Rozvod

[Bobisek]

A to jak jsem psal někde výše, že bych si rozhodně vybral advokátku a ne advokáta, což jiný kolega, profesí právník, nechápe ... na tom, vzhledem k tomu, že o psychice cosi vím, trvám. Vzhledem k tomu, že při rozvodu nejde většinou o racionální procesy, ale o emocionálně řízené chování, je pohled "z druhé (ženské) strany" dost zásadní ...

 

Jarku to jsi asi psal o mně? Já namítal, že vycházet primárně z pohlaví nebude nejrozumnější kritérium, asi se shodneme, že dobrý advokát bude lepší než špatná advokátka. Taky je důležité, co od advokáta/tky čekáš, jestli kromě právních rad požaduješ i jakousi substituci ženského pohledu na svět (aneb může mi někdo vysvětlit, jak moje bývalá ženská přemýšlí?), pak má advokátka nesporně výhodu.

 

Statistiky nemám, ale ze znalosti spisů mi nepřijde, že by ženské advokátky byly úspěšnější při zastupování rozvodů než advokáti. Je ale pravdou, že se na rodinné právo mnohé advokátky specializují.

[Jeremy]

Střídavou péči ti mezi čtyřma očima žádný erudovaný psycholog nikdy nedoporučí, stejně tak jako adopci .... j ..." V introspektivních analýzách dětí, které prošly rozvodovou zkušeností, drtivá většina z nich střídavou péči nehodnotí pozitivně ... 

Sorry, to jsou bláboly, který mají vypadat seriózně. Co je "erudovaný"? Asi ten, který "nedoporučí", že? Kolik dětí u nás prošlo střídavou péčí, jsou dospělí a dokážou to objektivně znodnotit? Nula.

[skalis]

Taky si myslim, ze hlavni motivace pro stridavou peci neni vyvazeny vyvoj ditete a pusobeni obou rodicu, ale to, aby ani jeden z rodicu o deti "neprisel". Takze jde primarne o rodice. Te motivaci rozumim, nedovedu si predstavit, ze bych byl bez svych deti. Muj nazor je stejny jako Jarettuv, byt to nemam podlozene. Myslim si, ze dite potrebuje stabilni prostredi pro svuj vyvoj a jednu domacnost s jednou sadou pravidel a jednim rytmem. Pokud jsou byvali partneri v pohode, komunikuji spolu a jsou sladeni, tak stridavka asi fungovat muze. Ale pokud spolu napr. rodice bojuji (a podle poslednich popsanych stranek to je spis pravidlo), tak si nedokazu predstavit, ze stridava pece je pro dite nejlepsi reseni. A rozhodne souhlasim s Jarettovym nazorem, ze rozvod nemuze byt minimalne z pohledu deti nikdy vyhra, ale prinejlepsim remiza.

[VasekN]

Jo, to mě tenkrát napadlo. Jsem docela šťastný, že jsem to neudělal, protože na spoustu věcí dnes koukám z jiného úhlu.

To jo, ani nevím co bych tam měl psát. Něco jako nevyšlo to, to se stává :-) Nebo promiň, maminky kamarádka měla větší kozy a užší frnd... :-D

Upraveno 3. ledna 2018 uživatelem VasekN

[shewcza]

V mém okolí se mému známému bohužel také rozpadlo manželství, ale líbí se mi jak z toho vybruslil. Domluvili se s bývalou ženou na střídavé péči. Koupil byt pro děti, kde ony bydlí, jen se tam střídají rodiče.

 

Na druhou stranu uznávám, že nesmíte být sobec a slevit ze svého komfortu a také být finančně zajištěný, ale řešení podle mě velmi pěkné a ohleduplné.

[martar]

Zdánlivě to vypadá jako dobrý řešení, ale zkouším si to představit a přijde mi, že je tam obrovský množství třecích ploch.

 

V tomhle systému taky není prostor pro nové partnery nebo další děti.

