Mitákova cesta ke sbírce a dědictví

2. června 2016

Jednoho krásného dubnového dne jsem se vypravil na svatbu a vzal jsem si PAMy, protože jsem věděl, že tam potkám kamaráda, který teď sice žádné hodinky nekupuje, protože dokončuje stavbu domu, ale má je rád a kontroloval mi zápěstí ještě předtím, než jsem se stihl zaregistrovat na Chronomagu. Kamarád mi hodinky suše a přátelsky okomentoval "že jsem hajzl", ukázal mi svoje holé zápěstí a pak dodal, že má ale sbírku osmi Primek. A tím mě zaměstnal tak na měsíc a náležitě nasral.

Do té doby jsem Prim vnímal jen jako předražené nové hodinky nebo levný starý šrot miniaturních rozměrů. Jako jediné správné Primky jsem vnímal ty po otci. Teď jsem se ale rozhodl, že když kamarád má a já nemám, že bych se na to mohl podívat trochu blíž a třeba něco koupit.

No a kde začít jinde než u Prim sport. Na fóru jsem si vyptal sken pár stránek z Prim Bible a načetl základy. Těch pár stránek mě zaujalo natolik, že jsem začal shánět už dávno rozebranou knížku. Po mnoha telefonátech do knihkupectví se mi podařilo sehnat jeden lehce jetý kus v Olomouci. Sestřenice mi ho vyzvedla a já jsem čekal na příležitost, až si pro knížku budu moct udělat výlet na motorce.

Rozhodl jsem se, že nutně potřebuju jeden kus od každé generace - jedny Igeny kvůli jejich kultovnosti a jedny Humberta kvůli tomu, že výroba začala v rok mého narození.

Následně jsem projel ceny na fóru v minulých inzerátech a začal hledat. Dospěl jsem k závěru, že nehledám hodinky, ale správného prodejce. Nechtělo se mi čekat týdny nebo měsíce na nejistou aukci na Aukru a koupit hodinky, u kterých bych si nebyl jistý původem součástek. Ciferníky Parexo už jsem samozřejmě poznal, ale ostatní díly ne. Jako nejsnadnější, nejspolehlivější, i když ne úplně levnou možnost, jsem vyhodnotil nákup z Antik-Primu přímo od Libora Hovorky jako jednoho z nejpovolanějších. Rozhoupal jsem se rychle a objednal jedny ne úplně drahé černočerné Igeny a Humberta s oranžovými indexy.

Mezitím ale Jeronimo po sáhodlouhém neúspěšném ukecávání, aby pustil jedny Igeny ze své kolekce, vystavil inzerát na Humberta s bílozelenými indexy. Zachoval jsem se zcela impulzivně, že prodat se dají vždycky, byl jsem rychlý a vyhrál jsem je. Další den byla skvělá předpověď počasí, takže jsem se nasoukal do motohader, nastartoval motorku a zase ji chcípnul, protože dojel pošťák z Nového Města nad Metují s dvouma objednanýma Primkama. Ani jsem je ale nerozbaloval a upaloval do Olomouce pro Prim bibli. Na cestě zpět jsem se stavil k Jeronimovi pro Humberta a ten syčák mi pro zvednutí tepu ukázal svoji sbírku Igenů. Přesto jsem si myslel, že mi troje "nové" Primky stačí a budu spokojený.

Prim bibli jsem přečetl jedním dechem. Původně jsem ji koupil jen proto, abych se za sedm stovek dozvěděl přesné typové označení hodinek po otci, ale knížka je docela čtivá a katalog zajímavý. Nápad pokusit se sehnat všechny hodinky z katalogu jsem naštěstí zavrhnul hned poté, co mě napadl :-))))

