Jaké hodinky nosí VIP?

[Hasňa]

To je ta jeho francouzská vesnice, co pořád nemůže za 12M prodat, že?

[warann]

před 28 minutami, organic napsal:

Nevím kam s tím, Hodinky ve filmu jsem tu nenašel a nechci Liborovi svinit vlákno. Asi už to tu bylo, Brad v Once Upon a time in Hollywood. Jsou to Bullheady. Seiko? Zlatý?

 

 

Hodinky už upřesnil Harwey, vlákno by asi mohlo sedět toto: https://forum.chronomag.cz/topic/2008-v-hlavnej-ulohe-hodinky/page/110/

 

[ismit]

před 30 minutami, organic napsal:

Nevím kam s tím, Hodinky ve filmu jsem tu nenašel a nechci Liborovi svinit vlákno. Asi už to tu bylo, Brad v Once Upon a time in Hollywood. Jsou to Bullheady. Seiko? Zlatý?

díky za připomenutí skvělého filmu! jo, Ty hodinky tam pěkně sedly.

[organic]

před 1 minutou, warann napsal:

Hodinky už upřesnil Harwey, vlákno by asi mohlo sedět toto: https://forum.chronomag.cz/topic/2008-v-hlavnej-ulohe-hodinky/page/110/

 

OK, to jsem si mohl myslet, že tak výrazné hodinky neunikly ostrým očím chronomagorským. Tak tedy pardon..

[warann]

před 9 minutami, organic napsal:

OK, to jsem si mohl myslet, že tak výrazné hodinky neunikly ostrým očím chronomagorským. Tak tedy pardon..

Však v pohodě, já spíš jen odkazoval na to vlákno. Jinak film super, zrovna někdy minulej tejden jsem na něj koukal znova.

[M.K.]

Dovolím si trochu netradiční osobnost, ale zvlášť z pohledu dnešní doby jistě VIP: Dr Theodor Kolobow (1931-2018), průkopník mmj. v oblasti mimotělní oxygenace krve. Hodinky nepoznám.

[Liqid]

To by mohly být tyhle

[African]

před 41 minutami, Liqid napsal:

To by mohly být tyhle

Jé, ty mám ještě rozebrané v krabičce, krásná léta. Stěžejka se mi jednou vyrvala z plast pouzdra, tak mi místní zubař vrtal novou dírku, krásné vzpomínky  Mimochodem je nosil i Miloš Forman jednu dobu, ale chlapík co film, to jiné hodinky, s Victorinox jsem fotku nenašel, ale na 100% je nosil....

[Liqid]

Plastová pouzdra jsou zlo, jako dítě jsem jsem si ulomil ohybem ruky nožku u svých prvních digitálek.

[Hasňa]

Já taky. Byly bílé a jmenovaly se W.U.L. Táta nahřál špendlík, protlačil ho ulomenou nožkou až do druhé nožky, protáhl se nato řemen a jelo se dál močálem černým kolem bílých skal.

[siwi]

Jo, plasťáky W.U.L. si moc dobře pamatuju. Měl je spolužák na základce v sytě modré barvě. Měly krásně čitelný displej.

[walter10]

Hudební producent Simon Cowell nosí i Cartier Ballon:

[kdojinej]

Visí to na něm, jak když jde bába v teplákách z trafiky.

[Fordik]

Simon to taky pěkně střídá a i jeho přítelkyně 
https://deployant.com/spot-the-watch-simon-cowell-music-producer-and-talent-judge/
 

a přijde mi, že si občas přehodí i řemen 

A na poslední fotce netuším co má na ruce v goldu jeho kolega David

[Fordik]

A jedna přehledná fotka se Slyem 

[matt81]

Aktuálne v TV Marián Gáborík ( ospravedlňujem sa za kvalitu fotky  )

[kdojinej]

Když vidím ty fotky se Simonem Cowellem, řekl jsem si, že je načase, abych opět přispěl do tohoto vlákna a dal sem skutečnou VIP.

