Ondřej Berkus

[Maxel]

Maxi, Maxi ....  :-)

 

Bert byl. Nedal, nedostal. Pokecali jsme asi tak hodinu a půl. Ze schůzky s Ondrou Berkusem mám tolik poznatků, že si to chci v hlavě nechat trochu odležet. Nicméně dnes sem něco lípnu.

 

Já vim no, sry.. Ale byla to tak trochu nahrávka na smeč.

Každopádně na něco opětovně hodinkového v rámci tématu se opravdu těším!

[Bert]

Tak jsem se v neděli potkal s Ondrou Berkusem. Bez nadsázky mohu říci, že to bylo setkání dvou úplně rozdílných světů, nejen těch hodinkových. Popisovat náš dialog, který byl místy spíše dvěma monology, by asi bylo více než obtížné.

 

Papi je totiž mladý (31 let) hodinkový punker, pro nějž je cesta cílem. Ten kluk má v sobě tolik nápadů a plánů, že na to snad ani lidský život stačit nebude. Tyhle překotně běžící myšlenky a ideje si pak zákonitě vybírají svou daň v nedotaženosti jednotlivých realizací.

 

Příklad: Sedíme, a bavíme se o čtvrťovém bití. Já upřu pozornost na detail Papiho hodinek, které přinesl na ukázku a říkám: No, ty mi tady povídáš o repetici, ale tady ten šroubek, kterej drží dýnko, máš vyosenej. Zatímco každý jiný hodinář by se z toho opupínkoval, Ondra s klidným hlasem prohlásil: ?No a co.?

 

Jak typické pro Ondřeje.

 

Většina naší debaty asi byla o tom, kde je hranice mezi hodinařinou a řemeslnou výrobou součástek, které, když se poskládají dohromady, doplní součástkami jiných výrobců, tak to bude vypadat, a občas i fungovat jako hodinky.

 

Dalším typickým rysem, který úplně bije do očí, je totální Papiho nezájem o klienty. Tady na fóru se jeho komunikace-nonkomunikace dlouze řešila. Není však nad názorný praktický příklad. Tedy příklady. Přišel k nám jakýsi člověk, aby Ondru pozval na výstavu jako vystavovatele. Odpověď byla asi tohoto stylu: To fakt ne, mne výstavy nebaví, tady jsem vlastně náhodou, a kvůli jiným věcem. Nashledanou.

 

Když jsem zabrousil na téma klienti, trochu se pousmál, a řekl: ?Klient si ke mně musí najít cestu sám. O takového klienta já stojím.?

 

Mluvili jsme spolu asi hodinu a půl. Zcela férově uznávám, že tahle debata rozhodně neměla jasný konec, a nastolila spíše více otázek, nežli odpovědí.

 

Ale abychom se dostali k hodinkám a mému názoru na ně. Rigidní hodinkový magor, jako je nás tady asi většina, si od Papiho hodinky nekoupí. Já k tomu ale dodávám. Počkám si. Tak deset let. Protože za dvacet let ten kluk buďto umře hlady, nebo bude slavnej.

Upraveno 11. prosince 2017 uživatelem Bert

[ivan_989]

Please dake fotky sa nezadarili ? Alebo bola prilis tma ?

[Marhi]

Tak jsem se v neděli potkal s Ondrou Berkusem. Bez nadsázky mohu říci, že to bylo setkání dvou úplně rozdílných světů, nejen těch hodinkových. Popisovat náš dialog, který byl místy spíše dvěma monology, by asi bylo více než obtížné.

 

Papi je totiž mladý (31 let) hodinkový punker, pro nějž je cesta cílem. Ten kluk má v sobě tolik nápadů a plánů, že na to snad ani lidský život stačit nebude. Tyhle překotně běžící myšlenky a ideje si pak zákonitě vybírají svou daň v nedotaženosti jednotlivých realizací.

 

Příklad: Sedíme, a bavíme se o čtvrťovém bití. Já upřu pozornost na detail Papiho hodinek, které přinesl na ukázku a říkám: No, ty mi tady povídáš o repetici, ale tady ten šroubek, kterej drží dýnko, máš vyosenej. Zatímco každý jiný hodinář by se z toho opupínkoval, Ondra s klidným hlasem prohlásil: ?No a co.?

 

Jak typické pro Ondřeje.

