Přejít na obsah

Doporučené příspěvky

Odesláno

Nedávno mi byla diagnostikována následující choroba, VPDSP - Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti. Projevuje se například takto:

Rozhodnu se zalít zahradu.

Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout.

Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží.

Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu.

Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení.

Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu.

Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni.

Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici.

Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal.

Jdu si tedy pro něj do pokoje.

Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pil.

Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla.

Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně.

Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat.

Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu.

Přitom uvidím na parapetu své brýle , které jsem hledal ráno.

Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl.

Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy.

Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize.

Proboha, zase ho budeme večer hledat.

Musím ovladač položit k televizi v obýváku.

No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy.

Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu.

Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel.

Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěl udělat.

K večeru: zahrada není zalitá, auto není umyté (a nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (a taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, ovladač je bůhví kde.

Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný.

Jo, a nesmějte se, jestli tyhle stavy neznáte!

Váš den se blíží!!

Odesláno (upraveno)

List od svekry

Drahy žecu, Bbizovňe še čuduješ, že po teľo rokoch še ozyvam. Aľe obecala som dzifčecu, že ci napišem. Keľo to už roky, co ceochabila? Das pejc? Može i vecej budze. Jak še hutori, čas najľepši dochtor, šicke rany zahoji. I mne še už noha zahojela, co ši me raz ožarty zdrilel z garadyčoch. Teraz už znam, že to veľka chyba bula, kedz som še ku vam do domu nascahovala. Do šickoho som še starala a ľem mojej Ruženke som stranu trimala.

Mušel ši poradne cerpec. Nečudo, že ši sebe občas čerknul betehy a neraz pozdno do večara v karčme šedzel. Šak každy poriadny chlop sebe vypije, no ňe? Dachto ľem dakus, iny vecej, no a ty ši vypil vecej. Aľe ani še ci nedzivim. Ta vedz ta moja Ružena poriadna ľompa bula. Vidzela mi, jak še o tebe stara! Na frištik chľeba so šmaľcom, na obid ši harčok trepanky mušel vylygac, dobre ši hvarel, že chuci jak koňske šiky. Na večar ci uvarela kendericu, abo ľem postne bandurky ši mal. A kedz še jej zochcelo na poľo zajsc, ta i hryžacu dziňu ši dostal. Šak ani poradny kavej ňeznala uvaric, chucil jak krochmaľ. Veru nerada še okolo šparheltu obracala. Ľem by še paradzila a hodziny pred džveredlom vystavala.

A ani čistotna bars nebula. Brudny budar vyčuchac? Ta dze! Prac ani bigľovac še jej nechcelo, aj graty ši mušel sam umyvac. No, piľna pčola to nebula, do roboty še bars nešarpala. Aľe ani ja ci nebula bars dobrou švekrou. Pravom ši každemu vo valale hvarel, jak ci ta stara rapucha niči život. Šľepe sme buli, nevidzeli sme jak cerpiš.

Keľo razy som sebe želala, aby me guta ulapela za to, že som še ku vam nascahovala. Verabože, šaľena ja bula. Šicko mohlo buc inak. Aľe vidziš, drahy žecu, že ani po teľo rokoch sme na tebe nazapomľi. Ruženka hutori, že ši ce predstavuje s veľkym bembeľom, určite ci už kosci nečerkaju. A že by še rada stala nadraguľou. Už še jej i šnivalo o malym kandratym babuľe. Ňemala ce ochabic, teraz to už zna i vona. Jak v tebe zostalo choľem falatočok ľubosci, friško odpiš, budzeme ci blahoslavic. Šak stara laska nehardzaveje, jak še hutori. Naša kapura budze pre tebe furt otvorena.

Tvoja švekra Amala

Dodanok: Skoro by mi zapomla. K tomu džegpotu, co ši ulapel v loce, ci zo šerca blahoželame.

 

Dopis od tchýně

Drahý zeti, Určitě se divíš jak kráva, že se po tolika letech ozývám. Ale ta děvka (nebo dívka, nejsem si jistá) mě přemluvila, abych Ti napsala. Už je to tak dávno, co Tě nechala. Viď že? Možná z toho ale ještě může něco být. Jak se říká, čas je nejlepší lékař, zahojí všechny rány. Dokonce i mně se už zahojila ta noha, co si mi tenkrát ožralý propíchnul vidlema.

Konečně jsem pochopila, jak velká chyba byla se k Vám do domu nastěhovat. Do všeho jsem se srala a pořád jsem se jen Růženky zastávala. Musel si pořádně trpět. Není divu, že ti občas ruply nervy a že si až do pozdního večera seděl v krčmě. Však si každý pořádný chlap musí umět vypít, no ne? Slabí méně, jiní víc, no a ty holt jsi chlastal víc. Ale já se ti nedivím. Vždyť ta moje Růženka byla pěkný ptáček. Viděla jsem, jak se o tebe stará. Na snídani chleba se sádlem, na oběd si jí musel vylízat pekáč, dobře si říkal, že chutná jak koňská hovna. Na večer ti uvařila květák nebo jsi držel bramborový půst. A když se jí chtělo zajít na pole, dostal si někdy i kousavé ryfle (pozn.překl.: ryfle jsou džíny). Ani neuměla uvařit pořadnou kávu, chutnala jak chrobák. Fakt že byla nerada v kuchyní.

