Vulcain Aviator Cricket GMT

[martar]

RECENZE: VULCAIN AVIATOR CRICKET GMT

Zdravím všechny fanoušky značky Vulcain . Na podzim jsem - celý nadšený z nové akvizice - neprozřetelně slíbil napsat nějaké postřehy, takže plním slib. Protože se o Vulcainech tady na fóru příliš nepíše, budu ovšem muset téma pojmout opravdu zeširoka. Recenzi jsem proto kvůli její délce rozdělil do několika částí. Koho zajímá jen popis a fotky Aviatorů, může následující kapitolu o historii manufaktury s klidnou myslí přeskočit.




O VULCAINU OBECNĚ

Historie manufaktury a marketingové legendy se v dostupných pramenech všelijak šikovně prolínají a já se necítím dostatečně fundovaný, abych je uměl rozlišit.
Takže jen ve zkratce kompilace informací z netu:
- 1858: Maurice Ditisheim zakládá v La Chaux-de-Fonds manufakturu Ditisheim vyrábějící kromě šperků i precizní kapesní hodinky. Někdy jsou uváděni jako zakladatelé bratři Ditisheimové (Maurice, Gaspard a Aron), ale historie Vulcainu začíná teprve v okamžiku, kdy Maurice odkupuje podíly obou bratrů a zřizuje moderní ateliér na výrobu hodinek. O čtvrtstoletí později už byly jeho výrobky pravidelně oceňovány na světových výstavách v Evropě i Americe. Pro ilustraci:
- 1889: Na Světové výstavě v Paříži získala manufaktura bronzovou medaili za model "La Vallée de l' Arve" Grande Complication. Na výstavě prezentovala manufaktura Ditisheim průřez celou produkcí, od základních modelů kapesních hodinek po kapesní chronografy s měsíční fází nebo věčným kalendářem. Mimochodem, je třeba si uvědomit, v jaké konkurenci na výstavě vystavovali (Vacheron Constantin, Girard Perregaux a další...), takže bronzová medaile svědčí o tom, že již tehdy hráli v první lize. Jejich kapesní hodinky byly na vysoké úrovni nejen po stránce technické, ale i estetické (giloše, zlatnické zdobení, smalty, osazení drahými kameny nebo perlami).


Foto Vulcain

- 1894: Manufaktura poprvé nabízí hodinky pod názvem Vulcain.
- 1900: Registrace značky Vulcain pro všechny hodinářské výrobky manufaktury.
- 1925 - 1940: Vulcain velmi rychle zachytil trend náramkových hodinek. Mimo jiné nabízí malé monopusher chronografy, které se pro svoji velikost a hezký vzhled staly oblíbenými i mezi dámami. Speciální vojenskou verzi těchto chronografů si objednala třeba uruguayská armáda. Obecně se Vulcain v té době prezentuje jako výrobce kvalitních sportovních hodinek a jeho výrobky se objevují na zápěstí slavných fotbalistů a atletů.
- 1946: Patentování systému Exactomatic, díky kterému se zpřesnil chod náramkových hodinek. V principu jde o modifikaci ložiskových kamenů setrvačky tak, aby se sjednotila míra tření osy setrvačky ve všech možných polohách.
- 1947: Manufaktura vyvinula první náramkové hodinky s opravdu hlasitým mechanickým budíčkem, schopným probudit téměř každého spáče. Myšlenka hodinek s alarmem nebyla nová, ale ostatní výrobci nebyli schopni dosáhnout dostatečné intenzity zvuku (např. A. Schild a jeho strojek s budíčkem AS 1475, kterého bylo údajně vyrobeno třičtvrtě milionu a který byl předlohou strojku v Poljotech). Fabrique de Montres Vulcain po pěti letech vývoje jako první představila strojek Cricket (cvrček) se dvěma hnacími pružinami - jednou pro pohon hodinového strojku a druhou pro alarm. Silného zvuku bylo dosaženo rezonančním dvouplášťovým dýnkem hodinek, s otvory ve vnějším plášti. Ačkoliv již před rokem 1947 patřila značka Vulcain mezi to lepší ze švýcarské produkce, revoluční hodinky s budíčkem jí zajistily stálé místo v historii hodinářství. Hodinky s touto komplikací brzy začali nosit tehdejší politici, průmyslníci a další příslušníci elit, kteří oceňovali alarm jako moderní formu akustické upomínky.


