NIGHTSHOTS

StanoBare · 7. listopadu 2011

A je aplikácia lumi farby drahá záležitosť?

Mám niekedy pocit, akoby sa na tom dosť šetrilo a potom je lepšie, keď tam žiadne lumi nie je. Pričom miesta tam je, a ani, si myslím, by to nenabúralo vzhľad, či zameranie hodiniek. Príklad - Fortis B42, so zelenyým lumi..tak sakra je to B42 rada, vesmír, lety a prdnú tam priemerné lumi. Nehovorím, že je zlé, ono niečo vydrží, ale je fakt priemerné...Tak či to má extra vplyv na výslednú cenu hodiniek.

Radek124 · 7. listopadu 2011

V perfektnímu výcucu od Petra P si dovolím zdůraznit poslední bod, ke kterému začínající night-shoteři často ani nedojdou:

Buzením fosforescence světlem klasické "žhavené" žárovky oslníte spíš sebe než luminiscenční vrstvu - zatímco i obyčejným UV-LED blikátkem pro kontrolu bankovek (i s přibaleným fluorescenčním fixem se prodává za 30-50 Kč) dosáhnete během pár sekund stejného efektu jako "nabíjením" na denním světle.

UV fotony mají několikanásobně vyšší energii než fotony (de-facto červeného) světla žárovky, takže k saturaci dojde během pár sekund - a nedělám si iluze ani o tom že spousta zářivých reklamních night-shotů mohla být pomocí UV "přiživována" i během expozice (oko to nevidí a foťák si jej odfiltruje)... a ultrafialový švindl funguje i na krátkodobé "přiživení" luminiscence na GTLS

Upraveno 7. listopadu 2011 uživatelem Radek124

Petr_P · 7. listopadu 2011

A je aplikácia lumi farby drahá záležitosť?

Mám niekedy pocit, akoby sa na tom dosť šetrilo a potom je lepšie, keď tam žiadne lumi nie je. Pričom miesta tam je, a ani, si myslím, by to nenabúralo vzhľad, či zameranie hodiniek. Príklad - Fortis B42, so zelenyým lumi..tak sakra je to B42 rada, vesmír, lety a prdnú tam priemerné lumi. Nehovorím, že je zlé, ono niečo vydrží, ale je fakt priemerné...Tak či to má extra vplyv na výslednú cenu hodiniek.

Zadarmo to nebude. :crying_anim:

Vlastního materiálu je na jedněch hodinkách velmi málo, takže cenu ovlivňuje hlavně cena nanášení. Bude ale asi rozdíl, jestli to jen jedna vrstva nebo několik a jestli je to strojová výroba nebo ruční práce. S tím lumi materiálem je to jako s benzínem - jedna kapka nic nestojí ale plná nádrž je něco jiného. Výrobce, který chrlí tisíc hodinek bude spotřebu lumi materiálu hodně hlídat.

A jak se zajístí, aby nás výrobci z hodinářsky vyspělých zemí (Švýcarsko, Německo, Japonsko,..) nebrali zkrátka? Měli by dodržovat jistou normu, která se nazývá mezinárodně ISO 3157 (po švýcarsku NIHS 97-10). Pochází ještě z časů radiolumiscenčních nátěrů, ale dnes se používá i pro neradioaktivní nástupce. A ta norma například říká jakou minimální svítiivost (v nanokandelách - nCd) mají mít ručičky, indexi, .., aby je oko v noci vidělo. Jsou to ale opravdu minimální hodnoty na hranici možností dobrého oka adaptovaného na "černočernou" tmu.

Výrobce pak podle svých záměrů může přidat, aby to svítílo mnohem lépe než předepisuje norma. Viděl jsem například pár výsledků měření "lepších hodinek". Ve skutečnosti s moderní Super-LumiNovou klesne svítivost hodinek na požadované minimální hodnoty v průměru až za několik hodin. Ovšem pozor je rozdíl v kvalitě nasvícení - buzení v mnou popisovaných měřeních probíhalo s pomocí profesionální referenční "žárovky" simulující denní světlo CIE D65, intenzita osvětlení 400 lux, doba expozice 20 minut.

Radek124 · 7. listopadu 2011

2Petr_P - trochu kacířská fyzikální otázka, míněná ani ne tak na tebe jako na obvyklé "metodiky měření" efektu fosforescence:

Osvětlení 400Lx, to máme "okometricky" něco jako 60W stolní lampu na půl metru...

Když pomineme "modřejší" spektrum D65 oproti přibližným 2700K žárovky (~spektrální rozdíl energií pár desítek procent, oproti skutečnému "sunlight" v obou případech chybí UV složky), jaký smysl - snad kromě ohřevu a rychlejšího opotřebení vrstvy - má "expozice" v řádu desítek minut, když k saturaci u běžných fosforescenčních vrstev na ručičkách dojde IMHO už v čase o 1-2 řády kratším?

