Lékařský koutek

[Kupa54]

Patnáct roků používám OralB + mezizubní kartáčky a vše bez problémů.

[vzduch]

Tak a mám nové  koleno. Zatím dobré. Na operačním sále, jak ve stolárně.  Řezání, vrtání, tlučení. Uvidíme dál.

[vzduch]

A ještě doplním o pitný režim na JIP  

[obrbobr]

před 13 hodinami, vzduch napsal:

Tak a mám nové  koleno. Zatím dobré. Na operačním sále, jak ve stolárně.  Řezání, vrtání, tlučení. Uvidíme dál.

počkej, ty jsi ty zvuky během operace slyšel?

[vzduch]

Byl jsem přispaný, ale k závěru určitě.

[Tobi]

před 15 hodinami, vzduch napsal:

Tak a mám nové  koleno. Zatím dobré. Na operačním sále, jak ve stolárně.  Řezání, vrtání, tlučení. Uvidíme dál.

Výhled máš vcelku dobrej.

[obrbobr]

před 4 hodinami, vzduch napsal:

Byl jsem přispaný, ale k závěru určitě.

no, tvl 

[safi]

Vypadá to na generalizovanou úzkostnou poruchu s panickými záchvaty nebo něco velmi podobného. 

Je otázka, za co může chemie v mozku, za co může genetika, věk 40+ a možná i dlouhodobější životní styl ajťáka.

Fáze 1:  Druhý mrňous na cestě a život se začíná komplikovat. 

• Třetí trimestr - manželka narazila na své zdravotní limity ( o kterých jsem věděl už v době chození), já začínám fungovat stylem brzký příchod z práce, pomoc s malou doma a pak večer dohánění práce dlouho do noci. 
• Po necelém roce tohoto fungování mě odváží rychlá s podezřením na infarkt. Výsledek - panické záchvaty.
• Zařídím si odbornou pomoc a jede se nějak dále. 
• Práce ideální pro období dvou mrňousů. 

Fáze 2: 2020-21: Covid a zklidnění života, snížení sazeb v IT. 

Fáze 3: 2022 až první polovina 2023: Mrňous má energie na rozdávání + náročný projekt

• Návrat do kanclu. Mám radost. 
• Mrňous je atomová elektrárna, do toho opožděný vývoj řeči a asi i příklon k ADHD. To má po mne. 
• Po hubenějším covidovém roku je čas se zahojit - v práci začíná náročný projekt, dělám každý týden 50 hodin, o víkendech se snažím co nejvíce s dětmi jezdit mimo domov, ať si manželka odpočine. 
• Uvažujeme o domku za Prahou - časově to nevychází. Blbá dostupnost. Kašleme na to
• Začíná krize v manželství - manželka je doma s dětma, já pracuju, naše životní styly a starosti se liší. Nějak si to vyřikáme, fungujeme dále. S dvěma mrňaty jde romantika a sex úplně stranou. Frustrace, ale prý se to časem zlepší. 
• Domluva se ženou: Vrací se do práce, do státního za almužnu. Bude se více věnovat domácnosti a dětem a já mohu začít budovat znovu kariéru. Nejsem úplně happy, ale má to svoji logiku. 
• Panické záchvaty  - nedílná část života. Chodím(e) na konzultace - k ničemu to nevede. 

Fáze 4: druhá polovina  2023: Zklidnění

• Snížení pracovní zátěže
• Více se věnuji dětem
• Manželství se trochu zlepšilo, romantika pořád žádná. Rozebírám s kamarády. Jim to funguje. Jsem více a více frustrovaný.  
• Řeším upgrade bydlení na 4+1. V Praze nic moc a 50 měsíčně za hypo se mi nechce. Manželka nechce mimo Prahu. Hmmm..
• Nový cíl: Zvýšení IT kvalifikace směrem na IT architekta a za 2-3 roky pracovat za vyšší sazbu 4 dny v týdnu.  Odsouhlaseno se ženou. 
• Ušetřené peníze za přesčasy z minulých let cpu do školení, certifikací, mentoringu, konferencí. Buduju osobní značku a daří se 
• To vše nad rámec mé 8 hodinové pracovní doby

