Přejít na obsah

nooskiho hodinky


nooski

Doporučené příspěvky

Dobrý den všem, kteří kde zavítají.

 

Na chronomagu se pohybuji již skoro 8 let a teprve nedávno jsem dosáhl bájných 50 příspěvků, tak jsem se rozhodl, že trošku zmapuji svoji hodinkovou cestu. Netradičně nezačnu ani svými úplně prvními hodinkami ani prvními hodinkami pořízenými na chronomagu, ale prvními automaty a zároveň prvními potápkami ? Seiko SKX007.

 

lxJZo8h.jpg

 

Hodinky jsem pořizoval jako své druhé mechaniky (první byly pilotky Laco, ale o těch jindy) jakožto pracovní univerzály, které se nebudou bát náročnějšího prostředí a zacházení. Rozhodoval jsem se tehdy mezi SRP Monstry a právě SKX007. Vyhrála univerzálnější varianta na Oyster tahu pořízená od pana Šafáře z AZ Watch.

 

XWMmQkR.jpg

 

První dojem, kdy mi hodinky přišly přímo do práce, byl poněkud rozpačitý. Přestože si člověk může fotky hodinek prohlížet hodiny a sledovat další hodiny videí na netu, tak realita je vždy jiná. Prostě a jednoduše jsem čekal, že budou vypadat poněkud jinak. Tohle je ovšem ta lepší varianta, protože postupné objevování krásy a zamilovávání se je lepší, než bezhlavá láska na první pohled ? neplatí jen u hodinek. Hodinky jsem tedy začal nosit na tahu a postupně si je více a více pouštěl k srdci. Objevil jsem kouzlo lunety (vhodný to prostředek k měření času při vaření či času stráveném s nerozhodným zákazníkem), praktičnost ukazatele data a dne v týdnu nebo krásně čitelnou celonoční luminiscenci.

 

T28byrj.jpg

 

Postupně jsem s SKX007 trávil více a více času. Objevil jsem pohodlnost NATO řemenů, které k hodinkám pasují naprosto dokonale (tah mě moc neuchvátil a nikdy jsem se s ním nijak extra nesžil). Seika se mnou jezdila na kole do práce, koupala se v bazénech i sprchách, spala se mnou na ruce, aby za temných nocí sdělila přesný čas a občas dostala pěkně do těla. Tím, že hodinky máte na ruce pořád, se občas nevyhnete různým kolizím a atakům s okolními objekty. Dokud byly hodinky na tahu, tak jsem je vozil do práce v batohu, kde jsem je až posléze nasadil. Tato hloupost vyústila asi ve 3 pády z 1,5 metrové výšky přímo na podlahu. Hardlex dostal několik přímých direktů od kovových předmětů, urazil jsem s hodinkami kus zdi a zatím největší kolize byla s velkou ocelovou stolicí na nastavení posedu, kdy hodinky ten odporný 20Kg bazmek posunuly o dobrého půl metru. Posledně jmenovaná srážka zanechala na boku u korunky hodně velkou jizvu. Dále se hodinky musely vypořádat s teplotami v rozmezí -15°C na rukávu cyklistické bundy až se 40°C horky u bazénu. Nakonec i silné magnety, kolem kterých jsem se motal, představovaly nelehký úkol v životě hodinek. Důležité je však, že přes všechny nástrahy Seika stále ukazují přesný čas (v mezích daného žánru kolem cca -8 sekund při nošení) a mě se každý den líbí o kousek více a mám je každý den o kousek raději. Časem přichází i vystřízlivění a člověk hrubých mravů by mohl podotknout, že armovák není úplně rovně, korunka vyžaduje při zašroubování trochu více zručnosti (není to však taková hrůza, jak se někdy popisuje) a broušené a leštěné plochy nejsou v naprosté symetrii. Já mám však tahle svoje Seika moc rád, jsou pohodlná, spolehlivá, krásně svítí a opravdu se mi líbí čím dál více. Dokonce do té míry, že jsem pořídil větší sestřičky SRP777, ale to už je na jiné povídání.