Vždyť i u toho UV blikátka stačí zblízka "budit" 10 sekund pro lokální efekt srovnatelný s plnou expozicí slunečním světlem (které během soumraku a noci stejně není k dispozici)... :huh:

Petr_P · 8. listopadu 2011

2Petr_P - trochu kacířská fyzikální otázka, míněná ani ne tak na tebe jako na obvyklé "metodiky měření" efektu fosforescence:

Osvětlení 400Lx, to máme "okometricky" něco jako 60W stolní lampu na půl metru...

Když pomineme "modřejší" spektrum D65 oproti přibližným 2700K žárovky (~spektrální rozdíl energií pár desítek procent, oproti skutečnému "sunlight" v obou případech chybí UV složky), jaký smysl - snad kromě ohřevu a rychlejšího opotřebení vrstvy - má "expozice" v řádu desítek minut, když k saturaci u běžných fosforescenčních vrstev na ručičkách dojde IMHO už v čase o 1-2 řády kratším?

Vždyť i u toho UV blikátka stačí zblízka "budit" 10 sekund pro lokální efekt srovnatelný s plnou expozicí slunečním světlem (které během soumraku a noci stejně není k dispozici)...

Kdyby to všechno bylo ta krásně jednoduché, tak by to byla paráda. Ale obávám se, že není.

Nevím, jestli jsi už četl můj blog na toto téma. Je tam pár grafů, specifikací a tak dále.

Jseš si určitě jistý, že světelný zdroj D65 (6500 K) nemá pro nás užitečné UV spektrum? Obvzláště oblast od 450 do 350 nm je velmi významná pro funkci fotoluminisenčních pigemntů na bázi hlinitanu stroncia.

Podstata použití spektrálního (ne výkonového) ekvivalenetu denního světla světla při pokusech a certifikacích je pro jednoduchost dána normami. Je potřeba volit takovou metodu, které bude jak snadno dosažitelná a lze ji snadno srovnávat. Pochopitleně normy mají svůj racionální základ = myšlenku používat jako referenci takové světlo, které je nejbližší rozptýlenému dennímu světlu (v poledne ve "střední" Evropě). To bude nejčastější zdroj nabití luminsceční vstvy hodinek. Umělé zdroje světla také přispívají k nasvícení hodinek, ale je jich takové množství různých typů, že jako univerzální srovnávací reference nejsou asi to nejlepší. Použití UV světel jako reference by sice bylo možná fyzikálně zajímavé, ale asi naprosto odtržené od reality v reálném uživatelském životě.

Luminisceční materiály se zkouší i při jiných referenčních zdrojích světla - například i pomocí hodně výkonných lamp, které simulují osvětlení přímým sluneční msvětlem včetně UV složky. Na ukázku připojuji graf, který srovnává výkonné nasvícení horským sluníčkem/halogenovou lampou (1000 lux + UVA + UVB) s malým zářivkovým svítidlem.

Posted Image

Se saturačními časy je to ale trochu jinak. Jsou mnohem delší. Při použtí výkonné "sluneční" lampy dojde k saturaci až za nějakých 15-20 minut! Ale i u 200 luxového světla jsem za 20 minut téměř na maximum. Na grafu to vidět není, ale tím, že si autoři přidávali čas navíc, tak výsledné přírustky jasu už byly limitně malé. Ćím méně výkonné lampy (200 lux, D65 - 400 lux) tím má prodlužování expozičních časů větší význam k dosažení limitních maxim jasu pro daný typ světelného zdroje. Rozdíl ve výkonsti světla je hlavně v dosaženém gradientu rychlosti nabití - s výkonnou lampou jsem na cca 90% maxima jasu už za 4 minuty, s tou málo výkonou jsem na cca 90% maxima jasu za 15 minut.

Co se týče levných UV lampiček, tak bude hodně obtížné je někam systematicky zařadit. Já nějak vůbec netuším jak jsou spektrálně posazené, jaký mají světelný výkon, atd. Bez toho dělat nějaké srovnání s výkonými halogenovými nebo rtutovými UV lampami, které se používají v publikovaných testech, bude hodně spekulativní.

instant · 8. listopadu 2011

A je aplikácia lumi farby drahá záležitosť?
Príklad - Fortis B42, so zelenyým lumi..tak sakra je to B42 rada, vesmír, lety a prdnú tam priemerné lumi.

btw, načo ti je vo vesmire ukrutna lumi? teda myslim konkretne na orbite..

StanoBare · 8. listopadu 2011

btw, načo ti je vo vesmire ukrutna lumi? teda myslim konkretne na orbite..