 

Většina naší debaty asi byla o tom, kde je hranice mezi hodinařinou a řemeslnou výrobou součástek, které, když se poskládají dohromady, doplní součástkami jiných výrobců, tak to bude vypadat, a občas i fungovat jako hodinky.

 

Dalším typickým rysem, který úplně bije do očí, je totální Papiho nezájem o klienty. Tady na fóru se jeho komunikace-nonkomunikace dlouze řešila. Není však nad názorný praktický příklad. Tedy příklady. Přišel k nám jakýsi člověk, aby Ondru pozval na výstavu jako vystavovatele. Odpověď byla asi tohoto stylu: To fakt ne, mne výstavy nebaví, tady jsem vlastně náhodou, a kvůli jiným věcem. Nashledanou.

 

Když jsem zabrousil na téma klienti, trochu se pousmál, a řekl: ?Klient si ke mně musí najít cestu sám. O takového klienta já stojím.?

 

Mluvili jsme spolu asi hodinu a půl. Zcela férově uznávám, že tahle debata rozhodně neměla jasný konec, a nastolila spíše více otázek, nežli odpovědí.

 

Ale abychom se dostali k hodinkám a mému názoru na ně. Rigidní hodinkový magor, jako je nás tady asi většina, si od Papiho hodinky nekoupí. Já k tomu ale dodávám. Počkám si. Tak deset let. Protože za dvacet let ten kluk buďto umře hlady, nebo bude slavnej.

Pak že je punk mrtvej.

Tihle nadšenci opravdu buď umřou hlady ( v našem případě nastoupí do kolbenky) anebo se proslaví. Vizionáři i ti špatní jsou prostě svý.

[petr_cha]

Hezky jsi to napsal... Ja punk beru v obleceni, chlastani (v sobotu jsem si po hodne pivech zapogoval v mistnim rokaci), ale vyosenej sroubek proste nerozdejcham (mam-li vzit tvuj symbolicky příklad)... proste ne..... :-)

 

Asi jsem tim uz posedlej ze sve prace, uz jsem ten typ, co si pomalu rovna tuzky na stole podle velikosti.. :-))

Upraveno 11. prosince 2017 uživatelem petr_cha

[Bert]

Please dake fotky sa nezadarili ? Alebo bola prilis tma ?

 

Ivane, nefotil jsem. On ten rozhovor byl možná důležitější a zajímavější, než focení. Navíc ty podmínky nebyly nic moc. Ondřej měl u sebe hodinky s turbem, retrográdem a bitím.

[straspol]

Jojo, byl jsem se tam podívat a měl jsem je v ruce. No- je to zajímavý člověk a dělá zajímavé věci. Popravdě- rád bych byl tak šikovný jako on, ale o tom dotažení má Bert svatou pravdu. Čas ukáže, ale už ty dvoje hodinky co tam měl s sebou byly vrcholně zajímavé...

[Honza.manta]

Škoda, že jsem u toho rozhovoru nemohl být. Ale jinak je to tak, že jsem perfekcionista nesoulad mne deprimuje. Takže mi je jen líto, že jsem ty stroje nemohl vidět, ale ne zas tak moc.

[Bert]

........ o tom dotažení má Bert svatou pravdu. ........

 

To si asi děláš pr-el. Jak to mám teď vysvětlovat na obci ??? 

[straspol]

Máš kvůli mně průsšvih ?

[Bert]

No, já myslím, že mi to projde, ale do budoucna bych byl s těm svatejma pravdama opatrnej, Já vím, když on se blíží ten čas vánoční,  a všichni by si nejraději leštili svatozář, ale zkrátka jsou slova, která se za slovem Bert nepíšou :-)

[Lamiczka]

Berte, ale ty Vánoce už ti na obci podle mě neprojdou

 

Jinak díky za shrnutí, měl jsem z toho podobný pocit asi z půlhodinové diskuse na SEW loni...

[Kid_A]

Vizionari. Vizionari. 

 

Vizionari jsou brachove Rexhepi. Tenhle borec ne. Ale to je muj nazor.