 

8exrYA4.jpg

 

Jsem spíše hodinkový sběratel a dosud jsem všechny hodinky, které jsem kdy koupil, taky podržel a neprodal dále. Na většinu kousků mám nějaké vzpomínky a právě k SKX007 se jich váže hromada. Budu se opakovat, ale mám je fakt rád.

 

p72xwGc.jpg

 

raT9AMb.jpg

 

MpRoJUP.jpg

 

Y256FFG.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • Odpovědi 524
  • Vytvořeno
  • Poslední odpověď

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Děkuji všem za pochvalu. Některé fotky jsem už dával do jiných vláken, takže recykluju sám sebe :-) Každopádně popojedem:

 

Na chronomag jsem se poprvé dostal, jako asi většina z nás, při výpravě za novými hodinkami, někdy na začátku svého pobytu na vysoké škole. Stará plastová ana-digi Casia z dětství nebyla dostatečně reprezentativní a digitální tepák se hodil opravdu jen na těžkou práci. Objevil jsem tedy hodinářský svět a toto fórum. Hodiny a hodiny jsem vybíral, prozkoumával a tříbil si názory, jak by nový přírůstek na ruku měl vypadat. Samozřejmě mě uchvátily mechanické hodinky pro svůj jednoznačný šarm a kouzlo. Bohužel můj skromný rozpočet se musel dělit nejen s typickými výdaji studenta, ale i poměrně drahým koníčkem, který spolkl většinu výdělku z letních brigád. Nakonec jsem upustil od mechanik (pilotky byly a stále jsou mou oblíbenou kategorií) a vydal se cestou skromnější a to sice quartzových chronografů Casio Edifice EF-520SP.

 

YuiUCE4.jpg

 

Dlouho jsem vybíral ten správný model, který pochopitelně MUSEL mít chronograf. Velkou neznámou pro mě byl i tah ? dosud jsem nosil časoměry jen s koženým či gumovým páskem. Nakonec padla volba na zmíněné Casio chronografy a já se velice těšil na své první pořádné hodinky za pro mě tehdy nekřesťanských 1800Kč.

 

siGjV5X.jpg

 

Balík přišel a můj zrak spočinul na krásném ciferníku zdobeném karbonovým plátem, třech subcifrech (nahoře minutový sčítač, uprostřed 24 hodinový čas a dole vteřinovka) a okénku datumovky. S odstupem času musím konstatovat, že ciferník není nijak extra čitelný ? občas se ruka musí trochu natočit, aby oko nositele mohlo čas pohodlně odečíst, protože ručičky poněkud splývají s pozadím. Třetí ručička má červený konec a váže se k ní jedna technická zajímavost. Jedná se o ručičku chronografu, která však neskáče po vteřinách, jak je obvyklé, ale upaluje přímo neuvěřitelnou rychlostí a za svou jednu cestu kolem ciferníku zobrazuje čas na 1/100 vteřiny. Tato vlastnost je dána strojkem uvnitř hodinek, který je Miyota OS90, vyznačující se i opravdu skvělou přesností v rozmezí 1 ? 2 vteřin za měsíc. Přesnému nastavení časomíry napomáhá i to, že při vytažení korunky se vteřinovka sama zaparkuje na nulu (v tomto případě spíše šedesátku). Ciferník, stejně jako ručky, mají i jistou vrstvu luminiscenčního nátěru, jehož funkce je však značně sporadická.

 

U3V8fKg.jpg

 

Na pouzdru hodinek je i naznačená černá luneta, která však plní jen a pouze okrasnou funkci, točit se s ní nedá. Podobně je na tom i čtveřice šroubků na vrchní straně, které tam jsou proto, protože kdyby tam nebyly, tak by chyběly. Ciferník kryje ploché minerální sklo bez antireflexu nebo čehokoliv jiného zajímavého. Pouzdro je celkem tenké s udávanou vodotěsností 100m vyzkoušenou v temných hlubinách bazénu. Hodně povedeně hodnotím tah, který je z plných částí včetně koncovek. Zároveň je opravdu pohodlný, jelikož se ke sponě zužuje a nefunguje jako depilátor přehnaně zarostlého zápěstí majitele. Spona tahu je taková klasika z plechu, která plní svou funkci bez problému.