...ale v bežnom živote by sa aj hodilo. Len som myslel, že ak je model k dispozícii s vedomím, že si to vo väčšine aj tak kupujú bežní suchozemci, tak by bolo fajn keby to lumi bolo lepšie. Ale zrejme to sa tak v produkcii nedelí

(berte to ako povzdych, so svojimi Fortiskami som inak spokojný).

Dík Petr, za objasnenie.

Petr_P · 8. listopadu 2011

Poznámka - Roskosmos (ruská kosmická agnetura) používala od první poloviny 90. let hodinky FORTIS s tritiovým nátěrem :nuke: . Takže opravdu nemuseli řešit, jak budou hodinky nasvěcovat. Prostě jim svítili sami. :whistling: Neznámou pro mě ale zůstává, co přesně Rusové nakupují od Fortisu (pokud vůbec něco nového pořizují) od roku 2005/06, kdy Fortis přestal tritiové nátěry asi definitivně používat.

bindo · 8. listopadu 2011

Ďakujem za vysvetlenie

Škoda len že väčšinu z tých údajov sa človek nemá ako dozvedieť. Aspon teda z mojej skúsenosti, keď som sa chcel dopátrať čo majú na sebe moje Fortisi B-42 musel som velmi dlho googliť. Nakoniec som to našiel, ale bola to veľmi stručná odpoveď. Ale už aspoň mám s čím porovnávať

tlouš
Asi to tak lze zjednodušeně říci.

Čím je větší luminsceční plocha, která se skládá z elementárního bodů o daném jasu, tím má plocha celkově větší svítivost. A navíc se přidává efekt, že čím větší plocha, tím to oko adaptované na tmiu lépe rozliší.

Jinak jas elemtárních bodů ovlivňují spíše materiálové záležitosti:
- velikost (grade) zrn luminiscečního pigmentu
- tloušťka vrstvy/počet vrstev
- barva emise světla
- denní barva pigmentu

A pochopitelně také parametry budícího světa při nasvícení
- dopadající světelný tok/výkon
- doba expozice
- vlnová délka/délky

Tyto moudra nabourávají tritiové GTLS, kde je kvůli radiačním limitům omezeno množství radioaktivního materiálu, takže jas a celkvá svítivost různých hodinek s GTLS je vždy zhruba srovnatelná. Zde záleží hlavně na barvě emitovaného světla a stáří GTLS.

lub · 9. listopadu 2011

tak jsem udělal malé srovnání luminiscence u hodinek seiko.

nikon D70, 50mm, WB auto, vzd. cca 0,5m. nasvíceno rovnoměrně UV led baterkou do maxima. fotky bez úprav, pouze zmenšeny.

monster - 007 - SRP025 - SNZF25

sumo - knight - SNKK77 - SNKH65

ty poslední seika během testu zmizely - přišla si pro ně novopečená majitelka.

u dlouhé expozice se projevilo zbytkové světlo v komoře od okna - to jsem podcenil. mezi focením byly hodinky přikryté, takže k osvitu zbytkovým světlem nedocházelo.

ještě k nastavení - původně jsem chtěl stejné parametry pro všechny snímky, ale to prostě nejde.. takže během největšího poklesu svítivosti pro první snímky je čas expozice prodlužován.

poslední 4 snímky po hodině jsou se stejnými parametry = nejdelší čas 30s a nejnižší clona 1,8. jak je vidět, po delší době svítivost klesá jen minimálně.

začátek 18:20 - t=1s/clona f4

18:28, po 8min - 1s/f4

18:50, po 1/2hod - 10s/f4

19:18, po 1hod - 20s/f4

20:12, po 2hod - 30s/f1,8

21:14, po 3hod - 30s/f1,8

22:14, po 4hod - 30s/f1,8

23:15, po 5hod - 30s/f1,8

++ black knight, které svítivostí ruček předčily suma i monstra.

++ SRPy 025, jejichž ručky se svítivostí diverskám minimálně vyrovnají a díky indexům mimo okruh ručiček jsou i potmě dokonale přehledné a čitelné.

+ monstra a suma díky největší ploše lumi na indexech jsou nejlíp čitelné.

- 007 trochu zklamání, stejná svítivost jako dámské seiko SNZF25. pro SNZF je to naopak +.

Upraveno 9. listopadu 2011 uživatelem lub

ggrand · 9. listopadu 2011

Lub: šikula, mockrát díky. Až budu mít z celnice ny0040-09w,tak udělám něco podobného.

lub · 9. listopadu 2011

Až budu mít z celnice ny0040-09w,tak udělám něco podobného.

tak na ty jsem zvědavej, původně byly taky v plánu. ale pak jsem koupil orient aviatory s lumi cifrem. je to sice efektní, ale co do čitelnosti je klasická lumi asi lepší. citiny by ale měly svítit víc než orienty. no uvidíš, jak to bude ve srovnání třeba s monstrama.