limitka Karel IV

[azeppelin]

  V 21. 1. 2016 v 21:54, SCIFI napsal:

ja nikomu nenadaval. Popisuju jen scénu z filmu. Zato že ty jsi dement napíšu s chutí a rád ban příjmu. Kurviče vláken jako seš ty a karlos aby člověk pohledal. Financ založil vlákno pro ty co mají zájem a ne pro ty co nemají. Jen dement tohle nepochopí. Jo a pust si tu parbu v bankoku.

Já si zase myslím, že ty vzkazy, co ti lidé nechávají za stěrači jsou nomen omen. Rovněž jsem přesvědčen, že co se týče hodinek, tak jediná tvá znalost a starost je, jaký model RLX si koupíš.

 

  V 21. 1. 2016 v 10:39, Karlos napsal:

Abych teda řekl i něco k hodinám...

K tématu Karel IV, jeho doba a pojem o hodinářství... Karlosi, to co tvrdíš, není podle mě až tak pravda...

 

V období Karla čtvrtého již lidé plně vnímali čas a s rozvojem městských celků a městské společnosti bylo třeba čas měřit. Obecně byl čas vnímán ve třech rovinách. Základem byl liturgický aspekt odrážející se od cyklického agrárního náhledu na čas. Druhá složka času byla již vnímána jako lineární. Z počátku bylo dějinné vnímání času děleno na ?šest věků lidstva?, což zahrnovalo éru od Adama po středověk. V šestém století Dionysus Exiguus položil základ vnímání času pomyslně děleného na dva úseky Př. Kristem a po Kristu. K tomuto vnímání se přidružovala třetí složka tzv. čas osudu/ Boha apod.

 

Zpočátku lidé měřili čas poměrně primitivně (neberu teď předkřesťanskou éru např. delfských větrných věží, orient apod). např. čas než dohoří louč, vyhoří olej z lampy, popř. na délky svíček. Mniši měřili čas např. objemem přečtených stran knih, odzpíváním žalmů apod. Historické doklady jsou např. v popisech královských cest, kdy měli k měření připravené stejně dlouhé svíce, které sloužící kontinuálně udržovali zapálené. To se bavíme pořád o cca 9. Století. Mezi 7. ? 9. stoletím se používají zvony, jejichž prostřednictvím je oznamován čas. Stále na základě liturgie, ustanovením sedmi kanonických modliteb, dělících den do sedmi fází. Tzv. hodinky. Posléze komplexní knihy hodinek. Nejznámější dochovaná je nejspíš kniha hodinek Jeana de Berry cca rok 1400.

 

Pro měření se postupně začaly používat sluneční gnómony, přesýpací hodiny a okrajově vodní hodniy. Opět lze dokladovat používání a vývoj pojímání a měření času např. rozborem listin ze zasedání konšelů, na univerzitách apod. V češtině se z této éry dochovalo např. úsloví ?hodina vypršela? nebo ?hodina se mu dosýpá? (přesýpací hodiny ve staré češtině ? nasypala / nasudla).

 

Také se používal výraz hodina. Významově nejprve čas, čásový úsek, chvíle, okamžik atd. Užívání hodiny v tomto významu je dokladováno např. spis Život sv. Kateřiny, nebo rukopis Dalimilovy kroniky. Pro konkrétní rozlišení označení časového úseku se používá tzv. orlojová hodina, popř. hodina sutá, hodina obrácená atd.  pro přesýpací hodiny.

 

Pojem orloj, orlej, horloj byl ve čtrnáctém století užíván všeobecně pro hodiny, měřidla, zkrátka jakýkoli ukazatel času (z latinského horologium). Tyto mechanické hodiny byly vynalezeny už během 13. Století. Jedna z nejstarších zmínek o existenci těchto hodin je např. v Dante Alighieriho (1265 ? 1321) Božské komedii: ?Až jako v hodinách koleček spětí se točí tak, že divákovi zdá se, že první stojí, poslední však letí, tak pomalu či rychle točila se ta kola podle vnitřní bohatosti? jak v bijícím se orloji to děje? až začne nám cink, cink??. Patrně nejstarší dochované hodiny má ve sbírce muzeum ve Würzburgu. Jedná se o železné, nástěnné, závažové bicí hodiny, s vřetenovým krokem a s lihýřem datované před rok 1350. Jsou standardně osazeny jednou hodinovou ručkou na číselníku s římskými číslicemi (pojem minuta až od roku cca 1500). Podobné hodiny měl na svém dvoře i Karel IV. K roku 1288 je datován počátek výroby železných hodin ve Westminsteru v Anglii; 1296 hodiny na věži chrámu Cantenbury; 1300 Florencie; bicí hodiny 14. Století 1314 Caen; 1344 Modena; 1344 Padov; 1344 Bruggy; 1348 Dover; 1352 Štrasburk; 1356 Norinberk; 1370 Paříž; 1370 velké bicí hodiny pro královský palác Karla V.; atd?

