Žebříček nejlepších uživatelů

V kanclu

Přeji krásné dopoledne.

V robotě u kafe

Klient relativně velká stavební firma má i svého “Vedoucího popravy a hrobu”

Můj dnešní tichý společník v kanceláři. FOIS.

Urcite porid, tyhle dvojky jsou opravdu povedene hodinky. Citelnost je proste vynikajici a na pomery tisteneho ciselniku i v noci, diky velke plose indexu. Trochu me mrzi, ze nejsou trosku vic odlisene indexy 3-6-9-12 od zbytku pro jeste lepsi citelnost, ale i tak je to opravdu radost, odecitat cas hlavne diky tem ruckam. Ty jsou proste spica.

Sent from my iPhone using Tapatalk

LÜM-TEC B19

Občas mám pocit, že pro pejsky se truchlí více než pro lidi. Přiznám, že to cítím i u sebe, a protože mi to přijde divné, přemýšlel jsem, jestli to tak opravdu může být. Může - psí láska, věrnost a oddanost je jedinečná, absolutní, maximální a bez podmínek. Píšeš "terapeut" a je to pravda - když je člověku blbě, ať na těle či duši, pes to ví a snaží se nám pomáhat, povzbuzovat nás, často i léčit. To že nemluví jako my, nevadí, my všichni, kdo s našimi mazlíčky komunikujeme víme, že jejich chování, gesta a pohledy jsou stejně srozumitelné jako lidská řeč. Na několik pejsků, se kterými jsem byl až do konce, protože to, že s nimi v té chvíli budu, je to nejmenší, co pro ně mohu udělat za to, co oni udělali pro mne, nikdy nezapomenu a přiznám, že si s nimi občas před spaním v duchu zase hraju a povídám, někdy i zabrečím. A nemůžu se ubránit pocitu, že Skoty, můj věrný parťák, se mi vrátil jako Bery, takže truchleme, ale nechme tomu volný průběh, naši pejsci se nám občas vrátí..

Moritze Bluma s krásnou ženou uvádí hotelový poslíček do nádherného pokoje s úslužnou otázkou. "Co pro vás, vážený pane mohu ještě udělat?" "Děkuji, všechno je v pořádku", odpovídá Blum. “A co mohu udělat ke spokojenosti vaší paní?" "Ještě, že jste mi to připomněl. Přineste mi pohlednici a známku", pokývne Blum.

Naštěstí ne. (i když jsem z letiště jel jen 40 km, takže by mi nějaký veterán z 1953 možná udělal radost) Byla to nějaká nová Cupra SUV. ----------------------------------------------- O víkendu na fajn večeři:

Komu se nelení, tomu se Laco

Den 2. Vezu dceru do školy a prďolu si beru do práce. V kanclu jsme 2 lidi a malej pes na 64m2. Mám připravenou klec a prckovi říkám, že když se bude chovat slušně, tak budou dvířka otevřený. Uvnitř fabriky, korporátu, vlastním asi 30m2 trávníku s břízou, tak chodíme venčit tam, je to hned u našeho baráku. Funguje povel - domů pudem, až se vyčuráš - ale polední pauze se protáhla na 45 minut. Jedeme v režimu - 45 minut spí, hodinu celkem na venčení a demolování krabic v kanclu. Klec bere jako svoje místo a sama tam leze na spaní. O půl druhé budím psa, bereme dceru ve škole a jedou domů.

Po "Seiko víkendu" opět Certiny

Dobré ráno sa praje

Do roboty.

Jo tak když to vošéfuje Mikeš , tak my můžem mít pohodičku……

Tak jsme ji dovezli. Chovatelka byla ráda, už je ta naše princezna začínala všechny komandovat. Poslala video, kde většina vrhu spí, jen ta naše se pere o hračku s největším psem, kterýho si vzbudila S námi předávala novým majitelům i toho psa, ten nakráčel do místnosti, fláknul sebou a spal, Ta naše tam hodinu lítala, trhala hračky a dorážela na nás. Tříhodinová cesta v autě s jednou pauzou na čurání, jinak to prospala. Doma jsem s ní prošel zahradu, vysvětlil jí, že to tady má odteď na starosti, že náš pes se venčí venku ne v domě. Doma si to obešla, proběhla se a flákla sebou na svůj nový pelech. Jo, máme radost.

