Přejít na obsah

Kila dolů


Doporučené příspěvky

Je to strašně jednoduchy...stači jist 5-6 krát denně,pit hodně vody(cca 4 litry) den začínat teplou vodou s vymačkanym citronem(podporuje to nakopnuti metabolismu hned po ránu) Jist každé 2-3 hodiny po menších dávkách,večer si nedávat přílohu,omezit chlast(je to teda těžké když někdo má rád vinko) a aspon třikrát týdně sportovat.Měl jsem 90kg a výška 178cm,ted mám o tři kila dole během dvou měsicu-jde to prostě když je nastavený cil...někdy to je těžší ohledně práce ale z 80% se to dá dodržet.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Je to strašně jednoduchy...stači jist 5-6 krát denně,pit hodně vody(cca 4 litry) den začínat teplou vodou s vymačkanym citronem(podporuje to nakopnuti metabolismu hned po ránu) Jist každé 2-3 hodiny po menších dávkách,večer si nedávat přílohu,omezit chlast(je to teda těžké když někdo má rád vinko) a aspon třikrát týdně sportovat.Měl jsem 90kg a výška 178cm,ted mám o tři kila dole během dvou měsicu-jde to prostě když je nastavený cil...někdy to je těžší ohledně práce ale z 80% se to dá dodržet.

Tolik námahy a za dva měsíce tři kila? :D to zhubnu víc, každé ráno po dobré stolici

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tak také se připojím se svými zkušenostmi s vahou. V roce 1990 jsme dostali jako svatební dar osobní váhu. Vidím to jako dneska, jak jsem jí vypruboval a ukázala krásných 78kg při 176cm výšky. Za dvacet tři let spokojeného manželského života jsem se nenápadně dostal na hnusných 96kg. Ta tchyně a to její knedlo-vepřo, to jí nikdy nezapomenu. V loni v létě jsme si s kámoši udělali takovej několika denní cyklovýlet po jižních Čechách a tam jsem se podíval pravdě do očí. Furt se na mě čekalo, upravoval se kvůli mě denní plán a další různé nepříjemnosti. Po návratu jsem rozhodl, takhle to dál nejde. Ještě jsem si nechal změřit tlak a další rána,160/110.

Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče jsou a v jednom případě i byli hypertonici, následovala návštěva u lékaře. Po vyšetření jsem dostal prášky na tlak a velké doporučení k úpravě jídelníčku a pohybové aktivitě. Jelikož se už blížily chladné týdny, udělal jsem si ve sklepě takovou malou tělocvičnu a začal jsem. Nakoupil jsem posilovací lavice, činky, rotoped jsem sebral tchyni za ty knedlíky co do mě přes dvacet let rvala a vzhledem k tomu, že jsem hypertonik tak jsem pořídil i sporttester, abych si hlídal maximální tepovou frekvenci při cvičení, na které jsem se dohodl s lékařkou a abych si to moje cvičení nějak kontroloval, což mě baví, zapisovat si různé poznatky.

Po zhruba pěti měsících posilování (2x týdně) a ježdění na rotopedu (4x týdně) jsem se dostal na slušných 82kg. Samozřejmě také díky menší úpravě jídelníčku. Řekl jsem si, že ještě tak tři měsíce a dostanu se na váhu jako před svatbou. Ale pak už konec, dál to prostě nešlo, už jsem se nemohl dostat dolů ani o půl kila. Asi jsem narazil na svůj strop. Ale přece se postava jako kouzlem proměnila. Žena říkala že jsem fešák (ale věřte vlastní ženě), dokonce jsem při zavazování tkaničky neviděl všechny svatý. Byl jsem spokojenej, teda až na to panděro. Zmenšilo se, ale ne tak jak bych si přál. Letošní cyklovýlet dopadl nad očekávání. Všichni na mě řvali kam tak letím a že jsem magor atd. Všechny tyhle úspěchy mě motivovaly k dalšímu cvičení, ale přišla rána.

Letošní povodně nám dokonale zatopily suterén a byl konec cvičení a hubnutí. Ne, že by nebyly jiné možnosti, ale dostal jsem z toho všeho lehkou depku a na tu u mě platí jenom jedno, pořádně se nafutrovat. Za pár týdnů jsem skočil zase na 88kg a zase se mi dělaly mžitky při zavazování bot. 