Všechny čtyři svoje Primky jsem natáhl a začal sledovat přesnost jejich chodu. Nejlíp jsou na tom asi Igeny, které fungujou v podstatě bez připomínek a nějaké výraznější časové odchylky. Otcovy 66 311 1 dělají denně tak minutu do plusu. Humberta od Jeronima jsou trochu záhadou, když leží tak udělají i sedm minut do mínusu denně, na ruce ale fungujou přesně. Je možné, že odchylka se projevuje až v druhé polovině nátahu hodinek. Druhé Humberta z Antik-Primu se bohužel zastavují sekundovka o minutovku v pozici kolem čtyř hodin, takže na běžné nošení to zatím není. Oboje sporty se mi přes svou malost líbí na nošení. Navíc v nich pořád ještě vidím jejich kultovnost, takže před případnou zvídavou veřejností bych určitě vypotil nějakou fantastickou načtenou historku ze života Franty Venclovského, jak s Igenama přeplaval LaManche :-)

Hodinky jsem pootevíral, nafotil a spokojeností to vše mohlo skončit... :-)

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Jeronimo · 4. června 2016

Máš to hezké.

Máme hen ty internety, mobily, auta, motorky a neozveš se. SZ

..... Humberta od Jeronima jsou trochu záhadou, když leží tak udělají i sedm minut do mínusu denně, na ruce ale fungujou přesně. Je možné, že odchylka se projevuje až v druhé polovině nátahu hodinek. Druhé Humberta z Antik-Primu se bohužel zastavují sekundovka o minutovku v pozici kolem čtyř hodin, takže na běžné nošení to zatím není. Oboje sporty se mi přes svou malost líbí na nošení. Navíc v nich pořád ještě vidím jejich kultovnost....

Vit · 5. června 2016

Moc pěkné povídání Radku.

15. června 2016

...ale neskončilo :-)

Měl jsem fotku sbírky Jeronimových hodinek a jedny mi nedaly furt spát. I když černočerné Igeny se zdají být největší klasika, tak modročerné vypadají mnohem víc šik. Jenže jediné rozumné, které byly na trhu, byly opět v AntikPrimu za 8000 Kč, což mnozí považují za hodně přes čáru. Hledal jsem tudíž dál, sledoval Aukro, Chronomag a měl trpělivost. Jedny Igeny už jsem naštěstí měl a říkal si, že si to prostě vyčekám.

Mezitím jsem si hrál s těma stávajícíma Primkama a každých pár dnů nadával, že nemají rychloposun data a je nutné protáčet ručkama milionkrát, než člověk dojede na správné datum. Manuál čtou jen srabi a jako poslední možnost. Prim Bible mě naštěstí zachránila :-) Ke konci knihy jsem narazil na fotky původního manuálu a zjistil, že rychloposun data strojky 68 mají, jen funguje trochu jinak, než jsem zvyklý. Heuréka.

Čekal jsem dlouho a čekání přineslo růže. Teda vlastně ne :-) ukázalo se, že moje závislost je silnější než já a když jsem po pár týdnech zjistil, že modré Igeny jsou fakt nedostupné zboží, objednal jsem ty z Antik Primu. Cena není nízká, ale jak je vidno, svého kupce si našla a tipnul bych, že bych na nich nyní prodělal jen velmi málo a cena spíš poroste, než naopak.

Hodinky jsou to krásné, jdou přesně, stav ciferníku je velmi dobrý až na jeden chybějící index za datumovkou. Pouzdro je bez větších známek koroze, ale jsou na něm dva velké záseky z obou stran. Po pokusu hodinky otevřít jsem zjistil proč. Dýnko je prostě natolik utažené, že jsem ho nebyl v ruce schopný otevřít a bál jsem se nějak víc páčit, abych neulomil nožku nebo korunku. Někdo předemnou se pravděpodobně neštítil chytit hodinky do kleští a bůhsuď, jestli aspoň to mu pomohlo.

Celkově vzato jsou toto jedny nejhezčích Primek a hodinek počátku sedmdesátých let obecně, z mé kolekce asi nejoblíbenější na nošení, takže je samozřejmě jistotka, že jsou to moje další definitivní a je jasné, že spousta lidí to vidí podobně a proto se jich nikdo nechce zbavovat. Už i nabídka slušných černých Igenů povážlivě vázne a barevné jsou defakto vyjímka.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Maxel · 15. června 2016

Kura, mi ty Igeny nedaj spát čimdál tim víc. Máš to moc pěkný!