 

Edit: ledaže by to byl byt se zrcadlovou dispozicí, oba dospělí by měli svou ložnici, kuchyň a koupelnu, společnej ny byl jen obývák a dětskej pokojík /pokojíky... pak by těch třecích ploch výrazně ubylo

Upraveno 3. ledna 2018 uživatelem martar

[shewcza]

On novou partnerku má, jestli i exmanželka, tak to nevím, dlouho jsme se nebavili. Ale nevidím v tom velký problém. Abychom se špatně nepochopili. Jsou 2 velké byty a jeden rodinný dům. Dům má on, protože exmanželka chtěla vyplatit z toho si pořídila byt a on koupil dětem byt, kde jak říká je neutrální půda.

[skalis]

Prijde mi to taky divny. Deti nepotrebujou neutralni pudu (to je jak sklenik), potrebudou domov. Nenapada me, jak z toho ven, aby byli spokojeni vsichni. Prijde mi nejlepsi, kdyz deti zustanou u jednoho rodice, ackoliv je tim druhej rodic hodne bitej - ale problem zpusobili rodice, takze cenu za nej by meli nest oni. A uvedomuju si, ze moje hodnoceni nemusi byt v souladu s tim, o co bych se snazil, kdybych byl realne v takovy situaci.

[long]

Chlapi ono se Vám o tom lehce povídá, ale hůře se ten život v rozvodu žije, nemluvě s dětmi poté.

Po dvaceti šesti letech jsem minulý rok někdy v lednu odešel a odstěhoval se prakticky za jeden den.

Ty Ikea tašky jsou fakt dobrý :-)

 

Po osmi měsících jsem na oboustranný popud nechal sepsat žádost o rozvod, také vyrovnání majetku ve společném vlastnictví, to celé jsme nechali podepsat a na všem jsme se za pomoci ústupků z mojí strany dohodli.

U psa ( fenečky Aničky) jsme se dohodli, že přeci není třeba ji do toho vyrovnání zahrnovat a dohodli jsme se na střídavé péči od týden, to fungovalo stejně fakticky celý rok.

No, ale...........

V prosinci cca 20.12. jsme jeli s moji přítelkyní a celou rodinou mého bratra do Dresden na vánoční trhy no a tam se stala věc, která se může stát jen jedna ku milionu a tou bylo, že moje žena ( fakticky již ne) potkala moji neteř a moji přítelkyni ruku v ruce. Slušně pozdravila ( moji neteř) a potom...

Telefon ke mně a dost hodně sprostých slov.

Den poté psa už neuvidíš, nemáš na to právo atd.atd.

A co kdyby to bylo dítě ?

Ženské jsou někdy zvláštní :-(

 

p.s  tu fenečku mojí mám zase od včerejška na týden já :-)  ) 15.1. rozvodové stání u soudu, který nás i přes výslovnou žádost nerozvedl v nepřítomnosti!!! a posléze tedy možná další boj o fenečku.

[martar]

Já to s tou střídavkou, po všech příspěvcích, co tu už zazněly, za sebe uzavřu. Stojím si za tím, že dvojí prostředí a přístup k řešení situací, problémů, práce atd. mé děti (zatím) rozvíjí. Když něco dělám (jsem vcelku manuálně zručný), sledují mne, pomáhají a učí se. Mají zvířata a zahradu. Naprosto přirozeně zatím považují za "doma" prostor jak u maminky, tak u mne, i to slovo používají. Mimochodem znám řadu kompletních rodin, které mají "doma" na dvou, třech místech na světě... Děti si žádným rozvodem ani soudem neprošly, vše proběhlo v poklidu, a jiný systém ani nepoznaly. S exkou vycházím dobře, komunikujeme denně a občas jezdíme společně s dětmi na hory či k moři. Jak říkáme, vztah se nám nepovedl, ale rozchod ano. Jestli bude chmag fungovat za deset a dvacet let, hodím sem svou zkušenost

[Jarett]

Jarku to jsi asi psal o mně? Já namítal, že vycházet primárně z pohlaví nebude nejrozumnější kritérium, asi se shodneme, že dobrý advokát bude lepší než špatná advokátka. Taky je důležité, co od advokáta/tky čekáš, jestli kromě právních rad požaduješ i jakousi substituci ženského pohledu na svět (aneb může mi někdo vysvětlit, jak moje bývalá ženská přemýšlí?), pak má advokátka nesporně výhodu.

