Přejít na obsah

Co mě právě naštvalo


Doporučené příspěvky

Jo, kluci, vite, kolik je zvlastnich skol? Kolik je to budov, ktere bude mozne prodat? Jaky "vejvar" to bude pro nekoho do kapsy? Jde o velke prachy, tak se nedivte, ze s tim pani ministryne nic nesvede...

Neblázni, to by musela být konspirace na n-tou a v pozadí by muselo být spiknutí starostů. Zřizovateli zvláštních škol bývají obce a školy sídlí v obecním, nikoli ve státním, kromě toho se často jedná o staré baráky s drahým provozem, které jednoduše nelze přestavět, takže zejména v menších městech se ty budovy hodně špatně prodávají.

Upraveno uživatelem lucid
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Rozumím tomu, co píšeš, ale nemyslím si, že se to dá zevšeobecňovat. Ano, určitě budou i problémy, hlavně zpočátku, nicméně jsem opravdu přesvědčen o správnosti tohoto kroku. Samozřejmě, mohu se mýlit, ale zkušenosti ze zemí, kde je inkluze dávno zavedená, to spíše nenaznačují. 

 

A jaké jsou tedy konkrétní benefity budoucího řešení?

 

Případně odkaz na zkušenosti  ze zahraničí by nebyl?

 

díky

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Vy musíte byt ale hodně nestastni když jste tak útoční. Tohle osočování už je trochu za hranou, nemyslíte?

Pokud jsi ze současných politiků šťastný, tak já Ti ten pocit rozhodně upírat nebudu :), nicméně to Tvé "Tohle osočování" je poněkud nekonkrétní, nemyslíš?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník km.kmk

 

Pokud jsi ze současných politiků šťastný, tak já Ti ten pocit rozhodně upírat nebudu :), nicméně to Tvé "Tohle osočování" je poněkud nekonkrétní, nemyslíš?

Pokud ti přijde korektní někoho nazývat použitym kondomem,pedofilem a pod.tak sorry , preferuji jiný typ komunikace. Upraveno uživatelem km.kmk
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník km.kmk

 

To já ale vůbec netvrdím, já jen že Tvůj příspěvek byl pod mým, takže jsem myslel, že reaguješ na něj.

Kdybych reagoval na tvůj příspěvek tak bych ho citoval. Upraveno uživatelem km.kmk
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

A jaké jsou tedy konkrétní benefity budoucího řešení?

 

Případně odkaz na zkušenosti  ze zahraničí by nebyl?

 

díky

Já vnímám jako benefit to, že mé dítě zjistí zblízka, jaké to je žít s podobným problémem, naučí se ho vnímat a zároveň si uvědomí, že pomáhat méně šťastným je správné. To já považuju za velmi důležité pro mé dítě. A tím vlastně odpovídám i na druhou otázku. Otec žije od roku 73 ve Švédsku a mohu prohlásit, že přístup tamní společnosti k postiženým, ať už duševně nebo fyzicky, je oproti nám o civilizační stupeň dále. A inkluze ve školství tam funguje a žádné problémy s hloupnutím populace tam nemají. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

A asi budes pedofillll ze zvlastni skoly a pritel pani ministryne.....

 

Tak ale zase pedofil má, na rozdíl od pedagoga, děti rád, že jo...

 

Ad inkluze: Její problém v našich končinách tkví především v tom, že se k ní, jako ostatně ke všemu, přistupuje stylem ode zdi ke zdi. Za komunistů bylo v zásadě nemožné, aby dítě s postižením navštěvovalo běžnou školu. Těch speciálních bylo málo, což v praxi znamenalo, že dítě muselo od svých 5 let (povinná předškolní příprava) do školy s internátem, která byla od domova vzdálena třeba 150 km. Ty šťastnější se dostaly domů každý víkend, ostatní třeba jednou za měsíc. Myslím, že nemusím nikomu vysvětlovat, jak něco takového postupně nabourá veškeré rodinné sociální vazby. Poměry v těchto "ústavech" by pak vydaly na hodně tlustý román. Vládl v nich nepřiměřeně přísný režim v duchu kolektivní výchovy, kdy individuální potřeby nebo zájmy nikoho nezajímaly. 

