ivan_989 Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 (upraveno) @ ivan_989Jen na kvalitu spermií tak rapidní pokles nehodíš. Dámy se zkrátka rozhodly - respektive byly přesvědčeny - že bude nejdřív kariéra a děti pak. A následně jsou hrozně překvapené, když se jim v pětatřiceti nedaří počít. Tohle vymytí mozků považuju za největší hřích feminismu; žena má prostě a jednoduše na rozdíl od muže svůj reprodukční deadline, který je velmi neradno překračovat. Feministky se tenhle biologickej limit snaží ignorovat seč můžou a výsledky se dostavily.Na tom nieco je. Ale myslim ze to nie je feministkami ale nahluplostou niektorych zien (neni ich malo). A to nema s feminizmom nic spolocne. Edit: a ano, aj co pise Liqid mi dava zmysel Upraveno 16. ledna 2017 uživatelem ivan_989
Zlý Jabko Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Ale ono to jde i se studiem, na farmačce takhle frčely čtyři holky s miminem na zkoušku a totéž jsem vídal i na matfyzu. Prvořadý je podle mě rodinný zázemí, rodiče a prarodiče v tomhle hrajou dost podstatnou roli - čímž se zase dostáváme k nutnosti stabilizace tradičního konceptu rodiny a její soudržnosti a tam už moje odbornost zdaleka nesahá, to nechám sociologům.
zbuddy Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 (upraveno) Na tom nieco je. Ale myslim ze to nie je feministkami ale nahluplostou niektorych zien (neni ich malo). A to nema s feminizmom nic spolocne.Ne každá kariéristka je feministka a naopak. A některé ženy jsou blbé od přirození. Upraveno 16. ledna 2017 uživatelem zbuddy
ivan_989 Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Ne každá kariéristka je feministka a naopak. A některé ženy jsou blbé od přirození.Amen.
Liqid Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Tak jasně že to jde, když se chce, tak jde všechno. Ale upřímně, kolik času bude mít na dítě při studiu? A taky to bude chtít taťuldu, kterej bude všechno financovat.
SCIFI Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Ne každá kariéristka je feministka a naopak. A některé ženy jsou blbé od přirození.i muži jak to tak čtu
utrejch Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Me tady z tohodle selskeho filozovani upne boli voci. Kolik chlapu tady si porizuje deti ve dvaceti? Rekl bych, ze cca zhruba stejne jako tech zenskejch. Militantni feministky ocividne vymyvaji mozky i chlapum.
Karlos Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 (upraveno) My se bojíme přelidnění, ale ono to vypadá, že i lidstvo (a civilizace) podléhá podobným přirozeným mechanismům, bránícím katastrofálnímu přemnožení, jako ostatní druhy v přírodě. Jakmile se přemnožíme, nebo civilizace dospěje do určitého stádia blahobytu, začnou se automaticky projevovat určité tendence a změny chování, které vedou k omezení populace. Usuzuju tak z toho, že všichni vidí jak nesmyslné, nelogické a rozumu odporující toto chování je, ale přesto to nelze nijak zastavit. Takže je to nejspíš nevyhnutelná součást civilizačního vývoje, kterým je nutné projít. A možná je to vlastnost samotného života - tak moc je závislý na pudu sebezáchovy a růstu/rozmnožování, že časem sám sebe zahubí.Takže život na Zemi jako takový má ve svém programu chybu. Upraveno 16. ledna 2017 uživatelem Karlos
Filip.J Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 čo s tým majú militantne feministky, že chlapom kvôli ich životnému štýlu klesá kvalita spermií ? NechápemNeklesá: http://zpravy.idnes.cz/plodnost-muzu-spermie-sexuologicky-ustav-spermiogram-pik-/domaci.aspx?c=A160809_143231_domaci_fer