Fáze 4: 2024:  Začíná se vše solidně s...t

• První pololetí: Pokračuju v certifikacích, začínají velké IT akce na univerzitách, vystupuju jako host na konferencích. To vše mimo moji pracovní 8 hodinovou dobu. Začíná mě to zmáhat. 
• Předčasně splatíme auto  
• Manželství lepší, ale v životě větší a větší frustrace z promarněných zlatých výtahů. Kamarádi o pár let starší už jsou více v klidu.  
•  Léto 2024: Neřeším už certifikace. Pro tento rok téměř hotovo.  Ale vyskytla se možnost postavit si chatičku. Jdeme do toho, nemám rád moc úvěry mimo hypo, takže šáhnu hoodně do rezervy + stavbu chatičky financuju z běžných příjmů. Tvrdě si vyhádám vyšší sazbu a vše tip top na korunu vyjde
• Půl roku žiju s nulou na účtu (kdo stavěl, tak ví)
• 11-12/2024: Příprava na poslední certifikaci. Začínám se v noci budit s tvrdými panickými záchvaty. Trvají 3-4 hodiny. Ráno se oklepu  a jdu znovu do práce. Řeším to s doktory. Hledáme příčinu a řešení.   

Fáze 5: 2025: 

• 01/2025: Pořád bojuju s nočními záchvaty a stále funguju. Terapie + léky, ale bez odezvy. 
• 02/2025: Rodiná dovolená je super. Začínám mít blbé emoční stavy i přes den. Pro jistotu si domlouvám ketaminem asistovanou terapii. Pár měsíců si počkám. 
• Poslední dva měsíce:
  • Dodělám předposlední nutnou certifikaci. O den později jsem ve stavu, kdy nejsem schopen vstát z postele a jet s rodinkou na výlet. 3 telefonáty, všichni doporučují ambulantní krizové centrum. Dostanu prášky, po kterých mám mlhu. Dostanu nové. mlhu nemám.
  • Dodělám tu zasranou certifikaci. Po týdnu na HO opět v kanclu. Nějak zvládnu dokončit pracovně měsíc.
  • Dozvídáme se, že po 7 letech budu končit na projektu. Nevadí, na to se připravuju dva roky a svět venku je také fajn. Pak mě to sejme.  
  • O týden později mám domluvený nový projekt přes jinou firmu. O den později se dozvídám, že mě na stejný projekt nabídla i stávající firma. Blbá komunikace na obou stranách. Čteme smlouvu. Týden se dohadujeme, problém vyřešen. 
  • Z projektu sešlo, našel jsem si něco jiného
  • Začínám mít blbé stavy ráno - způsobuje je kombinace léků. Vyřešeno. 
  • Začínám mít blbé stavy večer. Děti, práce, všechno se mi v tom stavu motá. Trvá to i dvě hodiny. Na netu si najdu oficiální doporučená dávkování a upravím si rozložení dávek v průběhu dne. Vyřešeno, ráno i večer funguju vcelku normálně.  

Začínám řešit, co s tím. Podávám přihlášky na dlouhodobé stacionáře a terapie. Čekačka pár měsíců a budu 2-3- měsíce mimo pracovní proces. Takže potřebuju rodince udělat rezervu. 

Nějak se to všechno posralo, ale dá se to řešit. Reálná sociální sít mi funguje (tedy kromě mé širší rodiny, ta spíše přitápí pod kotel). Mám štěstí na doktory. A i prachy na nadstandardní péči. 

Zatím

Upraveno 21. dubna uživatelem safi

[YPO]

Safi vole tohle je CV jako prase.

Když jsem to dočetl, tak jsem si vzpomněl na IT co má moje paní.

Ten se tady na všechno vysral a odjel na nějaký ostrov, kde žije v nějaký chýší a funguje jako IT na dálku. Nebyl ničím semletý, prostě to tak cítil a udělal.

Je štastnej a prej se už nikdy nevrátí.

Co zkusit podobnej model.

Upraveno 21. dubna uživatelem YPO

[KFL]

Tvl, to je peklo . Držim palce, ať je líp. Mozek umí bejt hrozná ku*va.