 

Odbourání tohoto stavu byl počátkem 90. let hlavním motivem k zahájení integrace dětí s postižením do běžných škol. Od samého počátku dávají příklady z praxe (i té zahraniční) za pravdu oběma stranám, tedy jak příznivcům, tak odpůrcům. Za největší neštěstí považuju, že se z toho zase vytrácí individuální potřeby. Dříve byly všechny postižené děti v ústavech, no tak dneska budeme usilovat o to, aby VŠECHNY mohly chodit do škol běžných. Obojí je špatně, protože kam které dítě zařadit, musí být posuzováno individuálně. Některé v běžné škole fungovat může, jiné ne. 

 

Například vzdělávání smyslově postižených žáků (slepých, hluchoněmých) má už téměř 200 letou tradici, jeho metody jsou detailně rozpracované a s úspěchem mnohokrát aplikované. Jejich učitelé jsou specialisté v pravém slova smyslu. Tyhle děti musejí krom běžného učiva totiž zvládnout i metody kompenzace svého postižení (Braillovo písmo, znakování, odezírání, práci se speciálními pomůckami). Jsou takoví specialisté na běžných školách? Sem tam někde možná ano, ale převážně nikoliv. Pokud se takové dítě dostane na školu, kde nejsou zkušenosti, nic dobrého mu to nepřinese. 

 

A tím se dostávám k tomu, co jsem napsal na začátku. Že se tu šmahem uvádí do praxe něco, na co nejsou vytvořeny podmínky. Ovšem na druhou stranu je tu taky velice rozumný názor Jeremyho, který napsal, že budou-li se zdravé děti stýkat s postiženými, může to mít pozitivní vliv na jejich přístup k životu a tvorbu životních hodnot. Prostě ten, kdo jako dítě pomáhal slabším, je asi nebude v dospělosti okrádat nebo jim ubližovat. Jenže něco takového by školy musely umět podporovat. 

 

Za svůj život jsem si vyzkoušel obě role. Jak roli žáka komunistické internátní školy, tak roli učitele školy speciální, kterou navštěvují žáci s nejrůznějšími, vzájemně nekompatibilními typy postižení. A můžu říct jenom jedno. Obojí je blbě.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

proč jenom hasič? pouze reagoval na invektivu místního dobrosera, který nedodržel pravidlo zákazu politiky

 

S politikou tady vyrukuje každou chvíli někdo. A nikdo za to pokud vím ban nedostal. Zavrčíme a téma se stáhne. Hasič vulgárně útočí opakovaně na oponenty v diskuzi.  Řešilo se to s ním i přes SZ.  Stačí toto vysvětlení?

 

edit: apropo jsem si ještě jednou diskuzi přečetl. Od decebala jsem nenašel nic politického.

 

Prostě a jednoduše. Nejsme nedělní škola, ale jak hulváti se k sobě chovat nemusíme

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tak ale zase pedofil má, na rozdíl od pedagoga, děti rád, že jo...

 

Ad inkluze: Její problém v našich končinách tkví především v tom, že se k ní, jako ostatně ke všemu, přistupuje stylem ode zdi ke zdi. Za komunistů bylo v zásadě nemožné, aby dítě s postižením navštěvovalo běžnou školu. Těch speciálních bylo málo, což v praxi znamenalo, že dítě muselo od svých 5 let (povinná předškolní příprava) do školy s internátem, která byla od domova vzdálena třeba 150 km. Ty šťastnější se dostaly domů každý víkend, ostatní třeba jednou za měsíc. Myslím, že nemusím nikomu vysvětlovat, jak něco takového postupně nabourá veškeré rodinné sociální vazby. Poměry v těchto "ústavech" by pak vydaly na hodně tlustý román. Vládl v nich nepřiměřeně přísný režim v duchu kolektivní výchovy, kdy individuální potřeby nebo zájmy nikoho nezajímaly. 

 

Odbourání tohoto stavu byl počátkem 90. let hlavním motivem k zahájení integrace dětí s postižením do běžných škol. Od samého počátku dávají příklady z praxe (i té zahraniční) za pravdu oběma stranám, tedy jak příznivcům, tak odpůrcům. Za největší neštěstí považuju, že se z toho zase vytrácí individuální potřeby. Dříve byly všechny postižené děti v ústavech, no tak dneska budeme usilovat o to, aby VŠECHNY mohly chodit do škol běžných. Obojí je špatně, protože kam které dítě zařadit, musí být posuzováno individuálně. Některé v běžné škole fungovat může, jiné ne. 