Foto Vulcain

Hodinky nosila, resp. vlastnila i řada amerických prezidentů (H. Truman, D. Eisenhower, L. B. Johnson, R. Nixon, B. Clinton či B. Obama). Ti novodobí hodinky samozřejmě dostávají v rámci podpory marketingové legendy o "Hodinkách amerických prezidentů", ale v polovině dvacátého století si je špičkoví politici pořizovali skutečně kvůli budíčku a kvalitě zpracování. Asi nejvíc si alarmu Vulcainů užila ochranka prezidenta L. B. Johnsona, známého šprýmaře, který údajně často a s chutí zkoušel její ostražitost spouštěním budíčku v nečekaných situacích (zvuk hodinek připomínal některé typy časovačů bomb). Dlužno dodat, že ačkoliv byl L. B. Johnson vnímán jako buran bez noblesy, jeho záliba v hodinkách ho (alespoň pro mne) částečně rehabilituje. Kromě Vulcainů velmi rád nosil třeba DJ.
- 1954: Vulcain Cricket byly oficiálními hodinkami italské expedice, která v r. 1954 provedla prvovýstup na druhou nejvyšší horu světa K2.
- 1958: Crickety se opět zúčastnily jako oficiální časomíra himálajské expedice a úspěšného prvovýstupu, tentokrát na Gasherbrum IV.
- 1959 - 1962: Na základě podnětů a připomínek Hannese Kellera byly vyvinuty unikátní potápěčské hodinky Vulcain Nautical s manuálním dekompresním počítačem a budíčkem dobře slyšitelným i pod vodou. Hannes Keller s nimi na ruce pak dosáhl r.1961 v Lake Zurich hloubky 120 m, v jezeře Maggiore hloubky 222 m a v r. 1962 překonal světový rekord poblíž Santa Cataliny v Kalifornii hloubkou přes 300 m).


Foto Vulcain

- 1961: Manufaktury Revue, Vulcain, Buser a Phénix se sloučily a vytvořily společnost "Manufactures d'Horlogerie Suisse Réunis SA" (MSR), díky čemuž mohly sdílet své technologie, kapacity i marketing.
- Osmdesátá léta: Během tzv. quartzové krize se Vulcain v rámci MSR dostal do pozice subdodavatele a jeho jméno zmizelo z ciferníků hodinek. Většina hodinek se strojky Vulcain Cricket se prodávaly pod značkou Revue Thommen.
- Koncem devadesátých let firma Vulcain de fakto končí.
- 2001: Přichází restart - veškerá práva ke značce Vulcain a k legendárnímu strojku Cricket kupuje společnost PMH - Production et marketing Horologer. V souvislosti s novým začátkem došlo k přestěhování sídla i výroby do sousedního Le Locle, jednoho z center švýcarského hodinářství. Vulcain se usídlil v malé vile se zahradou v ulici Chemin des Tourelles, ve které přes její krátkou délku najdeme ještě manufakturu Montblanc a společné velké sídlo Tissotu a Mido.
- 2002: Vulcain pod křídly PMH prezentuje první nové modely.
- 2002 - 2017: Během patnácti let dochází k renesanci značky. Zvětšuje se počet modelových řad, od znovuoživeného ikonického modelu Nautical, přes tradiční 50's Presidents až po elegantní Aviatory, pilotní Aviator Instrument nebo luxusní smaltované Cloisonné. Třešničkou na dortu jsou modely s tourbillonem (např. světově první hodinky s budíčkem a tourbillonem Vulcain Imperial Gong, nebo aktuální model s tourbillonem, indikací rezervy nátahu a retrográdním datem). Vyvíjí se další inhouse strojky včetně Cricketů s automatickým nátahem. Důraz je stále kladen na vysoký podíl ruční práce. Podíváme-li se na rozměry budovy, kde sídlí Vulcain (ve srovnání s velikostí jiných manufaktur), je jasné, proč jsou výrobky Vulcain exkluzivní záležitostí a proč se roční produkce této malé manufaktury pohybuje mezi pouhými 2500 až 3500 hodinkami.