Kristian.nov Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 My se bojíme přelidnění, ale ono to vypadá, že i lidstvo (a civilizace) podléhá podobným přirozeným mechanismům, bránícím katastrofálnímu přemnožení, jako ostatní druhy v přírodě. Jakmile se přemnožíme, nebo civilizace dospěje do určitého stádia blahobytu, začnou se automaticky projevovat určité tendence a změny chování, které vedou k omezení populace. Usuzuju tak z toho, že všichni vidí jak nesmyslné, nelogické a rozumu odporující toto chování je, ale přesto to nelze nijak zastavit. Takže je to nejspíš nevyhnutelná součást civilizačního vývoje, kterým je nutné projít. A možná je to vlastnost samotného života - tak moc je závislý na pudu sebezáchovy a růstu/rozmnožování, že časem sám sebe zahubí.Takže život na Zemi jako takový má ve svém programu chybu.Čoveče v ty Asii to asi teda neplatí ne? :-D
Karlos Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 (upraveno) Já myslím že platí, jen někde ještě nedosáhli kritické hranice blahobytu či počtu.Ale třeba je ten můj názor nesmysl, nevím.Já to bral obecně a myslím si, že k tomu spěje každá společnost. Buď se nepoužitelně přemnoží a začne se sama hubit, nebo z blahobytu a nudy začne mít autodestruktivní nápady. Já nepsal že už to nastalo, ale že k tomu nevyhnutně směřujeme. Upraveno 16. ledna 2017 uživatelem Karlos
skalis Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Ona to az takova ptakovina neni. Jsem 100% za rovnopravnost ale v podobe individualni svobody a ne cestou relativizace a dehonestace tradicniho a prirozeneho spolecenskeho radu a prosazovanim kolektivniho dobra pro nas vsechny navic za nase penize. Medialni masaz, kterou posledni roky zazivame je neuveritelna a vite jak to rikal ten pan, co mel na starosti propagandu v Nemecku par desitek let zpatky: stokrat opakovana lez se stava pravdou. Přitom je to taková ptákovina, nad kterou by každej mávnul rukou.... Ale bude se to jistě řešit co nejvýše a změna čítanku asi nemine.Ach jo.
Frostie Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Ona to az takova ptakovina neni. Jsem 100% za rovnopravnost ale v podobe individualni svobody a ne cestou relativizace a dehonestace tradicniho a prirozeneho spolecenskeho radu a prosazovanim kolektivniho dobra pro nas vsechny navic za nase penize. Medialni masaz, kterou posledni roky zazivame je neuveritelna a vite jak to rikal ten pan, co mel na starosti propagandu v Nemecku par desitek let zpatky: stokrat opakovana lez se stava pravdou.JJ, Pepík G. by bledl závistí. Byl to břídil proti tomu, co dokáže dnešní slunečně-proletářská sebranka...
Návštěvník LukeD Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Něco málo k tématu stávající diskuse: Barbaři už čekají na hranicíchNikdo si neuměl ve starověku představit, že by se mohla někdy rozpadnout říše římská. Ovládala celý tehdy známý svět. Čím však byla mocnější, tím více problémů bylo ukryto pod oslnivým leskem moci. Politické frakce římských patricijů bojovaly o zisky z provincií a podporovaly u moci ty císaře a senátory, kteří se nechali zkorumpovat a umožnili jim dál bohatnout. Chudý římský lid dostával zdarma chléb, a pokud se nudil, mohl se povyrazit pohledem na lvy, kteří v arénách trhali křesťany. Samozřejmě také zdarma. Za to prostý lid dával hlasy mocným. Lid nakonec zlenivěl natolik, že odmítal to, co udělalo Řím Římem ? povinnou vojenskou službu pro občany. A tak se začaly zřizovat barbarské legie. Římské oddíly se skládaly z obyvatel porobených zemí. Současně ale do Říma putovaly zástupy cizinců, kteří vykonávali ty práce, které se změkčilým a zlenivělým Římanům nechtělo vykonávat. Protože bylo v Itálii příliš obyvatel, majitelé velkostatků nedávali polím dostatek času na obnovu a zdevastovali krajinu natolik, že výnosy prudce klesaly.