[DavidLC]

Obdobný (větší, částečně jeho firma, zaměstnanci, zásoby) pracovní záhul měl kamarád a spadl do těchto stavů, řešil pomalu a asi ne dostatečně, když se to zhoršilo, už to nešlo k lepšímu, tak dlouhodobá léčba v zdr. zařízení. Teď to vypadá na invalidní důchod. Nevím jestli rada, ale z jeho povídání : VČAS řešit a ŘEŠIT a to i za cenu menšího fin. komfortu, nebo jak to popsat.... zdraví je jedno, klišé, ale platí to, jedno jestli noha, játra, nebo hlava....  držím palce. Popisuješ to a hledáš řešení, dobrý směr, cesta dlouhá. Ale bude tu třeba odborník a poradí a bude to jinak a lépe.   

[safi]

Díky @DavidLC. To je nyní moje největší obava, že jsem "vyřízenej" na zbytek života. 

[DavidLC]

Před hodinou, safi napsal:

Díky @DavidLC. To je nyní moje největší obava, že jsem "vyřízenej" na zbytek života. 

Tak to jsem napsal blbě  on to měl dlouho a řešil pozdě a nepřipouštěl si to, 15 let a možná déle. Spíš odstrašující případ. Vyhni se těm, co tě "dusí", byť by to byl někdo blízký. Neodvažuju se davat rady, i když to tak vypadá, jen čerpám z jeho postupů které zažil. U některých mých drobných problémech už věděl jak na to (co je ataka vím). Proto je dobře, že to řešíš a víš o tom a chceš to léčit. To co měl on, nepopisuješ ty ani z deseti procent. Jen to reš a najdi si někoho, u kterého budeš vidět výsledky. Držím palce..... 

[McMarty]

před 13 hodinami, safi napsal:

Díky @DavidLC. To je nyní moje největší obava, že jsem "vyřízenej" na zbytek života. 

Psal jsem ti PM.

[safi]

Děkuju všem za reakce i za soukromé zprávy. Už je pročítám. Díky moc! 

[tikzot]

Martine, vyřízenej do konce života rozhodně nejsi, ikdyž ty stavy někdy vypadaj, že je konec.. umíráš.. to vše dokáže to největší IT na světe, náš mozek… resp až tam kam ho pustíme.. 

Máš naloženo přes a moc a to se tvému tělu zkrátka nelíbí a dává Ti to hodně najevo..

Prošel jsem si touhle etapou taky, přesně ve Tvém věku..16h denně v práci, rodina, spousta odpovědnosti, stresu.. vymyká se to kontrole a začne se to sypat.. tik tak tik tak.. nejde to donekonečna.. něco se stane. UVĚDOMÍŠ SI TO a začneš aktivně řešit.. to je základ.. a slevíš ze všech těch procesů, protože prostě musíš, ne nejsi robot, pouze člověk.. 
V tu chvíli jsi na cestě ke zlepšení.. pomalu.. ale jdeš, a jdeš správně.. 

A co považuji za hodně důležitý je to že to nedusíš v sobě, jdeš s kůží na trh a uleví se Ti.. já to dlouho skrýval, že si to vyřeším sám.. CHYBA! 

Moc Ti přeju, ať se z toho dostaneš a já vím, že jo, protože to aktivně řešíš a neudělal jsi nic špatně, jen si chtěl vše tip top a rychle znám to taky.

 

 

 

[Moty]

@safi Velmi dobře vím o čem píšeš, můj blízký člověk tím trpí přes 15 let, hodně pomohlo KBT - https://cskbt.cz/

určitě doporučuji se na to podívat a přihlásit se, kurz byl na 6 týdnu a dalo se na něj dojíždět, takže nebyla potřeba hospitalizace, ikdyž byla možná

[Jeronimo]

@safi Syndrom vyhoření se všemi příznaky co popisuješ mám úspěšně za sebou. Je to už víc než pět let. Dvě zaměnstnání, rodina, škola, atd.. Naložit si na záda co si myslíš, že uneseš je jednoduché, ale ta hranice kdy už se ti z toho rozjedou nohy a lehneš je velmi tenká a nevíš kdy tě to vypne. Dnes když cítím, že mám ručičku na otáčkoměru dlouho v červeném poli tak házím nohu z plynu. Já končil na pohotovostech s tepovkou 200, když jsem měl jít ráno do práce, tak jsem se preventivně z toho poblil. Spával jsem 2,5 hodiny denně. Prošel jsem si gastro, endo, sono, všechny možné testy s výsledkem jste zdravý, nic vám není. Pak jsem přestal jíst, mluvit a musel jsem si lehnout na neschopenku, v tu dobu jsem vážil už pouhých 55 kg. 