Foto StreetView

- 2009: Uprostřed výše zmíňeného období, na konci roku 2009, manufaktura opět mění majitele. Od PMH SA ji kupuje společnost Excellence Holding AG, patřící ke skupině Centum Prata.
- 2017: Vloni v létě poměrně v tichosti probíhá další prodej manufaktury. O novém vlastníkovi se toho zatím moc neví, snad jen, že se údajně má jednat o skupinu se sídlem v Lucembursku, podnikající převážně v oblasti stavebnictví. Vulcain prý není její jediná ani první hodinářská akvizice. Nad dalším osudem Vulcainu se tedy znovu vznáší otazníky. Krátká informace o prodeji proběhla např. zde: https://www.ablogtowatch.com/vulcain-company-new-ownership/

Když to shrnu, Vulcain je uznávaná, prestižní, drahá značka s bohatou historií, která několikrát psala horologické dějiny... a o které většina lidí na rozdíl od Rolexu, Omegy či Breitlingu nikdy neslyšela. Milovníci hodinek ji samozřejmě znají, ale ani mezi nimi není příliš frekventovaná. V populárních atlasech o hodinkách často Vulcain úplně chybí, ačkoliv tam člověk najde řadu obskurních nebo fashion značek. A na chronomagu nemá Vulcain v sekci švýcarských hodinek bohužel ani svůj vlastní chlívek.

Kdyby si chtěl někdo víc počíst, vloni na podzim byly online zpřístupněny dvě zajímavé publikace:
"Vulcain the Book: A passion for fine craftsmanship": https://issuu.com/vulcainwatches/docs/vulcain_2520-_2520a_2520passion_252
"Vulcain cofee table book": https://issuu.com/vulcainwatches/docs/test-vulc_test_bs__16-06-27a


NÁKUP...

Ke značce Vulcain mě kdysi svými příspěvky nasměroval Snow. Kdykoliv je totiž řeč o Vulcainu, úplně se rozplývá ... a většinu těch diskuzí především sám startuje svými vlákny o novinkách. Začalo mi vrtat hlavou, co na těch Vulcainech Snow vidí? Pak jsem si jich úplně náhodou všimnul v Koscomu (tehdy byly ve výloze do ulice) a nechal si je tam předvést. V té době jsem ale ještě nebyl zralý - sice se mi líbily, ale dát hodně přes sto tisíc za hodinky se sedmdesát let starým strojkem a s manuálním posunem worldtimeru mi prostě přišlo příliš. Mezitím jsem si ale o manufaktuře četl a čím dál tím víc byl přitahován modely Nautical a Aviator. Pak se v Polsku objevil velmi hezký, již nevyráběný model Aviatorů v pěkném stavu a za hodně pěknou cenu. Hodinky byly v inzerátu perfektně nafocené, já se do nich zamiloval a po dlouhém váhání se rozhodl je koupit.



Bohužel jsem obchod prováhal o pouhé tři dny. To už se mnou ovšem chronochtíč cloumal naplno, takže jsem odhodil veškeré zábrany, vykašlal se na úvahy o resale value a učinil rozhodnutí koupit nové. Zbývalo si vybrat, zda je koupit u AD (u nás rychnovský Schediwy, brněnský Pohanka nebo pražský Koscom) za plnou palbu minus deset procent a se zárukou bezproblémového servisu, nebo si počkat na akci Jomashopu či Gemnation se všemi riziky, které šedý nákup přináší. Také jsem se dlouho nemohl rozhodnout mezi černou verzí a světlou s modřenými ručkami a indexy - vzhledem k tomu, že jsem hledal hodinky do komba k moonům, by i světlý cifr dával smysl. Nakonec se na mne usmálo štěstí - narazil jsem na jeden z nejhezčích aktuálních modelů Aviatorů za akční cenu u AD, lyonského Maiera, který se zbavoval části skladových zásob.


Foto Vulcain

Bylo rozhodnuto! Po platbě jsem FedEx tracking nervózně kontroloval několikrát za hodinu... však to znáte . U Maierů naštěstí zařídili, aby zásilka zůstala na pražské centrále FedExu na Zličíně, čímž minimalizovali rizika spojená s finálním rozvozem a ušetřili mi čas i nervy.

... A PRVNÍ DOJMY

Zkusím vám formou obrazové reportáže zprostředkovat první dojmy.