Robert Falcon Scott (1868 - 1912) - britský polárník, dobrodruh, námořník, voják, který se do širšího povědomí zapsal nešťastnou expedicí k jižnímu pólu.

Ve třinácti letech nastoupil jako námořní kadet na loď Britannia, později se stal poddůstojníkem na lodi cvičné eskadry, se kterou navštívil Západoindické souostroví, v r. 1897 nastoupil jako námořní poručík na bitevní loď Majestic a stal se vynikajícím torpédovým důstojníkem. V lednu 1902 se jako vedoucí expedice Discovery dostal do dosud neprobádaných končin Rossova moře, které je považováno za hlavní bránu vstupu do Antarktidy, objevil Zemi krále Edvarda VII. Na svých výpravách experimentoval s nejnovější technologií, jako např. meteorologické balóny či motorové saně. V posledním dnu roku 1902 dosáhl s dr. Edwardem Wilsonem a por. Ernestem Shackletonem 82°16´ jižní šířky. Při této cestě urazili 1500km, Scott a Wilson jevili při návratu příznaky kurdějí, Shackletona, který se sotva vlekl a později už jen ležel na saních a vykašlával krev, doslova Scott dotáhl zpátky do bezpečí. Domů se Scott vrátil až v roce 1904. O 6 let později vyplul na lodi Terra Nova s další výpravou k břehům Antarktidy.

Na této fotografii od Herberta Pontinga, kameramana a fotografa výpravy, je vidět kapitán Scott v chatě, která sloužila jako "základní suchozemský tábor". Na stěně za ním jsou vidět dvoje kapesní hodinky, které používal po celou dobu expedice.

Zde krátké video o nich:

Ve videu zmiňují budíček užívaný k rannímu vstávání - Scott tento fakt často zmiňuje ve svém deníku, kdy vstává jako první a budí ostatní muže. Za celou dobu výpravy je v deníku snad jen jedna nebo dvě zmínky o tom, že zaspal. Sám sebe označoval za člověka se sklony k lenosti a celý život se snažil, aby to tak nebylo - sportoval, pracoval, cvičil, snažil se do poslední chvíle využít každý okamžik, kdy byl vzhůru. Dokonce na tuto svoji vlastnost kriticky vzpomíná v jednom ze svých dopisů na rozloučenou. Povšimněte si detailu, tkaničky od bot místo řetízku.

Fotka z jižní točny: Stojící zleva - kap. Oates, kap. Scott, por. Evans; sedící zleva: por. Bowers, dr. Wilson.

Jižní točny dosáhli ve středu 17. ledna 1912 po 70 dnech na cestě. Ten den naměřili teplotu -30°C. Na místě je čekalo zklamání v podobě důkazů přítomnosti Amundsenovy expedice.

Při zpáteční cestě jako první zemřel v sobotu 17. února 1912 por. Evans, autor lyžařské obuvi a mnoha dalších částí výstroje expedice. Byl zřejmě vyčerpán již na cestě k pólu a při návratu mu začalo být slabo, začal omrzat snáze než ostatní, projevoval celkovou skleslost a později již nebyl schopen pomáhat ostatním se stavěním tábora. Dr. Wilson ho celou dobu svědomitě ošetřoval, přesto, že byl sám zle trápen omrzlinami. Ostatní se vydali napřed, aby postavili tábor, leč por. Evans se stále neobjevoval, přestože byl vidět ve velké dálce. Ostatní se znepokojeni vydali k němu na lyžích a nalezli ho, jak klečí na kolenou, ruce holé a zmrzlé, v očích divoký pohled. Byl dopran na nsaních do tábora, kde o pů jedné v noci tiše zemřel. Za celou dobu nepronesl jediné slůvko, kterým by si postěžoval.