 

OBH3aog.jpg

 

Hodinky jsem nosil prakticky vždy, těžkou práci a cyklistiku vyjímaje. Líbí se mi i po letech, přestože se v současnosti na ruku dostanou spíše sporadicky. Zároveň zůstávají jediným ručičkovým chronografem v mé skromné sbírce. Občas je však na ruce vyvenčím a užívám si jejich pohodlnost a fakt, že přesný čas ukazují i po 2 měsících v hodinkovnici. A onen zmiňovaný chronograf je hodně povedená fičura.

 

glfd2Fa.jpg

 

YVGN8nF.jpg

 

KpzR1Gl.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsíci...

Dnes bych vám rád představil další automatická Seika v mé skromné sbírce, a sice model SNZH53 z řady 5 sports.

Hodinky jsem dostal od mé milované ženy k výročí. Zmínil jsem se před ní o jedněch hodinkách, které se mi líbily na ruce zákazníka, šikovná žena se dohmátla modelu a v čase našeho výročí mi doma na stole přistála krabice s nápisem Seiko.

 

Vf4HThz.jpg

 

 V řadě 5 se mi líbilo více modelů a právě SNZH53 mi učarovaly už na fotografiích (které jsou však na hony vzdálené mnohem pěknější skutečnosti). Setkání na živo pak bylo pro mě jasným signálem toho, že tento kousek rozhodně potřebuji.

 

wUVW9wC.jpg

 

Jedná se o hodinky, které v řadě 5 představují spíše vyšší třídu. Designem odkazují na model Fifty Fathoms od švýcarské značky Blancpain. Díky této podobnosti existují stovky různým modifikací hodinek, které se více či méně snaží přiblížit originálu. V podání Seika se však nejedná o klasické potápky. Chybí jim šroubovací korunka a hodnota vodotěsnosti se zastavila na jedné stovce metrů. Nechybí však slušná luminiscence (vyjma otočné lunety, která je Lumibritu prostá), perfektní čitelnost a již zmiňovaná jednosměrně otočná luneta dělaná po pětiminutových segmentech. Její chod není tak precizní jako u SKX, ale k měření ponoru těstovin ve vařící vodě poslouží perfektně. Strojek je naprostá industriální klasika od Seika v podobě 7S36. Strojek je prost hackingu, manuálního nátahu nebo jakéhokoliv zdobení. Jeho přesnost je však v normě, odolnost a spolehlivost je příkladná a díky velice efektivnímu automatickému nátahu stačí po zastavení s hodinkami zatřepat a o zbytek se postará vaše tělo.

 

xcQ2R6K.jpg

 

Obzvláště vypíchnout musím nádherně klenuté sklo hodinek. Spolu s akrylátovou lunetou (která se však poškrábě snadněji, než by mi bylo libo), lesklými indexy a modrým ciferníkem s překrásným sunburst efektem dělá z hodinek neuvěřitelné leštěnky. Hodinky na sluníčku opravdu ožijí, až oči přecházejí a zrak se k temné modři vrací mnohem častěji, než jen za účelem odečtu času. K hodinkám náleží ještě tah, který sice není z plných částí a i koncovky jsou plechové, přesto je neuvěřitelně pohodlný a k hodinkám svým charakterem krásně pasuje. Jedná se vlastně momentálně o moje jediné hodinky na tahu.

 

IMguKXi.jpg

 

I díky způsobu nabytí se pochopitelně jedná o můj oblíbený kousek. Nejedná se o hodinky, které bych nosil denně, ale alespoň jednou za týden se na ruku dostanou a neudělají člověku ostudu jak k tričku a kraťasům, tak i k trochu slušnějšímu oblečení. Mám je rád (ostatně asi jako většinu mých hodinek), nosím je rád a hrozně rád se na ně dívám a kochám se. O to trestuhodnější je pak skutečnost, že jsem neměl prakticky žádné fotky těchto leštěněk (taky není jednoduché je vyfotit), takže omluvte narychlo udělané fotky a pak pár mobilovek, které jsem nastřádal. Veřím, že časem jim udělám mnohem pěknější fotky ? zaslouží si to.