Balení je povedené. Po rozbalení dárkového papírového obalu se objeví modrá papírová krabice s emblémem, v ní kvalitní dřevěný box a uvnitř boxu poklad

[martar]

PODROBNÝ POPIS

Modelová řada Aviator se prezentuje jako moderní ukázka toho, kam by manufaktura chtěla designově směřovat. Není náhodou, že má pouzdro společné s luxusní řadou Cloisonné, kde se ovšem používá především zlato. Modely Aviator jsou elegantní, ale poměrně velké hodinky s vnitřní "Dual time" nebo GMT lunetou. Trochu zmatek je s označením komplikací - modely "Dual time" mají de facto GMT lunetu (ve dvanáctihodinovém formátu), zatímco modely GMT jsou vybaveny worldtimer lunetou s čtyřiadvacetihodinovou indexací.

Oficiální název popisovaného modelu je Vulcain Cricket Aviator GMT 2009 ref.: 100135.220LF



Z čelního pohledu může pouzdro hodinek elegantními křivkami, tvarem nožek a šířkou leštěné lunety připomínat pouzdra některých modelů Patek Philippe či Jaeger LeCoultre. Netuším, zda tu hrála nějakou roli inspirace, čerpání z vlastního designového odkazu řady Nautical nebo přirozená konvergence daná dobovými trendy a požadavky zákazníků. Důležité je, že ve spojení s charakteristickými korunkami a tlačítkem vzniká originální a nezaměnitelný celek. Veškerá podobnost s jinými značkami pak mizí při bočním pohledu na hodinky, kdy vyniknou dlouhé nožky a nízký profil střední časti pouzdra.



Tvarem i povrchovkou je pouzdro zdánlivě jednoduché. Při bližším prozkoumání ale člověk objeví dokonalé zpracování a dotaženou eleganci, krásu křivek a promyšlené navazování úhlů. Všechny vrchní a spodní plochy pouzdra včetně nožek i prostoru mezi nožkami mají vysoce leštěný povrch. Boky pouzdra a nožek jsou provedeny v horizontálním satinovém brusu. Výjimku tvoří luneta (svrchní část pouzdra), která je leštěná celá, včetně úzké boční plochy.



Provedení povrchů i hrany jsou excelentní. Otvory pro stěžejky jsou relativně daleko od konce nožek (cca 3 mm), takže řemeny přiléhají k pouzdru a nevytvářejí zbytečnou mezeru. V připadě silnějších nebo silněji futrovaných řemenů je už třeba použít ohnutý typ stěžejek.



Přesné rozměry pouzdra (včetně dýnka a vypouklého safíru):
- průměr hodinek bez korunek: 42 mm
- průměr safíru: 37 mm
- vzdálenost mezi špičkami horních a dolních nožek: 51 mm
- vzdálenost os stěžejek: 45 mm
- výška pouzdra: 14 mm

Z technických specifikací by se mohlo pouzdro 42 x 14 mm jevit jako relativně vysoké, ale opak je pravdou. Samotné broušené boky jsou totiž jen 4,5 mm vysoké (s bokem leštěné lunety dohromady necelých 6 mm). Zbylých 8 mm připadá na kónickou svrchní část lunety, klenutý safír, dýnko a spodní leštěné konkávní vybrání pouzdra. Opticky i pocitově při nošení tak hodinky působí jako decentní a relativně nízké.