 

Statistiky nemám, ale ze znalosti spisů mi nepřijde, že by ženské advokátky byly úspěšnější při zastupování rozvodů než advokáti. Je ale pravdou, že se na rodinné právo mnohé advokátky specializují.

Bobe, ano to bylo na tebe. Úspěšnost ve statistikách je jedna věc, vnímání celé věci jiná, dost často odlišná, svou poslední větou sis sám odpověděl, předpokládám, že mají k tématu blíž ...

 

Sorry, to jsou bláboly, který mají vypadat seriózně. Co je "erudovaný"? Asi ten, který "nedoporučí", že? Kolik dětí u nás prošlo střídavou péčí, jsou dospělí a dokážou to objektivně znodnotit? Nula.

Erudovaný je ten odborník, který má dostatek znalostí a zkušeností, že dokáže věc posoudit z více úhlů pohledu a doporučit vhodné řešení. Např u lékařů je to ten, který má všechny atestace, praxi, popřípadě dostatek výkonů ... jinocha bezprostředně po škole operovat nikdo nenechá a ty taky by ses jistě nenechal operovat ... ale erudovaný praktik, docent či profesor, je větší zárukou ... a v psychologii i jinde je to podobné

 

Druhou věcí je praxe "střídavé péče" ... to že u nás je realizována teprve nějakou dobu je fakt, ale ve světě jsou snahy mnohem delší a odtud jsou k dispozici data "úspěšnosti" ... pokud si rodiče dítěte opravdu zásadně nerozumějí, příliš vysoká není ... tam, kde je při rozchodech vůle, není problém. Rozvod však povětšinou není úplně ve shodě ...

 

Taky si myslim, ze hlavni motivace pro stridavou peci neni vyvazeny vyvoj ditete a pusobeni obou rodicu, ale to, aby ani jeden z rodicu o deti "neprisel". Takze jde primarne o rodice. Te motivaci rozumim, nedovedu si predstavit, ze bych byl bez svych deti. Muj nazor je stejny jako Jarettuv, byt to nemam podlozene. Myslim si, ze dite potrebuje stabilni prostredi pro svuj vyvoj a jednu domacnost s jednou sadou pravidel a jednim rytmem. Pokud jsou byvali partneri v pohode, komunikuji spolu a jsou sladeni, tak stridavka asi fungovat muze. Ale pokud spolu napr. rodice bojuji (a podle poslednich popsanych stranek to je spis pravidlo), tak si nedokazu predstavit, ze stridava pece je pro dite nejlepsi reseni. A rozhodne souhlasim s Jarettovym nazorem, ze rozvod nemuze byt minimalne z pohledu deti nikdy vyhra, ale prinejlepsim remiza.

 

Přesně tak jsem to myslel a to je důvod proto, proč ji psychologové spíše nedoporučují ... formativní funkce výchovy je tady zpravidla nahrazena přetlačovanou v přístupech a dítě má dost schizofrenní zkušenost. Představa, že si vybere správnou kombinaci je iluze ...

 

To jo, ani nevím co bych tam měl psát. Něco jako nevyšlo to, to se stává :-) Nebo promiň, maminky kamarádka měla větší kozy a užší frnd... :-D

 

Tak pokud to vezmeš za tento konec, je opravdu lepší nepsat nic ... já měl na mysli vztah k dítěti a jeho prožívání.

 

V mém okolí se mému známému bohužel také rozpadlo manželství, ale líbí se mi jak z toho vybruslil. Domluvili se s bývalou ženou na střídavé péči. Koupil byt pro děti, kde ony bydlí, jen se tam střídají rodiče.

 

Na druhou stranu uznávám, že nesmíte být sobec a slevit ze svého komfortu a také být finančně zajištěný, ale řešení podle mě velmi pěkné a ohleduplné.

 

Zajímavé řešení, ale v praxi si jej neumím představit ...

 

Prijde mi to taky divny. Deti nepotrebujou neutralni pudu (to je jak sklenik), potrebudou domov. Nenapada me, jak z toho ven, aby byli spokojeni vsichni. Prijde mi nejlepsi, kdyz deti zustanou u jednoho rodice, ackoliv je tim druhej rodic hodne bitej - ale problem zpusobili rodice, takze cenu za nej by meli nest oni. A uvedomuju si, ze moje hodnoceni nemusi byt v souladu s tim, o co bych se snazil, kdybych byl realne v takovy situaci.