21. června 2016

Modročerné Igeny jsou sice krásné na nošení, ale na největší vzácnost mělo teprve přijít.

Musím se vrátit k mému úplně prvnímu příspěvku v tomto vlákně. Měl jsem v hlavě zafixováno, že mi otec jako malému klukovi kupoval moje první hodinky. Myslel jsem, že to pochopitelně byly nějaké malé Primky s arabskými číslicemi. A taky jsem si byl úplně jistý, že je prodávali s příliš dlouhým páskem, takže mi otec hned nasadil jiný, gumový, kterým musel ještě seříznout. Tento gumový pásek jsem posléze našel na otcových Primkách, ale teď už vím, že to nebyl stejný pásek. Podle fotek z dětství jsem si dohledal, že jsem nosil nějaké černé digitálky, ale teď už jsem si jistý, že to byly až moje druhé hodinky.

Když jsem přečetl Prim bibli začal jsem studovat katalog Primek a mězi těma stovkama fotek jsem narazil na fotku, která mě udeřila do očí. Prim 66 205 1 - průměr 28 mm, bordeaux ciferník s číselnými indexy v bílých kolech, výroba od roku 1972. A najednou jsem si byl jistý, že jsou to ony. Moje první hodinky. Stačila fakt jedna fotka a všechny předchozí úvahy o tom, že jsem si tu pohádku s prvníma Primkama vymyslel, byly pryč.

Jenže hodinkám byl konec. Přesto jsem je ale chtěl, takže jsem zagooglil, našel jeden krásný kousek za pětikilo na AntikPrimu (a společně s modrýma Igenama) hodil do košíku eshopu, zaplatil a objednal.

Žena šla se synem do cirkusu a já jsem s dcerkou jel k rodičům. Tam jsme se nudili, takže mě napadlo prohrabat se s ní starým hodinkovým šrotem. Čekal jsem několik kusů "pokladů" typu quartz Q&Q apod. a taky to tak bylo. Ale na dně druhé skříňky s podobným bordelem jsem uviděl v šeru ještě jedny hodinky, vytáhl je a srdeční tep se mi značně zrychlil :-D Byly to MOJE PRVNÍ HODINKY Prim 66 205 1. Díky šetrnosti mých rodičů a lenosti vyházet staré krámy jsem se shledal po cca třiceti letech s mýma prvníma hodinkama. Do teď, kdy to po měsíci sepisuju, to považuju za naprosto neuvěřitelné. Hodinky dokonce měly původní gumový pásek, zúžený u stěžejek z 18 mm na 14 mm a seříznutý na mou úzkou dětskou ruku. Přesně ten pásek, který si pamatuju, jak mi ho taťka na hodinky nasazoval a pižlal nožem, aby seděl na menší hodinky. Pásek má plastovou sponu, která má ulomený jazýček a pásek je taky lehce natržený, takže byly hodinky nenositelné a to je možná důvod, proč jsem je jako dítě odložil. Asi jsem si vyprosil módní digitálky a tatin naštěstí Primky nevyhodil. Ostatně nebyl žádný důvod. Fungujou naprosto spolehlivě. Nikdo je 30 roků nenosil, stačilo je natáhnout a jdou parádně přesně. Ani plastové sklíčko není moc poškrábané, jen má na úplném okraji malou prasklinu. Prostě jsem zažil chronomagorův sen, reunion a podobné pocity :-)

Druhý den došly druhé objednané 66 205 1, které jsou možná v o chlup lepším stavu, nechám si samozřejmě oboje na nádhradní díly. I když asi žádný servis potřebovat nebudou. Syn mě viděl si s něma hrát a fotit je, tak jsem mu vysvětlil, že to byly moje první hodinky, když jsem byl malý. Automaticky se zaradoval, že jsou to dětské hodinky a že je teď bude nosit :-) ale bohužel kužel, má smůlu :-) Čas zatím poznávat neumí, takže na dodrbání a dobrý pocit na ruce dostal zatím nějaké ženiny plasťáky z Lidlu a za pár roků dostane svoje první Flik Flaky :-) Tyto Primky si budou po zbytek věku lidstva ležet jen tak v krabičce.