Pro tuto řadu Cricketů jsou typické dvě poměrně velké, signované korunky s perfektním úchopem a jedno tlačítko. Spodní korunka je šroubovací, po odšroubování se s ní ovládá oboustranně otočná vnitřní luneta s worldtimerem. Korunka na trojce ovládá ve dvou režimech funkce strojku. V základním režimu a nulté (nevysunuté) pozici slouží k natahování obou pérovníků. Směrem nahoru (pravotočivě) se natahuje pružina budíčku, směrem dolů (levotočivě) pero zajištující chod hodinového strojku. Při "šoulání" korunkou tedy střídavě natahujeme oba pérovníky. Bezpečnější je ale natahovat jednosměrně nejprve jednu a pak teprve druhou pružinu, v prstech je tak větší cit a nehrozí stržení péra. V praxi stejně dotahujeme hlavně hodinový strojek, zatímco budíček se natahuje jen tehdy, když jej potřebujeme využít. Povytáhneme li korunku, lze nastavovat polohu ruček, ale pouze ve směru plynutí času. V opačném směru korunka zabírá naprázdno. Hacking není a kvůli vlastnostem strojku nelze použít ani tzv. pseudohacking. Vrátíme-li korunku do nulté polohy a zmáčkneme-li tlačítko, korunka sama znovu odskočí od pouzdra, tentokrát ale v režimu nastavení budíčku. Ručku alarmu je pro změnu možné nařizovat pouze proti směru hodinových ručiček. Jakmile korunku vrátíme k pouzdru, je opět v základním režimu. Tlačítko se používá i k vypnutí budíčku, ale já budíček nechávám obvykle doznít, energie plně natažené pružiny postačí na cca 21 vteřin cvrkotu (prvních 18 vteřin je zvuk vcelku vyrovnaný, poslední vteřiny už intenzita i frekvence cvrčka vadne).



Vodotěsnost je 100 M / 10 ATM / 330 ft. Dýnko ale není šroubovací, je jen z výroby perfektně utěsněné. Stejně tak přepínací tlačítko a střední korunka nejsou šroubovací, systém jejich těsnění a přesnost provedení ale podle výrobce umožňuje s hodinkami bez obav plavat nebo se ponořit pod hladinu na nádech. Pouze spodní korunku ovládající vnitřní lunetu lze zašroubovat. Moji WR fobii asi hodně z vás zná. Se zatnutými zuby jsem kvůli recenzi vlezl s Vulcainy do bazénu. Bez problémů to daly, ale často to dělat nemíním. Hodinky v téhle cenovce, s WR 100, tlačítkem bez aretace a nešroubovací korunkou pod hladinu (podle mě) pravidelně nepatří; beru to spíš tak, že snesou můj náhodný pád do vody nebo výjimečné koupání. I kvůli tomu, že po koupeli jsem zvyklý hodinky vyčistit, a to by dřív nebo později zanechalo stopy na jejich antireflexu a jemném finiši pouzdra. Stejně mám Vulcainy spíš jako hodobóžovky; na běžné letní nošení mi slouží Rlx a přímo do vody beru jedině "pětistovky" Prometheus.



Prostor pod sklem považuji za mimořádně povedený. Skládá se ze samotného ciferníku a pohyblivé vnitřní lunety. Střed číselníku s plastickým logem a popisky je zdoben svislými širokými pruhy připomínajícími ženevské a ohraničen je zahloubeným kruhem s čtvrťovou indexací pro nastavení alarmu. Číslice jsou precizně natištěny přes jemné plastické soustředné kružnice. Zbytek ciferníku po obvodu je už plochý, s aplikovanými leštěnými hodinovými indexy ve tvaru jehlanů, které díky svému tvaru spolehlivě zachycují světlo a krásně se třpytí. Při okraji ciferníku je day/night stupnice s 24 tištěnými indexy. Na ciferník navazuje černá vnitřní luneta s kruhovým brusem potištěná názvy metropolí reprezentujících jednotlivá časová pásma.



Minutová indexace chybí, což v normálním provozu vůbec nevadí, ale pokud člověk zapomene hodinky natáhnout a musí po jejich zastavení znovu nařizovat čas, chce to trochu cviku, nebo se musí počkat pár minut, až by měla ručička mířit na jeden z dvanácti indexů. Přesné nařízení vteřinovky není díky absenci hackingu i pseudohackingu možné vůbec, leda by si člověk chtěl dát tu práci, počkat si na úplné zastavení hodinkek a pak čekat na správný okamžik s natahováním strojku.



Hodinky jsou vybaveny čtyřmi ručkami. Hlavní dvojice ruček ukazujících čas je v dauphine stylu, střechovitě prolomená, vysoce leštěná, s velkou odrazivostí a ve středu vybavená luminiscencí. Vteřinovka s lumi očkem a dlouhým protizávažím se pohybuje lehce trhaně, asi jako u Primek, což je dáno nižší frekvencí setrvačky. Přiznám se, že pohybu vteřinovky jsem se hodně bál - naprosto zbytečně. Za těch devět měsíců, co Aviatory mám a nosím, jsem si na to vzpoměl až teď, když o tom píšu... Čtvrtá, nejkratší ručka s červenou šipkou slouží k nastavení alarmu.