 

Přesně tak

 

Já to s tou střídavkou, po všech příspěvcích, co tu už zazněly, za sebe uzavřu. Stojím si za tím, že dvojí prostředí a přístup k řešení situací, problémů, práce atd. mé děti (zatím) rozvíjí. Když něco dělám (jsem vcelku manuálně zručný), sledují mne, pomáhají a učí se. Mají zvířata a zahradu. Naprosto přirozeně zatím považují za "doma" prostor jak u maminky, tak u mne, i to slovo používají. Mimochodem znám řadu kompletních rodin, které mají "doma" na dvou, třech místech na světě... Děti si žádným rozvodem ani soudem neprošly, vše proběhlo v poklidu, a jiný systém ani nepoznaly. S exkou vycházím dobře, komunikujeme denně a občas jezdíme společně s dětmi na hory či k moři. Jak říkáme, vztah se nám nepovedl, ale rozchod ano. Jestli bude chmag fungovat za deset a dvacet let, hodím sem svou zkušenost

Tak to se hezky čte, pro takový výsledek je potřeba mít hodně konstruktivního myšlení a pochopení ... držím palce ! Bohuže většina rozvodů takto nekončí ... a to dětem rozhodně neprospěje.

 

Jsem z generace, která si ještě pamatuje prof.Matějčka, který vztah dospělého k dětem hezky charakterizoval ?Rozumět znamená pomáhat? . Troufám si tvrdit, že laskavějšího člověka jsem nepoznal

 

Takže pokud se o tématu chete něco dovědět hledejte v jeho publikacích https://aleph.nkp.cz/F/?ccl_term=wau=jk01080640+or+wkw=jk01080640&func=find-c&local_base=skc

Upraveno 3. ledna 2018 uživatelem Jarett

[straspol]

Hodně jsem toho viděl, dost jsem se toho nacestoval po světě, hodně jsem zažil.  Děti nejsou kočky. Ony nejsou závislé na domově- nepotřebují to ,,pevné místo". Spousta dětí na světě něco takového vlastně do jisté míry -nebo vůbec- nemá. To, co skutečně potřebují, jsou pevní lidé, to  je rodičovská láska, a to nejlépe obou rodičů, a kontakt s širokou rodinou.. Důvod, proč střídavou péči  NĚKTEŘÍ psychologové nedoporučují, je třeba hledat jinde. Já jsem naštěstí takové nepoznal (i když i oni pamatovali prof. Matějíčka).

 

Problém běžného českého  psychologa je v tom, že i kdyby se rozkrájel, do hlav těch lidí, kterým má něco doporučit, stejně neuvidí. A vidět svět dětskýma očima dokáže daleko míň, než ti dva rodiče (oni své dítě znají daleko lépe než ta hodná paní v bílém plášti, která se mu půl hodiny věnuje, nechá ho nakreslit pár obrázků podle těch, co má vyvěšené v čekárně pro inspiraci). Rozhoduje tedy na základě svého studia (v dobách, kdy o střídavé péči v ČSSR téměř nebyly informace), vzdělání (které - ruku na srdce, čest výjimkám -v drtivé většině neupgradoval od dob prof. Matějíčka) a kulturně sociálního prostředí, daného úzce propojenou sítí navzájem dobře spolupracujících neziskových organizací, které se samozřejmě snaží o svůj zdroj obživy nepřijít. Ty se se zpracováváním a vydáváním studií, statistik a pořádáním nejrůznějších školení mohou přetrhnout.  O jejich vědeckém základě se dá s úspěchem pochybovat. V některých oblastech se již jejich často zneužívané mýty, fungující na Goebbelsovských principech (stokrát opakovaná lež se stává pravdou) začínají bořit. Jejich masové zneužívání přinutilo zodpovědné lidi myslet a soudit jen dobře poznaná a prokázaná fakta. Snad to časem bude běžné.

