Co mě právě naštvalo

[vzduch]

Nechci zakládat vlákno, ale mnozí jste zde uvedli, že jste byli v rámci výchovného procesu formováni různými druhy trestů, ať už ze strany rodičů či jiných osob podílejících se na výchově.  Tak by mě zajímalo jakými?

Od táty jsem schytal v životě pár facek, pak rodiče často praktikovali domácí vězení (nesměl jsem za kamarády), v pozdějším věku (VŠ) snížení kapesného (když můžeš chlastat, tak si na to vydělej). 

Od kantorů několikrát facky, učitelka němčiny měla velký prsten a tím mě třískala do hlavy nebo tahala za kotlety. Na gymplu jsem musel počítat příklady z fyziky (Kružík), které pak kantor bez kontroly roztrhal a zahodil do koše, profesorka biologie po nás házela mokrou houbu nebo křídu.   

Určitě toho bylo více, ale kdo si to má pamatovat. V každém případě jsem si to zasloužil.

[bluman]

Na mne raz mama zlomila varechu a od tatkovho remena boli parkrat pekne klobasky na prdeli. No, nebola to stala sucast vychovy, ale tak parkrat som si zasluzil .

Na skole tiez lietali kriedy, spongie, kluce.. Uz si nespominam, ci sa uslo konkretne aj mne, ale boli aj tie zaucha, sticovanie ci dokonca aj trstenicou po rukach. Na biologii som raz stal skoro celu hodinu v kute 

No a zarabat si sam na chlast na vyske bola snad nevyhnutnost, nie trest  , to by rodicia neutiahli 

[FantasticFabio]

Facáky , vařečka , klečení s nataženýma rukama , ostříhání dlouhých vlasů …..  všechno se zvládlo ….. ale byly to nervy….. učitelé facáky, dloubály  a tahání za vlasy a za pejzy …. Kuva to bolelo !!!!

[milomac]

Je to tak, ve školy pohlavky a tahání za pejzy, to byla normálka, doma jedině bijec táta, mamka byla hodná ...

Jednou ve škole jsme drželi kliku od dveří třídy klukovi, co zůstal na chodbě po přestávce. Neměl šanci ji zmáčknout. Najednou klika rázně dolů, dveře se otevřely a za nimi učitelka, které jsme říkali žížala, ale byla veliká a měla snad 150 kilo. Hned jsem od ní dostal takovou šlupku po hlavě, že jsem byl celou hodinu občanky úplně mimo, ta měla páru!

Jednou jsem se domů došoural nas.aný od holiče, byl u nás vyhlášený a vždycky mě obral strojkem do půl hlavy, hajzl jeden. Nevím kolik mně bylo, myslím tak 4. třída. Nechal jsem klíče doma, tak jsem zazvonil, dlouho nic, tak jsem vzteky začal kopat do dveří. Ty se po chvíli rozletěly, objevil se podrážděný fotřík a už to začalo, bum zprava, bum zleva a technický KO !  A ještě mně vynadal. Táta se s tím nepáral, pro ránu nešel daleko a ruce měl jak lopaty ....

Jinak na závěr musím dodat, vlastní děti jsem nikdy neuhodil, ani rukou ani žádným předmětem... 
 

Upraveno 6. července uživatelem milomac

[JR_2010]

Já na děti v životě nevztáhl ruku, přišlo by mi to takový srabácký, protože je tam zjevná nerovnost v postavení a přesto si myslím že z nich vyrostli slušný lidi...a to, že testujou kam až můžou zajít, je úplně přirozenej proces vývoje.

[bohus76]

Kluci spíš si myslím, že dcera tímto výstupem " volala o pomoc". Je to asi divné,ale po rozvodu jí ta kompletní rodina chybí a vlastně sama neví kam patří. Snažím se co můžu,ale je to pořád jen půlka a někdy je to dost divoké,snad jednou pochopí jak se věci mají.

[Jehlan]

před 4 hodinami, vzduch napsal:

učitelka němčiny měla velký prsten a tím mě třískala do hlavy nebo tahala za kotlety.

Tu si pamatuju, u nás byla suplovat / odskočila si z důchodu / . Přidala k tomu kopání do holeně tvrdou koženou botou ze 40´-tých let. ( 1998 jí bylo okolo 80ti let )

[vzduch]

před 5 minutami, Jehlan napsal:

Tu si pamatuju, u nás byla suplovat / odskočila si z důchodu / . Přidala k tomu kopání do holeně tvrdou koženou botou ze 40´-tých let. ( 1998 jí bylo okolo 80ti let )

To jsi chodil na 5.ZŠ ve Zlíně (Gottwaldově)?