 

Ad orloj na Věži staroměstské radnice v Praze? původní hodinový stroj pochází právě z dob Karla IV, který jej nechal pro Prahu vytvořit horologistou Martinem. Všeobecně byl Karel IV svým postavením v takové pozici, že jistě znal tehdejší orloje a několik jich vlastnil. Z pohledu jeho sběratelských tendencí je dějinně dost významný. Zejména sběratelství relikvií povýšil na mocensko-politický nástroj. Ze zápisků nejslavnějších cest po Německu a Itálii existuje soupis předmětů, které získal do sbírky. Některé jeho cesty byly přímo označovány za loupežné výpravy za sběratelskými předměty. Nejednou zkrátka přijel ke dvoru, nechal se provést sbírkou, a co chtěl, tak si zkrátka nechal ?darovat?. Kromě relikvií zdědil po Přemyslu Otakaru II rozsáhlou sbírku astronomických věcí, kterou rozšiřoval o mechanické přístroje.

Upraveno 21. ledna 2016 uživatelem azeppelin

[martar]

Pěkný, azeppeline. K dokonalosti chybí už jen citace zdroje/ů, pokud jsi to teda nedal z hlavy

[azeppelin]

Jako základ doporučuji Stanislava Michala - Hodinářství a hodináři v Českých zemích. Od tam je převzatá datace hodin v konkrétních městech. Zbytek je bohužel tak nějak z všeobecných poznatků a od kolegů z uni. MOc literatury k tématu není. Měl jsem původně v plánu toho Michala rozšířit, ale je to strašná práce. Zatím mám jen kusý výzkum hodinářů a prodejců hodinek, hlavně v éře kapsáčů.

[safi]

Z toho, co jsi napsal, je poměrně jasné, že žádná limitka hodinek Karla IV nedává smysl. Šanci mají snad jen jednoručky, které by skokově ukazovaly, dopoledne, odpoledne, večer a noc. Což je, jak jistě uznáte, asi blbost. 

[martar]

Vždyť to můžou být hodinky jen inspirované osobností Karla IV, ne? Quetzalcoatl taky hodinky nenosil a jak se DeBethune povedly. A nebo naopak - v době Karla IV se jako platidlo asi papírové nekryté bankovky nepoužívaly, a přesto na nich je, a nikdo to neřeší. Hodinky jsou taky takové platidlo, alespoň tady

 

Já jsem spíš upřímně zvědavý, jak si poradíte s designem hodinek, protože Karla mám tak nějak podvědomě spojeného se zlatou barvou a nebroušenými barevnými drahokamy a polodrahokamy, což je styl, který asi většina zájemců o limitku zrovna nemusí.

[rayethon]

Pokud by se jednalo o nějaké pěkné stolní hodiny, taky bych se přidal. V tom 14. století byly v Evrope už astronomické hodiny, podlě mě docela slozite kompilace. Me by se libilo neco takovéhle. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/German_-_Spherical_Table_Watch_%28Melanchthon's_Watch%29_-_Walters_5817_-_View_C.jpg/800px-German_-_Spherical_Table_Watch_%28Melanchthon's_Watch%29_-_Walters_5817_-_View_C.jpg

[safi]

  V 22. 1. 2016 v 0:03, martar napsal:

Vždyť to můžou být hodinky jen inspirované osobností Karla IV, ne? Quetzalcoatl taky hodinky nenosil a jak se DeBethune povedly. A nebo naopak - v době Karla IV se jako platidlo asi papírové nekryté bankovky nepoužívaly, a přesto na nich je, a nikdo to neřeší. Hodinky jsou taky takové platidlo, alespoň tady

 

Já jsem spíš upřímně zvědavý, jak si poradíte s designem hodinek, protože Karla mám tak nějak podvědomě spojeného se zlatou barvou a nebroušenými barevnými drahokamy a polodrahokamy, což je styl, který asi většina zájemců o limitku zrovna nemusí.