Já neměl několik měsíců žádnou diagnozu a byl jsem v pasti z toho, že mám třeba rakovinu nebo nevím prostě co. Když se cítíš jako červ v zavřené sklenici, tak ono to má opravdu i docela silné fyzické projevy. Až když jsem se dozvěděl o co jde, tak jsem udělal zásadní změny v životě a pomaloučku se z toho dostával. Dnes můžu říct, že jsem OK. 

Tím čím procházíš, tak prochází hromada lidí, člověk by se až divil. Osobně jsem v tomto otevřený a nemám problém o tom mluvit. Když budeš mít potřebu, tak stačí napsat nebo zavolat. Mám i spoustu vtipných historek z ordinací různých specialistů.

před 22 hodinami, safi napsal:

... moje největší obava, že jsem "vyřízenej" na zbytek života. 

Klid, nejsi. Dá se to zvládnout. Pak budeš silnější. 

 

Upraveno 22. dubna uživatelem Jeronimo

[Dez123]

Drž se chlape, nejsi v tom sám. Já měl něco podobného, po nastoupení do práce jsem se do toho dost ponořil, dělal mraky přesčasů a dovolenou si nechal proplácet. Vydržel jsem to něco přes tři roky a pak se mi to tvrdě vrátilo. Pomohlo si dovolenou řádně vybrat, měsíc jsem strávil na horách bez notebooku a telefonu. O práci jsem nevěděl celou dobu vůbec nic. A už třetí týden to bylo znát. Mozek potřebuje vypnout na delší dobu a prodloužený víkend jednou za měsíc to úplně nezachrání.

[safi]

 

před 22 hodinami, Jeronimo napsal:

@safi Syndrom vyhoření se všemi příznaky co popisuješ mám úspěšně za sebou. Je to už víc než pět let. Dvě zaměnstnání, rodina, škola, atd.. Naložit si na záda co si myslíš, že uneseš je jednoduché, ale ta hranice kdy už se ti z toho rozjedou nohy a lehneš je velmi tenká a nevíš kdy tě to vypne. Dnes když cítím, že mám ručičku na otáčkoměru dlouho v červeném poli tak házím nohu z plynu. Já končil na pohotovostech s tepovkou 200, když jsem měl jít ráno do práce, tak jsem se preventivně z toho poblil. Spával jsem 2,5 hodiny denně. Prošel jsem si gastro, endo, sono, všechny možné testy s výsledkem jste zdravý, nic vám není. Pak jsem přestal jíst, mluvit a musel jsem si lehnout na neschopenku, v tu dobu jsem vážil už pouhých 55 kg. 

Já neměl několik měsíců žádnou diagnozu a byl jsem v pasti z toho, že mám třeba rakovinu nebo nevím prostě co. Když se cítíš jako červ v zavřené sklenici, tak ono to má opravdu i docela silné fyzické projevy. Až když jsem se dozvěděl o co jde, tak jsem udělal zásadní změny v životě a pomaloučku se z toho dostával. Dnes můžu říct, že jsem OK. 

Tím čím procházíš, tak prochází hromada lidí, člověk by se až divil. Osobně jsem v tomto otevřený a nemám problém o tom mluvit. Když budeš mít potřebu, tak stačí napsat nebo zavolat. Mám i spoustu vtipných historek z ordinací různých specialistů.

Klid, nejsi. Dá se to zvládnout. Pak budeš silnější. 

 

@tikzot, @Moty, @Jeronimo a @Dez123: Díky moc za zkušenosti. Připravuju si pauzu od práce ideálně s využitím nějakého toho denního stacionáře.  Zatím posílám maily a vyplňuju registrační formuláře, od příštího týdne telefonuju a uháním personál. 

Zkusil jsem odpovědět na všechny zprávy, co jste mi poslali. Je super, jak komunita funguje. Mám ještě jednu obsáhlejší, nad kterou se potřebuji zamyslet.