Římská hrdost šla vniveč. Namísto starých bohů se začala uctívat božstva z provincií a nakonec bylo povoleno křesťanství. I když všichni věděli, že tradiční systém, založený na otrokářství, je s křesťanstvím neslučitelný. Lidé otupěli a o zašlé slávě Říma se sice zpívalo v písních, ale nikdo nebyl ochotný pro ni cokoli udělat. Ženám se nechtělo rodit a počet rodilých Římanů začal klesat.Stát nějakým způsobem fungoval a římský senát dál vydával své edikty, které ovšem již nikdo nerespektoval. Tam, kde byl dříve pořádek, se po venkově proháněli lupiči a kupci začali omezovat své obchodní cesty. Najednou se objevily hospodářské problémy. Jenže římský lid musel dál dostávat svůj chléb a hry. I když už na ně nebylo. Císař, který by si dovolil na tuhle výsadu sáhnout, přišel o trůn. V lepším případě. Až jednoho z nich napadlo, že si proti odbojným spoluobčanům pozve do země divoké germánské kmeny. Několik let to fungovalo. Pak germánské kmeny zjistily, že by mohly mít stejné výhody jako Římané. Navíc by mohly žít po svém. Jinak než civilizovaní Římané. A to byl konec nesmrtelné říše. Nikoli najednou a v krvavé válce. Ale pomalu. Unavená říše, která tu byla 1200 let, se rozpadla. Bohatý východ založil vlastní stát, který ještě více než 1000 let pokračoval jako Byzanc v římské tradici. Chudý západ byl ponechán napospas osudu.Evropa tak, jak ji známe, tu je rovněž 1200 let. Od doby prvního císaře Karla Velikého. Pokud se problémy, které vedly k zániku Říma, zdají dnes aktuální, není to samozřejmě náhoda. Historie se s krutou pravidelností opakuje a nic na tom nezmění sliby politiků a hněv lidu. Každou nemoc lze při správné léčbě zpomalit, ale většinou ne zcela zlikvidovat. Každý je smrtelný. O evropské civilizaci to platí rovněž.A tak by bylo na čase začít diskutovat o léčbě. Je ovšem nepříjemné podívat se pravdě do očí. Protože bychom museli bojovat proti tomu, co zabilo Řím. Proti únavě, pohodlnosti, přemíře blahobytu a bezbřehé svobodě. Evropa si dnes žije nad své poměry. Nemá jako kdysi kolonie a trhy po celém světě. Nemá ani vojenskou sílu, aby své pozice obhájila v soupeření s ostatními velmocemi. Domácí produkce klesá a požadavky lidu stoupají. Stále častěji vlády rozdělují to, co fakticky nemají. A barbaři stojí na hranicích, pokud použijeme starověkou terminologii.Co je lékem? Hledat novou filozofii společnosti. Opojení svobodou jedince má své kořeny ve francouzské revoluci, jež smetla feudální poměry. Je třeba se znovu zamyslet nad tím, jakou svobodu lze vlastně mít. Protože nejen jedinec má svá práva. Svá práva má totiž i společnost, systém, který umožňuje, aby v něm jedinec dosáhl svých práv. Není ovšem možné odebrat všechna práva společnosti pod demagogickým tvrzením, že osvobozujeme člověka. Vše má své hranice. Bez společnosti není člověk ničím a dnes už je zřejmé, že ona únosná míra byla překročena. Zatím nad tím každý zavírá oči a žádný politik se neodváží říci, že v zemi musí být pořádek a řád, byť na úkor jeho voličů. A že lidé nemohou nikdy dostávat to, o co se sami nezaslouží. Třeba i v potu a krvi. Zdroj: Vlastimil Vondruška - Breviář pozitivní anarchie
ivan_989 Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 ved je to jasne. cca kazdych +- 2000 rokov to cele yebne, stara civilizacia konci a dojde nova. Tak to v minulosti bolo, opakovane. Europska civilizacia svoj pad uz zacala.
kuncák7 Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Já to jako ptákovinu vnímám a rozhodně to zatím rozhodně nemíním přirovnávat k "tomu pánovi" jak ho uvádíš.
Karlos Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Situace se opakuje, stejné to ale rozhodně nebude. Zatímco na začátku letopočtu žilo na Zemi odhadem 250 milionů lidí a jejich možnosti byly výrazně omezené, dnes je nás 7,5 miliardy a zabíjet dokážeme na dálku stiskem tlačítka.
kuncák7 Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Skalis- nicméně, když se zamyslím hloubějc nad tím, cos napsal, tak to ptákovina asi nebude.