Moje Prim cesta tady zatím končí a uvidíme, jestli bude ještě nějak pokračovat. Ostatně nikdo neví, jestli firma Prim bude taky pokračovat nebo půjde postupně do kopru. Zajímají mě taky ještě Orlíky, ale nejsem si jistý jestli je nutně potřebuju nebo je to jen snaha dohonit ujíždějící vlak. Originály jsou nesmyslně drahé a stejně je nikdo neprodá. Financova limitka se taky dost špatně shání, Zekonova limitka mě nezajímá a Orlík II. s 42 mm průměrem mě zatím moc nepřesvědčil.

Možná si ještě někdy koupím Igeny s červeným cifrem, ale je jich taky dost málo v dobrém stavu a prodávat nikdo nechce. Je tady ještě možnost nechat si právě tuto barevnou variantu zrenovovat od základu v Eltonu, ale aktuálně jsem Primkově saturovaný, takže to nechám ležet a třeba někdy, až se budu procházet Prim biblí, dostanu zase chuť na tyto legendární české hodinky.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

krtekon · 21. června 2016

jako vždy pěkné počtení, díky

Maxel · 21. června 2016

Hezky sepsáno! Díky

Gratulace k znovushledání se s těmi prvními, vlastně definitivními

23. června 2016

Tento příspěvek bude kratší, protože jsem svůj postoj k Seiko prezentoval už v dřívějších příspěvcích. Vybral jsem několik modelů, které prostě musím mít a postupně je koupím. K výběru určitě budou ještě přibývat další a mezitím najdu čas i na nějaké vintage modely, než budou za ještě nesmyslnějí ceny, než jsou teď :-)

Seiko Monster SRP309K1. Už několikrát jsem si říkal, že bych je měl konečně objednat, když jsou to naprosto legendární potápky, specifické svým originálním designem a přitom za hubičku. Nakonec do toho vždycky vlezly nějaké jiné hodinky, ale teď před dovolenou je to ideální volba. Jsou doma a jsou nádherné. A teď, dva roky po registraci, když už jsem měl v ruce lecos až po kousky za třičtvrtě mega, si říkám, že to vlastně nejsou až takové monstra, ale o dost hezčí hodinky, než když jsem o nich četl poprvé.

Jsou známé tím, že si k nim, resp. k jejich designu, člověk musí najít cestu a byl to i můj případ. Ne že by se mi vyloženě nelíbily, ale pro nováčka je to možná trochu příliš extravagantní design. Po těch dvou letech ale oceňuju fakt, že tyto hodinky jsou skutečně jedinečné. Nejsem z nich samozřejmě už nijak extra odvařený, protože jsem je viděl asi milionkrát na fotkách a xkrát na srazech, ale stejně si nedovedu představit, že bych odmítl si je koupit a nemít je ve sbírce.

Hodinky mi přijdou na svou cenu solidně zpracované, šroubovací korunka netrpí neduhem nepřesného závitu z SKX009, ani nikde jinde není žádná zjevná závada. Jen jsem trochu překvapený z lunety, jak jde otáčet zlehka. Čekal jsem možná o něco vyšší tuhost. Ale vůli zatím nemá žádnou. A taky jsem nečekal, že budou mít hodinky výrobní číslo z ledna 2014, dva a půl roku před prodejem. Asi už je trh nasycený a jsou to ležáky. Doufám, že i želvy půjdou tak špatně na odbyt a půjdou s cenou dolů :-) Možná to budou moje příští Seika. Ve hře jsou ale i Sumo a celá řada 6138/6139 vintážek.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