Jako druhý zemřel kap. Oates, který se, jakožto kapitán jízdy, celou dobu výpravy svědomitě staral o poníky. Teplota postupně klesala na -40°C, "Titusu" Oatesovy omrzly nohy. Díky hrozným podnebným podmínkám si jednotlivý členové mezi sebou nemohli dost dobře pomáhat, přesto se o to úporně snažili. Oates ostatním navrhl, aby ho nechali na místě ve spacím pytli, což ostatní odmítli a vlekli jej s sebou dál. Oates doufal, že se po noci na 17. března 1912 neprobudí, přece jen se však probudil. Řekl ostatním, že si trochu vyjde a chvíli se možná zdrží, a skutečně vyšel do blizardu. Jeho tělo, stejně jako tělo por. Evanse se nikdy nenašlo. Scott si poznamenal: " Po celé týdny snášel nez nářku nevýslovné útrapy, do samého konce se nevzdával - nechtěl vzdát - naděje. Byla to statečná duše."

Kap. Scott, por. Bowers, Dr. Wilson:

Poslední zápis ze Scottova deníku je ze čtvrtka 29. března 1912. Všichni tři muži byli již zcela vysílení a rozhodli se proto zůstat ve stanu. Přestože měli s sebou dostatek opia k tomu, aby si vzali život a ušetřili se tak bolesti, neučinili tak. Všichni tři se shodli na tom, že budou bojovat do posledního dechu. Por. Bowers se po čas expedice stal Scottovou pravou rukou, Scott ho popisuje jako naprostý unikát, zjevení, člověka z jiné planety. Tam kde ostatní byli vyčerpaní, Henry Bowers poskakoval kolem, neúnavně vše kontroloval, měřil, fotografoval, povzbuzoval a naprosto nezdolně dodával ostatním odvahu. Dr. Wilsona pak vzpomíná coby nejbližšího přítele, již z časů první expedice.

Záchranný oddíl, který je za půl roku poté nalezl, popsal scénu takto: Wilson a Bowers leželi ve spacích pytlích. Scott ležel uprostřed a pravděpodobně zemřel jako poslední, objímajíc své druhy. Těla byla pohřbena na místě. Na pahorku nad "základním táborem" pak lodní tesař vztyčil kříž. Pod pěti jmény zahynulých jsou vyryty řádky:

ZÁPASIT A HLEDAT

NAJÍT A NEUSTOUPIT

 

[Filip.J]

Já si tedy dovolím navázat jedním současným, méně známým, ale imho stále skutečným VIP.

[petr_cha]

Jestli si dobre pamatuju, co jsem četl kdysi davno, tak ten hloupý napad s ponikama vpodstate zabil tu expedici.. pak jakakoliv statecnost je spis bláznovství...

[kdojinej]

Před hodinou, petr_cha napsal:

Jestli si dobre pamatuju, co jsem četl kdysi davno, tak ten hloupý napad s ponikama vpodstate zabil tu expedici.. pak jakakoliv statecnost je spis bláznovství...
 

Bylo to víc věcí dohromady. Poníci se ukázali jako nevhodní pro polární podmínky, mužstvo mělo potíže s jejich paličatou a poťouchlou náturou, v terénu s čerstvě nasněženým sněhem se propadali, byli velmi choulostiví vůči větru a mrazu. Další věc je, že Scott i vzhledem k dopravním prostředkům si "vybral" o mnoho obtížnější trasu. Tam, kde Scott a jeho lidé urazili denně 18km, Amundsen ujel se svými psy 50km. Scott měl sice psy také, ale nedůvěřoval jim. Motorové saně, které užíval, byly v prvních fázích vývoje a ukázaly se jako nespolehlivé. Další fakt je, že díky zdržení vinou nevídaného počasí při zamýšleném startu, se zbylí muži vracející se z pólu, museli čelit nadcházející zimě. Předchozí Shackletonova expedice popsala ve stejných místech v inkriminovaných měsících zcela odlišné počasí. No a poslední věc je, že ve Scottem vybudovaných skladech byla zásoba petroleje coby paliva uchovávána v nádobách s koženým víčkem, které se v obrovské zimě smrsklo a drtivá většina petroleje unikla, takže se neměli jak ohřát.