Jsou to asi tři měsíce, co jsem tělocvičnu zase zprovoznil a začal téměř od začátku. Měsíc mě zdrželo nucené odpočívání kvůli zranění zad, takže ten váhový úbytek není takový, jak bych si představoval, ale já to prostě nevzdám dokud se nedostanu na svou váhu, jako před svatbou. Jenom bych se chtěl zeptat zkušených, jak se na každodenní makání motivují? Nejsou nějaký natěšovací pilulky? Nebo něco, co zažene pokusy o demoralizaci? Já s tím bojuji každý den, zatím z 90% vyhrávám, ale ta špatná morálka se nevzdá, pořád se připomíná, že tu je, že čeká na mé zaváhání. Mrcha jedna!

Jinak takové povzbuzení pro ty, kteří chtějí také začít. Díky mým zápiskům a grafům jsem došel k jednoduchému výpočtu, že na jeden kilogram úbytku, jsem musel na rotopedu namrskat 370 km. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Vidis na tlak jsem zapomněl, ten mám taky, bohuzel taky rodova dispozice, nicméně si dobréj ze si to sundal cvičením, to mas vydrž jak bejk, skoro se divím, ze se k tomu musíš nutit, kdyz si takovej dric, nicméně denně je možna to proč se přemlouvas, ja chodím 2x tydne s kamarádem do ingoťárny a je to v podstatě rituál, pevne stanovena doba a po středeční cvicbe jeste sauna, zkus spis někoho dotáhnout k sobě, u me dobre funguje vzájemná motivace a i dopomoc u některých cviků

 

Tech 370km/kg muže byt pro někoho i demotivační:-)))))

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

... jenom bych se chtěl zeptat zkušených, jak se na každodenní makání motivují? Nejsou nějaký natěšovací pilulky? Nebo něco, co zažene pokusy o demoralizaci? Já s tím bojuji každý den, zatím z 90% vyhrávám, ale ta špatná morálka se nevzdá, pořád se připomíná, že tu je, že čeká na mé zaváhání. Mrcha jedna!

Jinak takové povzbuzení pro ty, kteří chtějí také začít. Díky mým zápiskům a grafům jsem došel k jednoduchému výpočtu, že na jeden kilogram úbytku, jsem musel na rotopedu namrskat 370 km. 

 

No když jsem kdysi před léty trávil ve fitku 4 dny v týdnu, vypracoval jsem si takový ten efekt, že samotný cvičení přinášelo uspokojení, páč různý ty endorfiny a tak, a fungovalo to i před cvičením, že mě to vybuzovalo zvednout zadek a jít cvičit. Vlastně to funguje i teď když dělám jiný sport, že když se mi daří tak mě to motivuje k dalšímu, tím spíš když vím, že jinak půjdu s formou dolů...

Upraveno uživatelem PNS
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

však tuk máš v pohodě, mohl bys mít i míň. Akorát moc vážíš nic víc. Prostě si na tu váhu malý. nic víc nic míň. 

Proč by byl na tu výšku malý? Tak když má nízké procento tuku, jsou dvě možnosti, velká váha kostí a nebo svalstva a nebo kombinace obou faktorů.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Tak také se připojím se svými zkušenostmi s vahou. V roce 1990 jsme dostali jako svatební dar osobní váhu. Vidím to jako dneska, jak jsem jí vypruboval a ukázala krásných 78kg při 176cm výšky. Za dvacet tři let spokojeného manželského života jsem se nenápadně dostal na hnusných 96kg. Ta tchyně a to její knedlo-vepřo, to jí nikdy nezapomenu. V loni v létě jsme si s kámoši udělali takovej několika denní cyklovýlet po jižních Čechách a tam jsem se podíval pravdě do očí. Furt se na mě čekalo, upravoval se kvůli mě denní plán a další různé nepříjemnosti. Po návratu jsem rozhodl, takhle to dál nejde. Ještě jsem si nechal změřit tlak a další rána,160/110.

Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče jsou a v jednom případě i byli hypertonici, následovala návštěva u lékaře. Po vyšetření jsem dostal prášky na tlak a velké doporučení k úpravě jídelníčku a pohybové aktivitě. Jelikož se už blížily chladné týdny, udělal jsem si ve sklepě takovou malou tělocvičnu a začal jsem. Nakoupil jsem posilovací lavice, činky, rotoped jsem sebral tchyni za ty knedlíky co do mě přes dvacet let rvala a vzhledem k tomu, že jsem hypertonik tak jsem pořídil i sporttester, abych si hlídal maximální tepovou frekvenci při cvičení, na které jsem se dohodl s lékařkou a abych si to moje cvičení nějak kontroloval, což mě baví, zapisovat si různé poznatky.