23. června 2016

Tohle je za mě jedno z nejlepších vláken tady. Kdy pořídíš Rolády? :-)

23. června 2016

Všechno má svůj čas :-) Je mi 35, kdybych si všechny legendární hodinky koupil během prvních pár let na fóru, co bych dělal po zbytek života? Takhle mi aspoň nehrozí žádný syndrom vyhoření :-) Patřím mezi to malé procento zdejších členů, kteří hodinky nestřídají jak ponožky, takže to jde všechno trochu pomaleji. Mezery mezi nákupem dražších kusů si budu vždy rád vyplňovat Seikama apod.

24. června 2016

chápu... já to tady nechci plevelit, ale přiznám se, že před bicolorama chystám ještě obrat zpátky k Seiku. Někdy v noci mívám pocit, že jsem něco trochu zanedbal. :-)

Funthom95 · 25. června 2016

Mitáku, vždycky mě to Tvoje vlákno potěší; moc příjemně se mi čte, fajn fotky a vůbec je to super příběh Co budeš dělat s těmi druhými 66 205 1 primkami, co sis koupil na antiku?

27. června 2016

Nechám si je. Přišlo by mi škoda je vyhodit :-)

kuncák7 · 27. června 2016

Nikam nespechas, to mam rad :-).

Moc pekny pocteni, skoda ze ja u tech primek nevydrzim dyl, nemam tvou trpelivost.

bob.zizka · 7. července 2016

Moc pěkný počtení.Díky

Vítek75 · 17. října 2016

Velmi hezké počtení. Rád některý kousek uvidím na sraze v UH, který doufám, že ještě bude :-).

17. října 2016

Můžem zkusit něco vymyslet začátkem prosince.

31. října 2016

Po více než čtvrt roce jsem se dokopal sepsat pokračování, protože se mi tu sešlo pár nových kousků.

Tato kapitola se týká Casio GST W110-1A a šlo o čistě impulzivní nákup. Už dlouho jsem si říkal, že by G-Shocky nemuseli dělat jen plastové, ale pořádné kovové, ale myslel jsem si, že ty které existují, jsou jen s GPS přijímačem a v cenách nad 1000 euro. Pak jsem naneštěstí :-) narazil tady na fóru na tento model a sympatie přeskočily takřka hned.

Kromě toho, že mají dospělejší kovovo-plastové pouzdro a rádiově přijímaný signál, který jsem zatím u žadných hodinek neměl a tudíž by se mi do hodinkovnice hodily i z praktických důvodů, hrál významnou roli vzhled. Jde totiž očividně o inspiraci prací jednoho z nejslavnějších hodinkových designerů Geralda Genty.

Hodinky při čelním pohledu připomínají IWC Ingenieur, které bych si rád někdy pořídil v jedné z větších verzí. Anebo Hublot Classic Fusion. Ale s touto značkou mám problém, protože jsem dospěl k názoru, že vznikla jako sprostá kopie Audemars Piguet (Royal Oak) s jediným cílem, a to že bude drahá. Přitom jejich běžná produkce v cenách statisíců obsahuje obyčejné ETA strojky a míří prostřednictvím nepříliš sympatických povrchních hvězd šoubyznysu na hodinkové laiky. Jen se bojím, že jednoho dne zblbnu natolik, že je budu chtít taky, protože jsou to velké drahé uřvané hodinky, které mám přece obecně tolik rád :-) Naštěstí mám mou milovanou ženu a ta by takové trapné pozlátko ocenila ještě víc, takže bych mohl ukojit svoji touhu mít je ve sbírce a ubránil bych svou čest. Ještě pro nutné doplnění konstatuju, že chovám vůči Hublot respekt za jejich kusy z kategorie haute horologie.