 

To by asi dávalo smysl. Číselník z matného polodrahokamu? Zdroj Bulang and Sons

 

[xjr1]

lihýřové

pozlatit, nahoru posadit korunu a osázet šutrama;-)

[p3k]

Osadit šutrama a limit tak 10 k.

 

Souhlasím se Safim.

[michalval]

  V 22. 1. 2016 v 7:50, rayethon napsal:

Pokud by se jednalo o nějaké pěkné stolní hodiny, taky bych se přidal. V tom 14. století byly v Evrope už astronomické hodiny, podlě mě docela slozite kompilace. Me by se libilo neco takovéhle. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/52/German_-_Spherical_Table_Watch_%28Melanchthon's_Watch%29_-_Walters_5817_-_View_C.jpg/800px-German_-_Spherical_Table_Watch_%28Melanchthon's_Watch%29_-_Walters_5817_-_View_C.jpg

Dovolím si upravit ten nefunkční odkaz

 

[Karlos]

To vypadá parádně. Předělat to na 24hodinovou stupnici, gotické písmo (hlavně gotická čtyřka je parádní, tu snad ještě nikdo na žádných hodinkách nemá) a víc viditelně ručně uklohněnou ručičku, kterou by jistě rád dodal kolega Boháč (http://forum.chronomag.cz/index.php?/topic/89452-urob-si-s%C3%A1m/&do=findComment&comment=1547011 ) a bylo by to velmi dobové a stylové.

Upraveno 22. ledna 2016 uživatelem Karlos

[safi]

Nevznikne z toho ale kýč pro turisty z Ruska?  

 

Gotické písmo a styl alá Orloj jsme zkoušeli pro WF hodinky a číselník působil jak od pouličního prodejce z Karlova mostu.  

 

+ dochované tehdejší umění se defakto nepoužívá jako zdroj inspirace pro soudobé umění a estetiku. 

Upraveno 22. ledna 2016 uživatelem safi

[Karlos]

Rozumím a je mi jasné, že moderní hodinky s historickými prvky zkombinovat nejde. Bravurně se to povedlo u Nautilů, ale tam nešlo o historii.

[KubaM]

Z toho, co napsal azeppelin me zaujaly jednorucky.

[safi]

Takže jak dál s tou limitkou? Lidi mají rádi historické zlaté mince. Co hodinky pojmout jako zlaté s číselníkem alá historická mince a a vyřezávanými ručkami.

 

Pouzdro by mělo být nenápadné alá  malé levné oblekové kvarcky nebo staré primky - bez  jasných a výrazných linií. 

Upraveno 22. ledna 2016 uživatelem safi

[habadej]

Tak když už mince, tak v podobě Pražského groše, nejslavnější mince ražené na našem území. Má to ale háček, kvalita ražby Pražských grošů za vlády Otce vlasti šla rapidně dolů a najít groš jako předlohu v kvalitní ražbě, může být problém. 

[Funthom95]

  V 22. 1. 2016 v 18:48, safi napsal:

Takže jak dál s tou limitkou? Lidi mají rádi historické zlaté mince. Co hodinky pojmout jako zlaté s číselníkem alá historická mince a a vyřezávanými ručkami.

 

Pouzdro by mělo být nenápadné alá  malé levné oblekové kvarcky nebo staré primky - bez  jasných a výrazných linií. 

 

Jsem si právě říkal obdobně s tím, že bych volil plné dýnko, na tom nějaký odkaz - znak buly apod., a jednoručky - jako reminiscenci tehdejší "horlorogie" 

[Bert]

  V 22. 1. 2016 v 19:06, habadej napsal:

Tak když už mince, tak v podobě Pražského groše, nejslavnější mince ražené na našem území. Má to ale háček, kvalita ražby Pražských grošů za vlády Otce vlasti šla rapidně dolů a najít groš jako předlohu v kvalitní ražbě, může být problém.

 

Předlohu nehledej, a kup remake ve stříbře. Pak ho uprav jako číselník. Problém - za doby K4 měl pražský groš rozměr 28-30 mm. Budou to fakt malý hodinky. Viděl bych to tak na 36ky. Jinak budeš muset dost čarovat s nějakým okružím na číselníku.

 

 

Abych nezapoměl, myslím, že není třeba vymýšlet vymyšlené. Inspiraci navrhuji u již hotových coin watches.

[martar]

Některá pouzdra těch coin watches nevypadají věru zle, díky za odkaz.

[KubaM]

Gros nemusi zaujimat celou plochu cifru, muze kolem nej byt okruzi s cisly.