utrejch Odesláno 16. ledna 2017 Nahlásit Odesláno 16. ledna 2017 Vondruska je debil. Rim padl a misto nej mame nasi civilizaci. Ja bych teda rimanum votroka delat nechtel, takze jsem za ten vyvoj rad. Něco málo k tématu stávající diskuse: Barbaři už čekají na hranicíchNikdo si neuměl ve starověku představit, že by se mohla někdy rozpadnout říše římská. Ovládala celý tehdy známý svět. Čím však byla mocnější, tím více problémů bylo ukryto pod oslnivým leskem moci. Politické frakce římských patricijů bojovaly o zisky z provincií a podporovaly u moci ty císaře a senátory, kteří se nechali zkorumpovat a umožnili jim dál bohatnout. Chudý římský lid dostával zdarma chléb, a pokud se nudil, mohl se povyrazit pohledem na lvy, kteří v arénách trhali křesťany. Samozřejmě také zdarma. Za to prostý lid dával hlasy mocným. Lid nakonec zlenivěl natolik, že odmítal to, co udělalo Řím Římem ? povinnou vojenskou službu pro občany. A tak se začaly zřizovat barbarské legie. Římské oddíly se skládaly z obyvatel porobených zemí. Současně ale do Říma putovaly zástupy cizinců, kteří vykonávali ty práce, které se změkčilým a zlenivělým Římanům nechtělo vykonávat. Protože bylo v Itálii příliš obyvatel, majitelé velkostatků nedávali polím dostatek času na obnovu a zdevastovali krajinu natolik, že výnosy prudce klesaly.Římská hrdost šla vniveč. Namísto starých bohů se začala uctívat božstva z provincií a nakonec bylo povoleno křesťanství. I když všichni věděli, že tradiční systém, založený na otrokářství, je s křesťanstvím neslučitelný. Lidé otupěli a o zašlé slávě Říma se sice zpívalo v písních, ale nikdo nebyl ochotný pro ni cokoli udělat. Ženám se nechtělo rodit a počet rodilých Římanů začal klesat.Stát nějakým způsobem fungoval a římský senát dál vydával své edikty, které ovšem již nikdo nerespektoval. Tam, kde byl dříve pořádek, se po venkově proháněli lupiči a kupci začali omezovat své obchodní cesty. Najednou se objevily hospodářské problémy. Jenže římský lid musel dál dostávat svůj chléb a hry. I když už na ně nebylo. Císař, který by si dovolil na tuhle výsadu sáhnout, přišel o trůn. V lepším případě. Až jednoho z nich napadlo, že si proti odbojným spoluobčanům pozve do země divoké germánské kmeny. Několik let to fungovalo. Pak germánské kmeny zjistily, že by mohly mít stejné výhody jako Římané. Navíc by mohly žít po svém. Jinak než civilizovaní Římané. A to byl konec nesmrtelné říše. Nikoli najednou a v krvavé válce. Ale pomalu. Unavená říše, která tu byla 1200 let, se rozpadla. Bohatý východ založil vlastní stát, který ještě více než 1000 let pokračoval jako Byzanc v římské tradici. Chudý západ byl ponechán napospas osudu.Evropa tak, jak ji známe, tu je rovněž 1200 let. Od doby prvního císaře Karla Velikého. Pokud se problémy, které vedly k zániku Říma, zdají dnes aktuální, není to samozřejmě náhoda. Historie se s krutou pravidelností opakuje a nic na tom nezmění sliby politiků a hněv lidu. Každou nemoc lze při správné léčbě zpomalit, ale většinou ne zcela zlikvidovat. Každý je smrtelný. O evropské civilizaci to platí rovněž.A tak by bylo na čase začít diskutovat o léčbě. Je ovšem nepříjemné podívat se pravdě do očí. Protože bychom museli bojovat proti tomu, co zabilo Řím. Proti únavě, pohodlnosti, přemíře blahobytu a bezbřehé svobodě. Evropa si dnes žije nad své poměry. Nemá jako kdysi kolonie a trhy po celém světě. Nemá ani vojenskou sílu, aby své pozice obhájila v soupeření s ostatními velmocemi. Domácí produkce klesá a požadavky lidu stoupají. Stále častěji vlády rozdělují to, co fakticky nemají. A barbaři stojí na hranicích, pokud použijeme starověkou terminologii.Co je lékem? Hledat novou filozofii společnosti. Opojení svobodou jedince má své kořeny ve francouzské revoluci, jež smetla feudální poměry. Je třeba se znovu zamyslet nad tím, jakou svobodu lze vlastně mít. Protože nejen jedinec má svá práva. Svá práva má totiž i společnost, systém, který umožňuje, aby v něm jedinec dosáhl svých práv. Není ovšem možné odebrat všechna práva společnosti pod demagogickým tvrzením, že osvobozujeme člověka. Vše má své hranice. Bez společnosti není člověk ničím a dnes už je zřejmé, že ona únosná míra byla překročena. Zatím nad tím každý zavírá oči a žádný politik se neodváží říci, že v zemi musí být pořádek a řád, byť na úkor jeho voličů. A že lidé nemohou nikdy dostávat to, o co se sami nezaslouží. Třeba i v potu a krvi. Zdroj: Vlastimil Vondruška - Breviář pozitivní anarchie
Doporučené příspěvky