Troška toho je

Psáno jest, ale ono je psáno nejen v článku 68. Ústava je taková podivná norma. Cituji tehdejšího docenta Gerlocha ... a proto je potřeba ji vykládat v celistvosti ústavního pořádku ....Taky Gerloch. No, a za sebe dodávám, že to, co napsala JUDr. Marečková, mi dává smysl. Je užitečné podívat se, co praví o postavení prezidenta a jeho pravomocech Ústava České republiky, a především připomenout základní zásady, z nichž Ústava vychází a které ukazují, jak máme číst a z jaké pozice vykládat její ustanovení. Tato východiska lze najít především v preambuli Ústavy ČR, kde se hlásíme k nedotknutelným hodnotám lidské důstojnosti a svobody, potažmo Listiny základních práv a svobod. Zásadní význam pak má čl. 1 Ústavy ČR, který stanoví že „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.“ Neúcta k lidským právům a svobodám je tedy již sama o sobě porušením Ústavy. A pokud kdokoli zpochybňuje jejich význam a důležitost (třeba tím, že propaguje totalitní režimy či se projevuje jako rasista), zpochybňuje tak samotný demokratický řád, na němž je náš stát založen. Jasná role prezidenta Neuškodí ocitovat znění preambule – už proto, jak často na ně někteří, zejména prokremelští politici zapomínají: „…věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky“. Ústavní Listina základních práv a svobod tyto myšlenky rozvádí jako neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana, jako návaznost na obecně sdílené hodnoty lidství. Parlamentní shromáždění, „pamětlivo trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly v naší vlasti potlačovány,“ vkládá „naděje do zabezpečení těchto práv společným úsilím všech svobodných národů…“ Stejně jako premiér nemá povinnost vyhovět každému návrhu prezidenta, pro který je zakotvena nutnost souhlasu předsedy vlády, nemá ani prezident republiky povinnost vyhovět každému návrhu premiéra. Pokud jde přímo o roli prezidenta, je třeba vycházet především z čl. 54 Ústavy, která jej (nikoli předsedu vlády nebo kteréhokoli z ministrů) označuje za „hlavu státu“ a v dalších ustanoveních mu svěřuje řadu pravomocí. Ústavní slib spojený se vznikem mandátu prezidenta republiky zavazuje, aby „zachovával Ústavu“ a svůj úřad zastával (tedy jednal) „v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí“. Podle čl. 68 jmenuje prezident republiky předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. To je nutné vykládat nikoli jako závaznou povinnost prezidenta jednat vždy podle požadavků předsedy vlády, nýbrž jako zábranu, aby prezident nejmenoval konkrétního člena vlády svévolně, bez premiérova návrhu. Všichni dosavadní prezidenti se tohoto výkladu drželi. Obavy z kompetenční žaloby Funkce prezidenta republiky rozhodně není čistě protokolární, vyplývá to již z citované povahy úřadu a jeho ústavního vymezení. Je nadán řadou pravomocí, které musí vykonávat v souladu s Ústavou a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Stejně jako premiér nemá povinnost vyhovět každému návrhu prezidenta, pro který je zakotvena nutnost souhlasu předsedy vlády, nemá ani prezident republiky povinnost vyhovět každému návrhu premiéra. Jde o jednu ze zásadně důležitých ústavních pojistek: premiér a prezident musí nalézt shodu. Namísto využití jediného řádného právního prostředku, který mají k dispozici, pouze zpochybňují Ústavní soud – a do omrzení a bez věcného odůvodnění opakují, že prezident ohýbá ústavu. Představa, že prezident by neměl mít právo na vlastní názor, že by měl při jmenování ministrů pouze vykonávat servis pro předsedu vlády, je nejen nesprávná, ale přímo absurdní – viz znění prezidentského slibu. Tak, jako