Jen by se strojila a hodiny před szcadlem vystávala. Ani čistotná nebyla. Aby někdy ten hnůj vykydala? Kdepak! Prát ani žehlit se jí nechtělo, nádobí si musel sám umývat. No, pilná včelka nebyla, nerada pracovně píchala. Já ti taky nebyla dobrou tchýní. Právem jsi každému v supermarketu vykládal, jak ti ta stará ropucha ničí život. Šlapky jsme byly a neviděli, jak tím trpíš. Kolikrát jsem si přála, aby mě kulka trefila za to, že jsem se k vám nastěhovala. Bůh ví, byla jsem šílená. Všechno mohlo být jinak.

Tak vidíš, drahý zeti, ani po letech na tebe naše těla nezapomněla. Růženka říka, že si tě představuje s tím tvým velkým panděrem, určitě už si tvůj kos jen tak nezazpívá. Ráda by se stala tvojí nadřízenou. Už se jí i zdálo o malém kudrnatém dítěti. Neměla tě opouštět, teď už to ví. Jestli jen kousek lásky v tobě zůstalo, odepiš brzy, budeme ti blahořečit. Stará láska nerezaví, jak se říká. Naše brána bude pro tebe vždycky otevřená.

Tvoje tchýně Amálka

PS: Skoro jsem zapomněla. K tomu jackpotu, co jsi získal v loterii, ti se srdce blahopřejeme.

 

len doplnim, ze zopar chyb v preklade je, ale staci na pochopenie :)

Upraveno uživatelem Ghill
Odesláno (upraveno)

Nejkratší holá věta: Un i.

Nejkratší rozvitá věta: Le, un i.

 

Prajzák se z každé věci raduje třikrát.

Poprvé - když to ukrade.

Podruhé - když zjistí, na co to je.

Potřetí - když to na něco využije.

Upraveno uživatelem VS
Odesláno
Nejkratší holá věta: Un i.

Nejkratší rozvitá věta: Le, un i.

 

Prajzák se z každé věci raduje třikrát.

Poprvé - když to ukrade.

Podruhé - když zjistí, na co to je.

Potřetí - když to na něco využije.

 

Prajzak - prazak?

Odesláno

Komentář z Facebooku:

Hanička přišla ze spinningu : já - "tak co,jak bylo?"....Hanča - " ty vole, bolí mě pičová kost a ani orgasmus jsem nedostala..." :D:D:D:D

Odesláno
ja ted objevil vybornej serial. Little Britain (USA)

 

http://www.youtube.com/watch?v=-IaZlPzQZqQ

 

- tohle by se hodilo do toho vaseho vlakna zbrane/noze. nekdyz kdyz to tak ctu, tak to vypada podobne :D

 

To je US verze, dělají jí stejný dva týpci jako původní britskou. Tu taky doporučuju. US je taky dobrá, ale mě víc sedí ta původní. A doporučuju originální znění s titulkama. Dabing je nic moc.

Odesláno

Přijde chlapík domu a co nevidí: v jeho posteli cizí chlap, a aby to neměl tak jednoduché, tak s jeho ženou.

Neváhal chytil chlapíka a hybaj s ním do kulny. Tam milému chlapíkovi vytáhne tu jeho okrasu, chlapík ztuhne hrůzou, a když

mu jí začne zatahovat do svěráku, tak prosí: "Člověče, nedělej to .. už to víckrát neudělám."

Manžel trochu dotáhl a říká: "vždyť se neboj, já jen aby si mi neutekl."

Nato chlapík ztuhne podruhé - manžel se blíží s pilou na železo. Tak znovu prosí: "proboha neřež mi ho ... ja se tu víckrát neukážu!"

Manžel se zase jen pousměje a říká: "vždyť jdu jen upilovat ručku na svěráku, aby jsi se nemohl odmontovat".

Ale jako by toho nebylo dost, tak začne manžel brousit velikánský nůž. To už chlapík ztratí nervy a zoufale prosí:

"prosim tě, neřež mi ho... ja to už vícekrát neudělam, nikdy víc mě neuvidíš, fakt..."

Manžel už též nevydrži a říká: "co se tolik bojíš? vůbec ti ho nechci uříznout ... jen ti brousím nůž ... ty si ho odřízneš sám, jen co zapálím kůlnu!"

Návštěvník
Toto téma je nyní uzavřeno, a proto není možné odpovídat.
×
×
  • Vytvořit...