Po zhruba pěti měsících posilování (2x týdně) a ježdění na rotopedu (4x týdně) jsem se dostal na slušných 82kg. Samozřejmě také díky menší úpravě jídelníčku. Řekl jsem si, že ještě tak tři měsíce a dostanu se na váhu jako před svatbou. Ale pak už konec, dál to prostě nešlo, už jsem se nemohl dostat dolů ani o půl kila. Asi jsem narazil na svůj strop. Ale přece se postava jako kouzlem proměnila. Žena říkala že jsem fešák (ale věřte vlastní ženě), dokonce jsem při zavazování tkaničky neviděl všechny svatý. Byl jsem spokojenej, teda až na to panděro. Zmenšilo se, ale ne tak jak bych si přál. Letošní cyklovýlet dopadl nad očekávání. Všichni na mě řvali kam tak letím a že jsem magor atd. Všechny tyhle úspěchy mě motivovaly k dalšímu cvičení, ale přišla rána.

Letošní povodně nám dokonale zatopily suterén a byl konec cvičení a hubnutí. Ne, že by nebyly jiné možnosti, ale dostal jsem z toho všeho lehkou depku a na tu u mě platí jenom jedno, pořádně se nafutrovat. Za pár týdnů jsem skočil zase na 88kg a zase se mi dělaly mžitky při zavazování bot. 

Jsou to asi tři měsíce, co jsem tělocvičnu zase zprovoznil a začal téměř od začátku. Měsíc mě zdrželo nucené odpočívání kvůli zranění zad, takže ten váhový úbytek není takový, jak bych si představoval, ale já to prostě nevzdám dokud se nedostanu na svou váhu, jako před svatbou. Jenom bych se chtěl zeptat zkušených, jak se na každodenní makání motivují? Nejsou nějaký natěšovací pilulky? Nebo něco, co zažene pokusy o demoralizaci? Já s tím bojuji každý den, zatím z 90% vyhrávám, ale ta špatná morálka se nevzdá, pořád se připomíná, že tu je, že čeká na mé zaváhání. Mrcha jedna!

Jinak takové povzbuzení pro ty, kteří chtějí také začít. Díky mým zápiskům a grafům jsem došel k jednoduchému výpočtu, že na jeden kilogram úbytku, jsem musel na rotopedu namrskat 370 km. 

Promiň, ale mi ti přijde jako pitomost, honit se za váhou, když posiluješ. Spíš bych se koukal třeba na obvod v pase a podobné věci, vždyť když cvičíš, tak ty svaly co rostou něco váží,ne?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

PNS - Já mám po cvičení taky uspokojení i při cvičení je to dobrý. Dokonce zjišťuju, že nevím, kdy mám s tý posilovny vylízt, furt bych si přidával, ale než do ní vlezu, to je boj.

Moty - Po pilulkách, který mě nijak neomezují, nemám žádné pocity vedlejších účinků a po redukci váhy mi tlak klesnul v průměru na tak 125/83 (taky si to zapisuju, mám rád kontrolu), což by mohla být i motivace pro hypertoniky. Pamatujte, vysoký tlak je tichý zabiják, vůbec se nehlásí a jde ruku v ruce s nadváhou.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Decebal - ono by to chtělo asi nějak tak vyměnit tuky za svaly. Jenže momentálně je pro mě krom vizuálního pohledu jediná kontrola, že jsem na správný cestě váha. Metr kolem panděra je pořád furt záležitost, která mě nasere. Ty kila dolů jsou přeci jen takový povzbuzení do dalšího boje. Rád bych si pořídil taky tu měrku na podkožní tuk, abych věděl jak jsem na to s procentama tuku. Je mi jasný, že svaly přibyly a že něco váží, ale bez měrky na tuk nepoznám, jak se my v rámci celkový váhy mění tuky za svaly. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Pokud chcete odpovídat, musíte se přihlásit nebo si vytvořit účet.

Pouze registrovaní uživatelé mohou odpovídat

Vytvořit účet

Vytvořte si nový účet. Je to snadné!

Vytvořit nový účet

Přihlásit se

Máte již účet? Zde se přihlaste.

Přihlásit se
×
×
  • Vytvořit...