Historie řady Mark od IWC

[brownwld]

Pilotní hodinky mě vždy bavily. Moje druhé rakoviny po vstupu na Chronomag byly v roce 2014 Steinhart Nav B-Uhr 44 s Unitasem 6497. Nedlouho poté jsem místo nich pořídil Archimede Pilot H a 2016 přišel další posun výš ve formě Stowa Flieger. Ty jsem koupil na fóru od tiššího člena, který s nimi strávil ve vzduchu přes 1000 hodin, byly s ním víc než 13 km vysoko a podívaly se s ním všude možně. Těsně po koupi jsem také napsal kratší porovnání právě Stow a Archimedů zde.

Aktuálně jsem relativně čerstvým majitel hodinek IWC Mark XV, tento fakt byl také impulsem k napsání tohoto článku. To by myslím k mé minulosti, co se týče pilotních hodinek, stačilo.

Tento článek má být o řadě Mark, která je dle mého v portfoliu značky IWC krapet upozaděna řadou Big Pilot, což je myslím škoda. Tak to zkusíme trošku napravit, jelikož já sám mám Marky daleko raději než Big Piloty. Až na Mark XVII, to byl fakt krok vedle a ty se IWC opravdu imho moc nepovedly.  O tom ale dál níže.

Historie řady Mark začala modelem Mark IX. Těmto hodinkám se ale v době představení ještě nepřezdívalo Mark IX, nýbrž byly známy jako „Spezialuhr für Flieger“ – neboli speciální hodinky pro piloty. Jméno Mark IX bylo hodinkám přiděleno až dlouho po jejich představení.

Nějaké zákkadní informace o hodinkách Mark IX: Představeny byly v roce 1936, materiálem pouzdra byla ocel a sklo bylo akrylové (také známo jako plexi nebo u Omegy jako hesalit, je to pořád to samý). Velikost hodinek byla 38 mm a poháněl je IWC manuální kalibr 83.

Mark IX měly ciferník typický pro letecké hodinky své doby - černý s nadměrně velkými číslicemi. Ty byly také naneseny radiem pro luminescenci. Dále měly hodinky rotující lunetu, která pomáhala uživateli měřit uplynulý čas až do délky jedné hodiny. A to tím, že luneta měla mezi sklíčkem a ručkami trojúhelníkový hrot, který se otáčel společně s lunetou. (viz obrázek výš, kde je tento trojúhelníkový hrot umístěn u číslice 6, u první fotky na pozici číslice 10). Hrot byl společně s ručičkami také luminiscenční. Neposlední zajímavostí je, že hodinky se nabízely běžné populaci.

 

Mark IX jsou ještě takový předkrm, který jsem ale chtěl zmínit, protože opomíjeny by zůstat určitě neměly.

Nyní se ovšem dostáváme k první plnotučné Mark verzi a tou jsou Mark X.

Začátek války v roce 1939 znamenal, že MoD (Ministry of Defence) potřebovalo své vojsko vybavit hodinkami. Krátce poté tedy specifikovaly několik požadavků, které by takové hodinky měly splňovat:

• Černý ciferník a arabskými číslicema, subdial se sekundovkou na 6 a minutové indexy s designem ala „železniční koleje“
• Luminescenční hodinová + minutová ručička a luminiscenční hodinové indexy
• Strojek s 15 kameny a průměrem 11,75 až 13 ligne (26 až 29 mm – ano, taky jsem ligne neznal a musel jsem googlit co to jako je za jednotku, ale třeba jsem hlupák jenom já )
• Roztříštěnívzdorné akrylové sklíčko
• Voděodolné
• Strojek regulován na standarty chronometru
• Robustní pouzdro schopné odolat otřesům a úderům
• Voděodolná korunka

Celkově 12 výrobců požadavky splnilo a dodávalo tyto hodinky pro MoD. Tyto hodinky jsou známy jako „Dirty Dozen“. V překladu asi nejlépe jako „špinavý tucet“.

Oněch 12 výrobců bylo: Buren, Cyma, Eterna, Grana, Jaeger-LeCoultre, Lemania, Longines, IWC, Omega, Record, Timor a Vertex.