Zpátky ke Casiu: Byl začátek srpna a já jsem přemýšlel o dalších výletech a kratších dovolených, takže nově objevené Casia bych mohl aspoň pořádně okoupat a protřepat s dětma a na kole. Navíc byla šance, že tyto hodinky bych si mohl vyzkoušet na ruce, aniž bych musel jet dvě hodiny autem do Vídně. Obeslal jsem moravské prodejny a všude měli jen verzi s inverzním displejem a kovovým tahem W110D. Vyrazil jsem tedy nejblíž do Zlína a moje pocity byly dvojí: Samotné pouzdro vypadalo dobře, s obvyklou kvalitou zpracování, jen ty inverzní displeje nemám moc rád. Tah byl ale hrozné zklamání ze dvou důvodů: Za prvé má naprosto otřesné zpracování, kdy vypadá jako hrubý nedokončený výlisek, kde jsou bez přehánění milimetrové neopracované otřepy prakticky na všech článcích tahu ve vnitrní časti článků. Tak špatnou kvalitu tahu jsem neviděl ani nepamatuju. Za druhé tah svým vzhledem kazí vzhled pouzdra. Jde o to, že například výše zmíněné Hublot vznikly (model Big Bang) jako v té době ještě ne úplně obvyklé spojení luxusních hodinek s gumovým pouzdrem a právě nestandartní tvar přechodu pouzdra do řemenu je pro tento tvar hodinek zásadní. Stejně tak se mi míň líbí IWC Ingenieur Chronograph na tahu než na kůži nebo gumě. Navíc konkrétně u těchto hodinek středový výstupek mezi "nožkama" vůbec nenavazuje na tah, který v tomto místě nepěkně odstavá a tah padá blíž k zapěstí, takže hodinky nevypadají ani tak pěkně robustně jako na gumě, kde je situace tohoto spojení úplně opačná.

Hodinky jsem tedy objednal na gumě a pak už je to jen obvyklá story běžných (výborných) Gček s tím, že tyto mají rádiový příjem signálu a solární napájení (i toto je pro mě poprvé). Rozdíl oproti mým druhým maskáčovým Gčkám je samozřejmě hlavně v tom, že vypadají v určitých situacích trochu patřičněji než zelený plast :-) Každopádně jsou to pořád jen Gčka, takže jsem v tomto čistě sportovním směru dvěma kusy dostatečně saturovaný. Přecejen toho na kole moc nenajezdím a dřevo sekám taky vyjímečně.

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Upraveno 31. října 2016 uživatelem Mitak

31. října 2016

Tato kapitola je o aktuální módní vlně - Seiko SRPA21 - Turtle PADI.

To, že někdy objednám Seiko želvy, bylo jisté od doby, kdy se o reedici těchto legendárních hodinek objevila první zmínka. V té době jsem se Seikama teprve začínal. Kdyby se o plánované reedici začalo psát dnes, asi bych se radši začal shánět po původní verzi, teď už mám želvy nové a kupovat původní verzi mi přijde tak trochu bezpředmětné, ale třeba si to ještě někdy rozmyslím.

V té době, kdy se o želvách začalo spekulovat, už jsem věděl, že želvy byly předchůdce mých SKX009. Vintážkama jsem se bál zabývat, nerozuměl jsem jim, ale nepotřeboval jsem to, vždyť jsem měl pořád všechny legendární Seika teprve před sebou. Takže jsem zajásal, že bude reedice, kdy budu mít jistotu kvality a nebudu muset řešit aftermarket padělky vydávající se za staré hodinky anebo případný nutný servis. Taky jsem v době prvních screenshotů nebyl takový blázen do retro hodinek 70.let a soudkovitých pouzder obzvlášť.

Velmi jsem se těšil a jako ostatní jsem řešil barevnou verzi, kterou si koupím. Pepsi už jsem měl, navíc jsem u SKX nebyl spokojený s původní vložkou lunety a nahradil ji dílem ze Seiko 7002, kde je modrá světlejší. Pepsi verzi jsem tudíž nechtěl, černá mi přišla příliš obyčejná, modrá zase příliš tmavá, skoro až černá, zbývala tudíž černá zlatá (žlutá). Tato barevná varianta byla navíc podpořena tím, že byla použita v minulosti u některých jiných legendárních Seiko modelů (např. Tuna).