Upraveno 3. ledna 2018 uživatelem straspol

[Marhi]

To já si vzpoměl taky na zajímavý případ.  Je to jen k zamyšlení.

Když se vdávala  moje kamarádka,  a už je to dobrých dvanáct let,  tak ji její táta suše oznámil,  že od teď budou s maminkou od sebe.

Se vyděsila  proč?  Tak jí řekl, že se na tom s maminkou domluvili,  už když jí bylo deset.  Co je na tom zajímavý,  že se vdávala v osumadvaceti. Dnes je jiná doba.  Její táta i máma to dali.  Děti nepoznali, že už spolu nejsou.

Taky způsob,  i když dost náročný na charaktery.

[Jarett]

 ...

 ....  hezky jsi to napsal, málo kdo dokáže vidět svět takto komplementárně

[tmoris]

Nejvetsi tragedii manzelstvi v ČR je SJM. Moje manzelstvi by bez tyhle sracky zrejme bez problemu vydrzelo. Takhle moje milovana chamtiva nici zivot nejen mne (na dost let dopredu), ale hlavne detem

 

Muzes to trosku vysvetlit? Neumim si moc predstavit, jak muze manzelstvi se SJM nefungovat a bez SJM fungovat .. Bud funguje nebo nefunguje, ne? (aspon ja to tak vnimam)

[JaRooN]

Muzes to trosku vysvetlit? Neumim si moc predstavit, jak muze manzelstvi se SJM nefungovat a bez SJM fungovat .. Bud funguje nebo nefunguje, ne? (aspon ja to tak vnimam)

Pokud jsem to správně pochopil, tak občas u manželky mamon a chamtivost zvítězí nad láskou k manželovi...

[Jeremy]

přesně jak píše jaroon.

Když manžel vydělá za manželství 20 milionů do SJM (jasně, žena se stará o děti, není to rovnocenné), a jí pak hrábne, tak má parádní "jistotu", že do smrti nemusí pracovat. Nebýt SJM, problém by nebyl.

Anebo se SJM klidně, když oba vydělávají stejně a nemají v podstatě nic moc k dělení, pak není o co se hádat. Jakmile jeden začne počítat, kolik by mu připadlo po rozvodu, je rozvod je otázkou času. Děti-neděti.

[Jeremy]

Hodně jsem toho viděl, dost jsem se toho nacestoval po světě, hodně jsem zažil.  Děti nejsou kočky. Ony nejsou závislé na domově- nepotřebují to ,,pevné místo". Spousta dětí na světě něco takového vlastně do jisté míry -nebo vůbec- nemá. To, co skutečně potřebují, jsou pevní lidé, to  je rodičovská láska, a to nejlépe obou rodičů, a kontakt s širokou rodinou.. Důvod, proč střídavou péči  NĚKTEŘÍ psychologové nedoporučují, je třeba hledat jinde. Já jsem naštěstí takové nepoznal (i když i oni pamatovali prof. Matějíčka).

Zlatá slova, dovolil jsem si ta ryzí podtrhnout.

[kdojinej]

Neserte se furt do tech psychologu hosi..

[lucid]

Já se nijak do psychologů nenavážím, ale pokud se jedná o přehnané očekávaní a důvěru v jejich erudici, pak se mi tak nějak vybaví příběh Timothy Learyho. Předtím než se jako propagátor LSD stal guru hippies, byl hvězdou klinické psychologie na univerzitě v Berkeley, ostatně jeho testy osobnosti jsou uznávané a používané i v současnosti. Svou ženu ale příliš otestovat nedokázal, ani jí nedokázal pomoci: v den, kdy měl 35. narozeniny, si ráno v uzavřené garáži sedla do auta a své problémy vyřešila tím, že nastartovala?. našel jí až po několika hodinách, kdy už bylo pozdě. Sebevražda manželky pak odstartovala jeho další etapu života, díky které je mnohem známější jako symbol kontrakultury a během které absolvoval tři rozvody a musel  se vyrovnat i se sebevraždou nejstarší dcery, která jí spáchala ve vězení poté, co zavraždila svého přítele. Nepíši to kvůli nějakému zobecnění, na druhou stranu bych schopnosti psychologů opravdu až tak nepřeceňoval.