Dovolím si menší vsuvku a zajímavost: Při hledání informací k tomuhle článku jsem na TZ-UK našel příspěvek člena, který se podělil, že v roce 2013 prodal kompletní sadu 12 Dirty Dozen hodinek za 10 000 liber. Dnes je odhadovaná cena kompletní sbírky 12 kusů okolo 35 000-40 000 liber. Nejdražší jsou ty od značky Grana. Důvod? Jednoduchý, bylo jich vyrobeno a dodáno nejméně. Četl jsem názor 1000-1500, ale četl jsem i odhad, že bylo vyrobeno 1000-5000 kusů. Nikdo neví přesně kolik jich Grana vyrobila. Většinový názor je, že to bude spíš blíže té tisícovce. Celkově bylo Dirty Dozen hodinek vyrobeno okolo 150 000 kusů.

Nicméně je celkově téma Dirty Dozen hodinek velmi zajímavé a vystačilo by na samostatný článek. Jestli to tedy někoho víc chytlo, dávám do placu tyhle 4 odkazy, kde se o netuctovém špinavém tuctu dozví víc. první, druhý, třetí a čtvrtý.

Tabulka informací pro Dirty Dozen hodinky:

Obecné info o hodinkách IWC Mark X: Představeny byly v roce 1939, materiálem pouzdra je opět ocel. Sklo akrylové. Velikost 35 mm a poháněny jsou manuálním kalibremm IWC 83.

Na dalším fotu můžeme vidět IWC cal. 83. Za mě moc pěkný pohled. Zvlášť když vezmeme v úvahu, že se jednalo o vojenské hodinky.

Na fotu dýnka si můžeme všimnout dalších 2 typických věcí pro Dirty Dozen hodinky:

W.W.W – Watch. Wrist. Waterproof. Asi netřeba vysvětlovat a překládat.

Pheon (ta šipka nad W.W.W.)  značí, že se jedná o majetek Britské Koruny. Tato šipka se nachází také na cifernících Dirty Dozen hodinek.

Nyní se přesuneme k bezesportu nejlegendárnějšímu členu řady Mark a tím je Mark XI.

Vytvořeny v roce 1948 podle vojenských požadavků MoD.  Do služby RAF se dostaly roku 1949, kdy byly Mark XI prvně používány pouze navigátory, později také piloty. Roku 1950 byly hodinky dodány také do služby RAAF (klokani a jejich Royal Australian Air Force)

Hodinky Mark XI nyní už nedodával pro MoD celý Dirty Dozen (slibuju, že je to naposled co jsem tady použil spojení Dirty Dozen, bylo to jen 9krát), ale pouze 2 výrobci. Vedle IWC to byl ještě Jaeger-LeCoultre. Od JLC bylo koupeno celkově 2 000 kusů hodinek, pak ale bylo rozhodnuto brát pouze od IWC, jelikož JLC nenabízelo ochranu proti nárazům. IWC Mark XI bylo mezi lety 1949-1953 dodáno téměř 8 000 kusů. Marky XI od IWC vydržely ve službě až do roku 1981. S tím, že v posledních 8 letech byla jejich ponížena na „navigator's watch secondary type“.

Fota bratrské dvojice Mark XI:

U fotky dýnek JCL nalevo a IWC napravo.

Specifikace pro Mark XI požadovala přesnost chronometru. Hodinky byly testovány v 5 pozicích a za alespoň dvou rozdílných teplot. Dále byla testována dostatečná vodotěsnost a taky antimagnetické vlastnosti. Tyto 14denní testování bylo prováděno v „Chronometer Workshop of the Royal Greenwich Observatory in Herstmonceux“. Po splnění testování byly hodinky po 12 měsících otestovány znovu a případně i regulovány.

Uvnitř Mark XI již není kalibr IWC 83 jako v Mark X, nýbrž IWC 89. Ten vidíme na fotu níže.