[martar]

Hmm, tak jestli správně čtu mezi řádky, veškerá kritika Ondřeje tady na fóru vznikla nedopatřením vyvolaným naší mylnou představou, že OB má ambici být hodinářem vyrábějícím spolehlivé, funkční, designově a materiálově neotřelé solitéry a chce se tím živit (tj. profesionálem). A ono to zatím vypadá, že OB je spíš umělec a vizionář vyrábějící (hlavně sobě a svému okolí pro radost a zábavu) prototypy hodinek a hodinkám podobných objektů a artefaktů. V tom případě nebudu čekat, až na vlastní oči uvidím hotové a funkční hodinky s tourbillonem, retrográdním kalendářem a bitím, o omluvím se rovnou.

 

Sorry, Ondřeji.

 

Na svou obranu musím ale říct, že moji mylnou představu o tvých ambicích dost přiživovaly články v médiích za poslední dva tři roky, kde se o tobě fakt mluvilo jako o hodináři (vzpomínám např. na nějaký časopis, kde byly medailonky českých profíků, kde jsi byl ve společnosti Seryna, P&B či Löffelmanna..)

[sery.vlk]

Ivane, nefotil jsem. On ten rozhovor byl možná důležitější a zajímavější, než focení. Navíc ty podmínky nebyly nic moc. Ondřej měl u sebe hodinky s turbem, retrográdem a bitím.

 

Berte, prosímtě, a byly funkční? Nebo snad ve strojku si OPapiB dává větší pozor a nemá tam vyosené šroubky apod.? Tohle je totiž, co mi hlava nebere, při jeho opakovaně doloženém přístupu k hodinařině, můžou ty jeho hodinky být funkční, můžou být spolehlivé?

[Bert]

Hodinky byly funkční. Tedy pokud za funkčnost považujeme to, že ukazovaly čas, odbíjení odbíjelo a turbo se točilo.Jinou otázkou, a samozřejmě v praxi nezodpovězenou, zůstává jejich přesnost. Já s sebou vibrograf neměl.

 

Otázku přesnosti hodinek jsem taktéž Ondřejovi položil. Byl jsem ujištěn, že dosahuje výsledků stejných, jako hodinky honosící se certifikátem COSC. Další, co mi sdělil, že hodinky testuje nejen v metodikou daných pozicích, ale i za různého stupně natažení.

[nividic]

Bert: diky, ale nepotesil jste me, pane Berte

 

Martar: myslim, ze se mylis. Ja mezi radky ctu, ze OB ma stale plnou hubu kecu, ale skutek utek. Zatim. Treba ale nakonec prevazi temne sily dobra a remeslo si najde cestu. Svet je plny paradoxu a i ty nejmene pravdepodobne scenare se obcas uskutecni. Rika se tomu zazrak. A v casech, kdy se v jedne vete objevuji slova jako Vanoce, pravda, funkcni a vysledky, neni nic hrejivejsiho.

[nekdo]

dobre, tak ja taky se svoji scenkou - zatim pockam, jen se zeptam takhle pekne verejne - nejaky kontakt (telefonicky) na OB mame ? mam akorat ten 840 na konci a jsem rozhodne nespokojeny zakaznik, takze bych rad, nejlepe formou SZ vyresil ten kontakt - diky vsem.

[PavelK]

Hodinky byly funkční. Tedy pokud za funkčnost považujeme to, že ukazovaly čas, odbíjení odbíjelo a turbo se točilo.

 

A dozvěděl ses, co z toho turba, případně celého strojku dělal sám a co ne?

[long]

dobre, tak ja taky se svoji scenkou - zatim pockam, jen se zeptam takhle pekne verejne - nejaky kontakt (telefonicky) na OB mame ? mam akorat ten 840 na konci a jsem rozhodne nespokojeny zakaznik, takze bych rad, nejlepe formou SZ vyresil ten kontakt - diky vsem.

 

Proč tam tady nenapíšeš svoji zkušenost? Docela by mně to zajímalo? O.B. NENÍ BŮH  a jako to tak vypadá práci dělá rád, ale výsledek se ehm, jaksi nedostavuje.

Když jsem měl před lety jeho hodinky v ruce ( YPO zřejmě ty samé) nevěřil jsem vlastním očím. Pouzdro mimo osu a překroucené. O šroubkách nemluvím. Kašlu na povídání jeho přÍtelkyni do očí, ale pouze řeknu, že také vyrábím ručně věci ( šperky) a kdybych vyrobil to co jsem viděl, zakopal bych to pod zem a vůbec bych se s tím neměl odvahu veřejně prezentovat a ještě někomu vyhrožovat dáním do držky.

Dělat něco rád a dělat něco dobře je veliký rozdíl!!!