Luminiscence hodinek je vtipná. V úplné tmě sice září hodinová i minutová ručka, šipka alarmu a terčík vteřinovky, ale protože na ciferníku žádné luminiscenční prvky nejsou, čitelnost je asi stejně pochopitelná jako znaky u Predátorova náramkového atomového computeru. V připadě, že bych šel do tmy s Vulcainy, pomohl bych si nařízením šipky budíčku na dvanáctku, což by mi - spolu s tušenou polohou ruky - přečíst čas umožnilo, ale moc pohodlné by to nebylo. Luminiscence bohužel nestačí k tomu, aby indexy její světlo zachytily a odrážely.



Lumi má v tomhle případě spíše jen usnadňovat odečet času za horších světelných podmínek. Mimochodem, schopnost jehlanovitých indexů chytat světlo i v šeru je úžasná. Nejkrásnější jsou hodinky v rozptýleném světle, když je pod mrakem a obloha je bílá nebo světle šedá; nebo v bíle vymalované místnosti.



Safír je konvexně klenutý. Antireflex funguje skvěle, sklo často není vůbec vidět a člověk má chuť dotknout se ručiček. V určitém úhlu je však zejména na slunci nebo v blízkosti bodového světla modrá barva antireflexu hodně znát a vytváří wow efekt. Milovníky Breitlingu by to jistě potěšilo, ale já bych byl šťastnější, kdyby byla na safíru bezbarvá AR vrstva, jakou jsem měl třeba na PO 8500.



Dýnko: na rozdíl od předchozích modelů řady Aviator vybavených tradičním dvouplášťovým dýnkem s ozvučnou komůrkou a otvory jsou současné modely vybaveny safírovým průhledem. Hlasitost budíčku se díky tomu výrazně snížila (místo kovového cvrčivého jekotu zvoní výrazně decentn?ji), ale hodinky jsou nižší, lépe sedí na mé ruce a pohled na zdobenou verzi legendárního strojku Cricket taky není k zahození.



Asi je to dětinské, ale hodně mě uspokojuje pohled na seriové číslo. Mít u běžného modelu (tj. nikoliv limitky) třímístné číslo začínající jedničkou se asi majitelům většiny jiných značek těžko poštěstí ... a jsme zase u té roční produkce. Pro porovnání: manufaktura A. Lange ročně vyrábí (odhadem, berte to s rezervou) 2.000 ks, Blancpain 10.000, PP a VC 20.000, JLC min 35.000, Panerai 70.000, Breitling 250.000, Omega 800.000, Rolex milion. Sami si zkuste najít hranici, kde podle vás končí manufakturní výroba a začíná sériová masovka. Vulcain vyrábí 2.500 až 3.500 hodinek za rok. Rolex nebo Omega to samé množství vyrobí za dva dny! Pokud roční produkci Vulcainu ještě vydělíme počtem vyráběných modelů (aktuálně přes 100 variant, a to nepočítám luxusní řady Tourbillon a Cloisonné), dostaneme dvouciferné číslo. To už myslím jistý pocit exkluzivity ospravedlňuje.

Safírový průhled na strojek má průměr 25,5 mm. Chytrým nápadem je leštěný zahloubený radius po obvodu dýnka (již na pouzdru) a leštěné tenké vnitřní okruží; tyto dva prvky opticky rozbíjí šířku broušeného rámečku kolem safírového průhledu. Pod safírovým průhledem je ještě kovové stylizované "V", které tam ovšem není samoúčelně - je to funkční můstek, ke kterému je ze spodní strany připevněn kolíček, do kterého tluče kladívko. Kolíček je u jiných modelů samozřejmě součástí standardního dvouplášťového dýnka, u dýnka s průhledem to ovšem bylo nutné vyřešit takto. Kladívko je ten sešikmený kus kovu vpravo nad setrvačkou.