Po pár měsících se začaly objevovat na netu první reálné kusy a fotky mi potvrdily, že černožlutá varianta je ta správná. Cena mi ale stále přišla značně přestřelená - cca dvojnásobek za SKX nebo Monstra se stejným strojkem. Myslel jsem, že cena by měla být prakticky stejná a ona skutečně pomalu klesala.

Internetovými magazíny, do kterých se obvykle dostávají značky pouze mnohonásobně dražší, začaly kolovat informace o novém speciálním modelu Želv s nápisem PADI, který měl Pepsi lunetu a modrý ciferník. Vypadaly dobře, ale ne zas nějak vyjímečně. Pořád jsem se myšlenkama držel žluté varianty, protože u PADI verze nebyla jistá cena ani dostupnost resp. počet vyrobených kusů.

V té době prázdnin jsem začal uvažovat o tom, že si někdy udělám potápěčský kurz a začal studovat různé možnosti potápěčských škol, zkoušek, organizací atd. Nakonec jsem dospěl k závěru, že bych chtěl nejrozšířenější průkazku s nejbližší školou, tudíž PADI ve zlínském bazénu. Z tohoto úhlu pohledu se hodinky s nápisem PADI na ciferníku zdály hned přitažlivější :-)

První PADI želvy se začaly ukazovat na internetu a reálné fotky vypadaly o dost líp než ve skutečnosti. Stačil týden až dva a na žlutou verzi jsem úplně zapomněl a zařadil se v Helveti.cz do pořadníku. Nejsmělejší prognózy říkaly cca dva týdny - začátek srpna, ale byl jsem připravený i na několikaměsíční čekání. Čas plynul a hodinky do Helveti přicházely jen ve velmi malém počtu. Já jsem se k zařazení do pořadníku rozhoupal příliš pozdě a byl jsem relativně vzadu, takže ze začátku srpna byl začátek září, pak konec září, začátek října, půlka října... a v ten moment se objevily v prodejním vláknu ve fóru jedny použité z první prodané vlny. Neváhal jsem a koupil je hned. Ironií osudu je, že jen o den později, kdy mi je pošta doručovala, jsem dostal mail z Helveti, že jsem konečně na řadě a moje hodinky mají skladem :-) Nevadí, ušetřil jsem nějaké drobné a hodinky jsou stejně ve stavu nových.

A teď konečně hodinky samotné: V té záplavě želv, které se vyrojily mi bylo jasné, že na nich nic překvapivého neobjevím. Jsou to Seika na úrovni, ale přesto pořád dostupné Seika. Zpracování za tu cenu velmi slušné. Nic mě neštve, ani nechybí, snad jen tah časem vyměním za Strapcode Superjubilee. Pouzdro je sice retro reedice, ale vlastně i soudkovité pouzdro dokáže vypadat moderně. Barvy jsou docela živé, ciferník má nádherný sunburst, ale lunetu mám stejně radši tu ze 7002, která má světlejší modrou. Šroubování korunky funguje dokonale jemně, ale pro Seiko je ostuda, že to kvůli SKX lidi vůbec řeší. Hodinky se každopádně zařadily hned mezi moje oblíbené a budu rád, pokud si k nim někdy dodělám ty PADI papíry :-)

Obsah je dostupný pouze registrovaným uživatelům. Registrace na Chronomag Fórum je zdarma.

Pokud již registraci máte, přihlaste se, prosím.

Přihlásit se

Mitákova cesta ke sbírce a dědictví

Doporučené příspěvky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Populární dny

Uživatelé s nejvíce příspěvky v tomto témátu

Populární dny

Populární příspěvky

Maxel

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Návštěvník Mitak

Odkaz ke komentáři

Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Vytvořit účet

Přihlásit se