kdokoli jiný, i prezident republiky může jakýkoli návrh přijmout nebo odmítnout – i kdybychom měli vycházet jen ze samotného jazykového výkladu. Motoristé i premiér Andrej Babiš to dobře vědí. Proto nepodávají kompetenční žalobu k ústavnímu soudu. Mají strach z jeho rozhodnutí, který navíc prezentují jako nedůvěru k ústavním soudcům, jako obavu z jejich předpojatosti. Namísto využití jediného řádného právního prostředku, který mají k dispozici, pouze zpochybňují Ústavní soud – a do omrzení a bez věcného odůvodnění opakují, že prezident ohýbá ústavu. Přitom k rozhodnutí o ústavnosti či neústavnosti prezidentových kroků nejsou povoláni, navíc je zřejmé, že oni sami ústavu „ohýbají“ svými výklady, a tím, že ji přizpůsobují svým přáním a ambicím, což Petr Macinka doplnil o výhrůžky nejvyššímu ústavnímu činiteli. Macinkovo pálení evropské vlajky I podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka a bývalého předsedy ústavního soudu Pavla Rychetského by premiér měl podat kompetenční žalobu: ústavní soud by věc vyjasnil, odstranil by pochybnosti o výkladu ústavy. Vyjasnění si však vláda nepřeje, bojí se, že soud rozhodne ve prospěch prezidentova postupu. Pro Motoristy (kteří vystupují se souhlasem premiéra) je výhodnější mlžení a nedůstojný nátlak. Není to však jednání „v zájmu všeho lidu“ ani se neřídí „osvědčenými principy právního státu“, není to jednání ve shodě s ústavou. Případně to vyjádřila bývalá soudkyně ústavního soudu Ivana Janů: Ten, kdo předem tvrdí, že ústavní soud je neobjektivní a podjatý, v zásadě neuznává právní stát. Není už důležité, kým kdo z nás byl kdysi, ale kým jsme dnes. A pokud máme čelit nátlaku, zda se dnes, ne kdysi, chováme pevně a čestně a v souladu se svým svědomím. Porovnáme-li znění ústavy a různé veřejné projevy Filipa Turka, v nichž je jasně viditelná neúcta k ústavním hodnotám, adorace nacismu a schvalování trestného činu na dítěti, pak je jasné, že pan Turek nemůže být bez porušení ústavy jmenován ministrem čehokoli. A prezident má v duchu svého slibu usilovat o to, aby se ministrem nestal. Lze se však pozastavit nad jmenováním Petra Macinky, u něhož možná důvody pro stejný postup nebyly tak silné, přinejmenším ne v době, kdy ke jmenování došlo. Již tehdy ale leccos napovídalo (výzva k pálení vlajky EU, obhajoba používání krajně pravicových symbolů a komentářů), že vzhledem ke svému jednání a výstupům na veřejnosti se pohybuje mimo mantinely ústavních hodnot, podobně, jako někdo, kdo má tak vytříbený smysl pro humor, jako pan Turek. Jak může být někdo, kdo se chová nejenom hloupě a nedůstojně, bez známky sebeúcty, protože jinak by se k takovému jednání nemohl uchýlit – nejenom ministrem této vlády, ale vůbec i poslancem, když tak rozsáhle tak zjevně nectí ani svůj vlastní slib?

Máš na nás pozitivní vliv předsedo a dokázal jsi tady spoustu lidí pro brand nadchnout a přivést do skupiny. Rád se tady inspiruji krásnými kousky kolegů a je mi jasné, že tady ještě chvíli budu . Nevím proč tíhnu k “italským” brandům s potápěčskou historií spojenou s patenty a zajímavými příběhy. Jako je moje oblíbenou značkou AQUASTAR, tak stejně mě k sobě poutají i PANERAI ️. (sorry za fotku, kde nejsou jen PAMy )

Také jsem se cca po roce a něco vrátil k PAM a určitě už zůstanou [emoji846] Sent from my iPhone using Tapatalk

Dieťa je na tréningu, tak mám office v aute

Po týdnu s Oriskama je Seiko opět na ruce.

Jsou skvely. Big Eye

Gaučák:)

Polarky

Vepřová játra se špenátovými listy a jarní cibulkou jako čína. Chápu, že to asi nevypadá přitažlivě, ale já to miluju.

trochu vintage z USA

Sníh pomalu mizí... a Ben taky