Srdcem hodinek je krásně provedený inhouse strojek Vulcain Cricket V10. Má průměr 28 mm, výšku 5,6 mm, 17 rubínů, 18.000 BpH a skládá se ze 157 součástek. Charakteristický je pro něj manuální nátah, alarm, dvě hnací pružiny (jedna pro strojek a jedna pro alarm), rezerva chodu 42 hodin, již zmiňovaný systém Exactomatic zpřesňující jeho chod (moje hodinky dělají stabilně 3,3 vteřiny do plusu) a tlačítkové přepínání funkce korunky. Strojek má střídmou, a přesto krásnou povrchovou úpravu (modřené šroubky, rovný brus na můstku, zlacená výplň gravírovaného písma). Všemu dominují skeletonizovaná kola nátahu se zvlněnými loukotěmi a mezi nimi přepínač nátahu alarmu/hodinového strojku. Při pohledu na moderní zdobení člověk skoro zapomíná, že v téměř stejné podobě byl konstrukčně totožný strojek poprvé vyroben už před sedmdesáti lety.



Strojek V10 dělá manufaktura v několika verzích lišících se mírou zdobení strojku, mně se moje střídmá varianta líbí.


Foto Vulcain

Co bych ale strojku vytknul, je provedení modřených šroubků, které jsou lesklé, mají zaoblené hrany hlavy a stříbrnou (nenamodřenou) drážku. Nepovedlo se mi zjistit, zda jsou šroubky modřené tepelně nebo chemicky, ale tenhle detail trošičku sráží můj požitek z pohledu na jinak skvělý strojek. Na různých fórech se tento typ šroubků diskutoval a výsledek diskuze byl, že stříbrná drážka nemusí nutně znamenat chemické modření a může být i na tepelně modřených šroubcích, pokud nedošlo před modřením k povrchové přípravě celého šroubku včetně drážky.



Jestli recenzi čte nějaký profík s praktickými zkušenostmi s modřením šroubků, budu rád, když napíše svůj odborný odhad na základě fotografie.

Kdybych měl srovnat své definitivky, Omegy a Vulcainy: v něčem jsou stejné - 42 mm, bez datumky, s ručním nátahem, zhruba stejná cenovka. Na rozdíl od moonů, jejichž obrovská deviza (perfektní čitelnost za všech okolností) je zároveň jejich slabinou (zdají se být stále stejné), jsou ale crickety nesmírně proměnlivé a při každém natočení ruky a v různých světelných podmínkách vypadají pokaždé jinak. Třpyt ruček a zejména indexů chytajících světlo, objevující se a zase mizející plasticita ciferníku, takřka zrcadlový lesk horních částí pouzdra a výrazný modrý antireflex - to vše jsou věci, díky kterým Vulcainy přitahují pozornost a činí z nich skvělé hodinky do komba ke statickým moonům. Velkým rozdílem je i legenda, snadná rozpoznatelnost a zároveň tuctovost u Omeg vs. relativní neznámost značky a exkluzivita u Vulcainů.



Recenzovaný model se strojkem V10 z principu nemůže ohromit nějakou technologickou inovací; jeho hlavní púvab vidím v kombinaci ikonického strojku, perfektního zpracování hodinek a mimořádně zdařilého elegantního, moderního, a přesto velmi konzervativního designu.

[martar]

PŘÍSLUŠENSTVÍ

 

Hodinky přišly na nádherném černém, ploše futrovaném aligátorovi 22/18 s nekontrastním prošitím.

 

 

18mm motýlová spona Vulcain v kombinaci leštěných a broušených ploch, se zahloubeným logem a vnitřní překlápěcí částí zdobenou perláží.

 

 

Přestože je cena originálního příslušenství Vulcain poněkud "ulítlá", pořídil jsem si ještě origo béžového aligátora ke světlému volnočasovému oblečení a 18 mm origo trnovku (ta čeká na vintage tropic strap 22/18) a další překlápěcí spona je na cestě, abych tu jednu nemusel stále prohazovat.

 

 

Do vody a na parné letní dny jsem dokoupil i rychleschnoucí řemen Hirsch Performance Paul, ke kterému jsem musel dodělat 20 mm sponu s logem Vulcain, protože jazýčkovou sponu v této šířce manufaktura nevyrábí (ano, spáchal jsem fejk ... snad je polehčující okolností, že kdyby sponu v tomhle rozměru manufaktura vyráběla, rád bych si ji koupil; a taky to, že jsem sponu ručně upravil pilováním a leštěním a čeká ji ještě - opět vlastnoruční - perláž z vnitřní strany). Hodinkoví puristé teď asi stejně trpí...