[Jehlan]

Právě teď, vzduch napsal:

To jsi chodil na 5.ZŠ ve Zlíně (Gottwaldově)?

ne - okr. Vyškov , ale ten důlčík do hlavy-kotleta-holeň .... nezapomenutelné... "Heute haben wir deutch"

[vzduch]

Možná absolvovaly stejný pedagogický institut

Upraveno 6. července uživatelem vzduch

[ragu]

K tématu výchova násilím mám oblíbenej příspěvek 

[Jeronimo]

No, taky jsem ještě za těch 11 let co mám děti nedal jedinou facku ani pohlavek, byť jsem byl doma bitý jak žito. Neulevil bych si, pak by mi to bylo líto a nemohl bych to vzít zpět. Psycho teror kromě zvýšení hlasu taky nepoužívám. 

Při jakémkoliv náznaku anarchie zakročuju, řeším, vysvětluju, dělám opatření. To, že bude mít někdo kdysi 18 let a bude plnoletý mě zajímat nebude. Dokud žereš moje řízky a bydlíš u mě, tak budeme hrát podle pravidel které si domluvíme. 

Upraveno 6. července uživatelem Jeronimo

[ragu]

Tak ono je to jednoduchý - spousta těch co obhajuje a praktikuje násilí na dětech si tím pravděpodobně sami prošli a buď jsou na terapiich nebo by na nich dávno být měli. Já jdu poprvý příští měsíc a měl jsem být už tak 20 let zpátky (a to ho neobhajuju a už vůbec nepraktikuju).

Upraveno 6. července uživatelem ragu

[Conrad]

Stručně- nebylo toho moc, ale nevzpomínám si, že by nějaký ten záhlavec / ne facka/ byl neprávem a rodičům jsem za něj dodnes  vděčný.

Asi jsou to  vzpomínky starého psa, ale když vidím zprávy o dětském násilí, šikaně, že 10-15 procent dětí potřebuje psychiatrickou péči, že se bojí zvednout mobil / pravda za nás nebyly/,že pomalu bez psychologa ani ránu , a že jediná možnost je liberální výchova tak si říkám co se to děje

Upraveno 6. července uživatelem Conrad

[DavidLC]

před 9 minutami, Conrad napsal:

Stručně- nebylo toho moc, ale nevzpomínám si, že by nějaký ten záhlavec / ne facka/ byl neprávem a rodičům jsem za něj dodnes  vděčný.

Asi tak nějak.... Pár jsem jich schytal, vždy vykoledované v extrému z mé strany, trauma nemám a holkám jsem dal max po jednom pohlavku.... 

Dodnes vzpomínám, co by prcek jsem dostal koloběžku, babička s dědou se mnou šli na procházku a měl jsem se držet na dohled.... ono to hezky jelo.... cca 2,3 kiláky napřed, pochopil jsem že blbě, tak jsem čekal, tušil jsem zádrhel a proč jet do kopce. Dodnes vidím dědu jak svižným krokem kráčí, cestou mimoděk utrhl menší stromek a o prdel mi ho odvětvil . Až s dětmi chápu ten strach a to nejsou vnoučata, kde to je patrně  "násobné"...Dědu jsem měl moc rád a nevzpomínám ve zlém ani v nejmenším .

[Jehlan]

spadlo to 2x , škoda že el. nevedou pod zemí  

[ragu]

Každému co jeho jest, chlapi. Neříkám že každej pohlavek skončí traumatem, dost lidí si nicméně ani neuvědomuje tu spirálu do který se dostali, protože doma neměli bezpečnej přístav a místo vzájemnýho respektu byl strach. Jsou to pak plíživý následky - neschopnost vyjadřovat a prožívat pozitivní emoce, sebezpochybňování, neschopnost nastavit hranice, neúměrny reakce ala místo abych něco řešil, raději prásknu s dvěma a podobně. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Chování dnešních dětí má spoustu vysvětlení, "liberální výchova" (pejorativně) v tom hraje spíš menší roli. Daleko víc se toho teď ví (o poruchách osobnosti, fakt to není najednou nárůst lidi na aut. Spektru), daleko víc se o tom mluví a je to vidět a svět se taky za poslední dvě dekády extrémně změnil - internet, sociální sítě, brutální globalizace, migrace, války, pandemie, finanční krize, změna klimatu, AI... S následky se holt teprve učíme pracovat a facky v tom budou hrát pramalou roli.

[safi]

Hodně lidí si plete tělesné tresty se stanovením hranic. Každé dítě je jiné a na každé dítě platí něco jiného. Navíc s každým dítětem jsou rodiče zkušenější a zkušenější. 

Ale jak je psáno výše - výchova je hlavně o komunikaci a vysvětlování a vysvětlování a o důslednosti.

 

[Jehlan]

@ragu  největší problém je internet v kapse  / nejen u těch dětí /

 

[bohus76]

před 3 hodinami, bohus76 napsal:

Kluci spíš si myslím, že dcera tímto výstupem " volala o pomoc". Je to asi divné,ale po rozvodu jí ta kompletní rodina chybí a vlastně sama neví kam patří. Snažím se co můžu,ale je to pořád jen půlka a někdy je to dost divoké,snad jednou pochopí jak se věci mají.

Dnes dcera prohlásila, že maminka už od pohledu u ní doma je jak fúrie a že je raději u mě..... Potěšilo. Díky Vám co to mají podobně a snaží se " dělat domov".