 

bkHbl36.jpg

 

7sN6kH2.jpg

 

kBihMuf.jpg

 

INkjW3O.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • po měsících...

Jaké hodinky by člověk nosil, pokud by se o hodinky vůbec nezajímal a bral je jen jako praktický ukazatel času? Podle mě by to byly Casio F91. Svoje F91WG jsem si pořídil spíše jen jako test prodejce skywatches.sg Během pár dní dorazil balíček a v něm moje, po dlouhé době nové, digitálky. Rozhodl jsem se pro zlatou variantu oproti klasické modré. Ne, že bych byl příznivec zlata a bling módy, to jen lehce nazelenalý displej této verze ve mně asociuje staré ruské digihry a tím přináší příjemné vzpomínky.

 

0OmUQVi.jpg

 

Hodinky samotné překvapí svou nízkou hmotností (pouhých 21g se ukázalo na kuchyňské váze) a v kombinaci s celkem malými rozměry a extrémně pohodlným gumovým řemínkem, se jedná o suverénně nejpohodlnější hodinky v mé skromné sbírce. Právě malé rozměry jsou často kritizovány, ale osobně v nich nevidím problém, spíše přednost. Casia nikde nepřekážejí, krásně se vejdou i pod rukáv uplé cyklistické bundy a většinu dne o nich uživatel nemá ani potuchy. Osobně tento kousek používám při činnostech, kde by macatější mechaniky trpěly ? práce na zahradě, úklid domácnosti apod. F91 se nezaleknou ani vody ? koupání sebe i psa, sprchování ani ruka v kýblu se špinavou vodou nejsou žádný problém. S hodinkami jsem se nepotápěl, ale dle internetových zvěstí dokážou přežít i nějaké to šnorchlování. K mému konkrétnímu kusu se váže i ještě jedno nej a tím je přesnost. Přes svou nízkou cenu jsou F91 nejpřesnějšími hodinkami, které vlastním a tak se i několikanásobně dražší kusy musí podřídit diktátu přesnosti malých plastových digitálek. Malá Casia však nejsou jedinými digitálkami v mé skromné sbírce, ale je možné, že již brzy jedinými zůstanou. Před nějakou dobou jsem pořídil přes zdejší fórum legendární G-Shock DW-5600BB. S nákupem zlaťáků se však Géčka na ruku dostanou jen velmi sporadicky. Díky mnohem větší velikosti se nenosí zdaleka tak pohodlně jako menší sourozenci a mnohem více překážejí. Vyšší odolnost je vykoupena právě většími rozměry a bohužel i ergonomií ovládání. Zapuštěná tlačítka na Géčkách se ovládají opravdu špatně a tak F91 hravě zastoupí většího bráchu ve všech běžných činnostech?

 

UWRXJDE.jpg

 

Jak tedy shrnout malé a vlastně nejdostupnější značkové náramkové hodinky? Nabízejí toho opravdu hodně, pokud na ně nahlížíte jako na přístroj, který sedí na zápěstí a pečlivě a svědomitě zobrazuje správný čas nehledě na podmínky, kterým je vystavíte. Nositele nerozmazlují pocitem luxusu, zvláštními funkcemi ani exotickými a drahými materiály. Nikoho neohromí a ani se o to nesnaží. To, v čem excelují, je zobrazování správného času, data a dne v týdnu, dokážou měřit čas na setinu vteřiny a ráno vás probudí pípáním. Na rozdíl od mechanických kolegyň za to vyžadují jen výměnu baterie v řádu minimálně 7 let, nic víc. Kdybych v roce 2009 neobjevil chronomag, byly by to pravděpodobně jediné hodinky, které bych potřeboval. Za to mají můj obdiv. 

 

mE2Ydkv.jpg

 

NthQDEt.jpg

 

bau4YJh.jpg

 

 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se

×
×
  • Vytvořit...