 

 

Nakonec se z Hirsche stal můj nejoblíbenější řemen - poddajný, pohodlný, s bombírovaným profilem, vespod žebrovaný kaučuk, navrch kůže se vzorem aligátora (takže nehrozí případné problémy s CITES na letištích). Voděodolný, po opuštění vody je suchý prakticky ihned a do tří minut zmizí jakákoliv vlhkost (pocitově). V rámci testování jsem jej nasadil na Amfibie a plaval s ním v moři. Nepatrně vyblednul, vypadá teď ještě líp... jinak to přežil bez újmy. Je ovšem třeba hodinky i řemen po koupeli v moři nechat chvíli ve vlažné vodě.

 

 

 

 

NAKONEC SAMOZŘEJMĚ PÁR WRISTSHOTŮ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pohodový den přeje martar

 

 

------------------------------------------------------------------------

Text a foto autor (pokud není u fotografie uveden jiný zdroj)

Velké díky patří členům sery.vlk a McStinger za přečtení recenze, korektury a rady před zveřejněním. Děkuji také členovi Siwi za pomoc s tvorbou krátkého videa.

[martar]

Upraveno 29. června 2018 uživatelem martar

[Vit]

Super recenze i fotky.

Díky za příjemné čtení.

 

Odkud máš toho béžového krokouše?

[martar]

Díky, Víte. Béžový řemen je od francouzského AD, spony jsou z Watchuslike.

[Návštěvník]

Děkuji za jednu z top recenzí chronomagu vůbec. Vulcain si ji zaslouží a musím říct, že od člena Tvého rozhledu a elengance projevu mě ta kvalita ani nepřekvapuje. Bravo. Sám mám na srdci jizvu v podobě modelu Nautical, ale jejich ?nečitelnost? cifru a výška mě drží zpět.

[Ruiz.aw]

Díky za hezké ráno. Skvělá recenze skvělých hodinek. Ideální ke kávě a koláči, hned se mi bude lépe pracovat    

[martar]

Óóó, děkuji, Romane Naprosto přesně jsi vystihnul můj vztah k modelu Nautical. Na čitelnost by si člověk asi i zvykl, ale vysoké sklíčko i dýnko a šikmo umístěný panel dekompresní tabulky při zarovnaných indexech cifru a lunety mě spolehlivě odrazuje. Přitom jsou ale nádherné... jak standardní, tak Nautical Heritage a Nautical Trophy.

Upraveno 29. června 2018 uživatelem martar

[Dantechno]

Díky moc za recenzi... To jsem si hezky početl.

[kuncák7]

Martine, paradni recenze, fotky i pocteni tveho dospivani :-). Snad se mi postesti ty hodinky u tebe videt nazivo.

Fakt pekny.

[shewcza]

Tomu říkám recenze! Přečetl jsem jedním dechem. Díky

[habadej]

Každý ráno jsem ve stresu. Dneska to je lepší. Díky!

[Harwey]

Vyborne, super praca a recenzia!

[saida]

Nádherné hodinky a super recenze. Děkuji za informace a čas který jsi byl ochotný tomu věnovat !

[jacob]

Děkuji za skvělý text. To jsou přesně ty příspěvky, které přečtu naráz a mám lepší den. Značka Vulcain je mi maximálně sympatická a mám zase o něco větší motivaci, abych si něco od nich vybral.

[Sphinxx]

Martine, výborná recenze, hezké fotky no a ve skutečnosti moc pěkné hodinky, ty vypadají na živo perfektně. Díky.

[Baker]

Skvělá recenze a fotky!

[martar]

Všem děkuju za kladné ohlasy

 

Já jsem to do recenze nenapsal na plnou hubu, ale miluju je. Hodně z vás ví, jaký umím být hnidopich, že designérům, konstruktérům i výrobcům jen tak něco neodpustím. Ale tyhle Crickety moc chyb nemají, a přitom to není sterilní dokonalost, jakou vidím třeba u svých modrých hodinek.

 

Edit:

 

Na mobilech asi to video nebude fungovat, je třeba si na chvíli přepnout v mobilu na plnou verzi chronomagu.

Upraveno 29. června 2018 uživatelem martar

[shag]

Vyborna recenzia. Tiez mam Vulcain v dlhodobejsom plane :-)