 

Například vzdělávání smyslově postižených žáků (slepých, hluchoněmých) má už téměř 200 letou tradici, jeho metody jsou detailně rozpracované a s úspěchem mnohokrát aplikované. Jejich učitelé jsou specialisté v pravém slova smyslu. Tyhle děti musejí krom běžného učiva totiž zvládnout i metody kompenzace svého postižení (Braillovo písmo, znakování, odezírání, práci se speciálními pomůckami). Jsou takoví specialisté na běžných školách? Sem tam někde možná ano, ale převážně nikoliv. Pokud se takové dítě dostane na školu, kde nejsou zkušenosti, nic dobrého mu to nepřinese. 

 

A tím se dostávám k tomu, co jsem napsal na začátku. Že se tu šmahem uvádí do praxe něco, na co nejsou vytvořeny podmínky. Ovšem na druhou stranu je tu taky velice rozumný názor Jeremyho, který napsal, že budou-li se zdravé děti stýkat s postiženými, může to mít pozitivní vliv na jejich přístup k životu a tvorbu životních hodnot. Prostě ten, kdo jako dítě pomáhal slabším, je asi nebude v dospělosti okrádat nebo jim ubližovat. Jenže něco takového by školy musely umět podporovat. 

 

Za svůj život jsem si vyzkoušel obě role. Jak roli žáka komunistické internátní školy, tak roli učitele školy speciální, kterou navštěvují žáci s nejrůznějšími, vzájemně nekompatibilními typy postižení. A můžu říct jenom jedno. Obojí je blbě.

Siwi, v podstatě 100% souhlasím. Jen drobnost, já teda ten zákon do detailů nestudoval ale z toho co vím, jsem nenabyl dojmu, že by se měly všechny speciální školy rušit a všechny postižené děti by měly nastoupit do běžných škol. A s tím zaváděním šmahem, víš jak to je, pokud se bude v téhle zemi čekat až se všichni shodnou na tom, že už jsou vhodné podmínky, neuskuteční se to nikdy. Na druhou stranu jsou tady lidi mistři na dodělávání věcí za pochodu:-).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Já vnímám jako benefit to, že mé dítě zjistí zblízka, jaké to je žít s podobným problémem, naučí se ho vnímat a zároveň si uvědomí, že pomáhat méně šťastným je správné. To já považuju za velmi důležité pro mé dítě. A tím vlastně odpovídám i na druhou otázku. Otec žije od roku 73 ve Švédsku a mohu prohlásit, že přístup tamní společnosti k postiženým, ať už duševně nebo fyzicky, je oproti nám o civilizační stupeň dále. A inkluze ve školství tam funguje a žádné problémy s hloupnutím populace tam nemají. 

 

Základní škola, kam jsem chodil měla v jedné budově normální třídy a v druhé, pečlivě oddělené budově byla speciální škola. Cca 5-7 let zpátky to v rámci nějakého pokusu (spadají pod pedagogickou fakultu UK) zkusili sloučit a dopadlo to katastrofálně.

 

Patnáctiletí cikáni tak chodili do šestý třídy, bez problému zablokovali dveře a nepustili nikoho z vyučujících do třídy, kradli (díky tomu, že byly v pohodě o 4 roky starší s tím asi neměli moc problémů), ze společných prostor školy udělali ghetto - utrhané koše na basket, ukradené nebo roztrhané sítě z fotbalových bran atd. Nezapomeň, že normální dítě v 6. třídě (cca 11 let) je velmi snadno ovlivnitelné a bez problému si zkusí zakouřit, ochutnat pivo, jít ze srandy něco ukrást do sámošky atd.

 

Já jsem chodil celou základku do školy (třídy) s klukem, který jako malý spadl do žumpy a asi 10 minut nedýchal. Poznamenalo ho to fyzicky i duševně, ale nikdo z nás z něj neměl prdel. Později jsme ho obdivovali za to, že vlastně studoval normálně s námi. Ale cikáni nebo podobná individua s námi do třídy nechodila a jsem za to rád.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník
Toto téma je nyní uzavřeno, a proto není možné odpovídat.
×
×
  • Vytvořit...