Řada Mark XI za dobu své existence prošla několika menšími změnami. Ze začátku byly hodinky naneseny pro luminescenci radiem, postupem času IWC přešlo na tritium. Tyto kusy se pak vyznačovaly T v kruhu na cifru (viz foto níže). Dále jsem někde četl, že úplně první modely měly na pozici 12 místo klasického trojúhelníku právě číslovku 12. Žádné foto takového kusu se mi ale nepodařilo dohledat.

Po dlouhé pauze se dostáváme do roku 1993, kdy IWC představuje model Mark XII.

 

 

Na první pohled jde vidět, že designem navazují XII na předchozí Mark XI. Zachovávají si dokonce i stejný průměr 36 mm bez korunky, holt doba ještě úplně nepatřila hodinkám přerostlým. XII mají kartáčované pouzdro a samozřejmostí je již také safírové sklo. Poprvé se také objevuje možnost koupě s kovovým tahem, tritium pro lumi stále zůstává. Dvěma největšími změnami je za mě přidání datového věnce a poprvé v historii řady Mark také použití automatického strojku. Zajímavé a možná trochu paradoxní je, že se jednalo o stroj JCL 889/2. Ten byl použit jako základ pro kalibr IWC 884/2 – což je de facto pouze hůře zdobená verze výše zmíněného JLC kalibru. Tento stroj má 36 rubínů, rezervu chodu 38 hodin a dělá 28 800 kmitů/hod. Foto strojku IWC 884/2 v Mark XII níže.

Mark XII jsou již hodinky pro běžnou populaci a úplně se neočekává, že jejich majitel bude bojovat nad Francií s Hansem v Messerschmittu. Za mě jsou XII taková moc povedená přechodná verze. V mnohém, hlavně designově, navazují na 4 desetiletí staré Mark XI, ale už jsou to hodinky s vymoženostmi typickými pro svoji dobu uvedení na trh – automat, datum, safír…

Foto dýnka u modelu Mark XII. Přítomno je sériové číslo hodinek. Dále nápisy IWC a DIE FLIEGERUHR AUTOMATIK (německy, jelikož Schaffhausen se nachází 30 km od Curychu v něměcky mluvící části Švýcarska kousek od Bodamského jezera v těsné blízkosti Rýnských vodopádů. V Schaffhausenu mimo jiné sídlí významný producent hodinek z kategorie Haute Horlogerie -  H. Moser and Cie. Jo a taky se tam hraje solidní házená, místní Kadetten Schaffhausen se účastní házenkářské Ligy Mistrů).

Jestli furt čtete, jistě si říkáte, že teď přijdou na řadu modely Mark XIII a Mark XIV… Ale co vás nemá!

Číslo 13 je v naší kultuře považováno za smolné. V Asii je zase smolné číslo 4 a částečně také čísla 4 obsahující: „4 – číslo čtyři je považováno za nešťastné od Číny, přes Koreu až po Japonsko. Je to slovo stejně znějící jako slovo smrt. Velmi velké množství firem obchodující v Asii jednoduše vynechává číslo čtyři jak jen to jde. Například nenajdete sérii 4XXX od společnosti Nokia. Fotoaparáty od společnosti PalmOne inc. mají série G1, G2, G3 a pak přeskočili na G5. Ve východní Asii dokonce nemá spousta budov čtvrté podlaží. V Hong Kongu to došlo tak daleko že najdete budovy, kde nejsou podlaží, které mají jakékoliv číslo 4. Tedy žádné 4,14,24,34, 40 až 49 a navíc pro jistotu ani 13. patro.“ Z těchto důvodů se IWC rozhodlo vynechal modely Mark XIII a Mark XIV. My se tedy můžeme podívat až do roku 1999, kdy IWC přichází s (mnou vlastněným) modelem Mark XV. (foto níže na mém 18 cm zápěstí)

Mark XV přinesly několik změn. První změnou je velikost pouzdra, které narostlo oproti Mark XI o 2 mm na 38 mm (bez korunky). Druhou změnou je strojek hodinek. Ty už nepohání automat JLC jako Mark XI, nýbrž IWC 37524. Základem tohoto stroje je Eta 2892-A2 ve chronometr verzi. (podobně je na tom kalibr Omega 1120, který je také založen na 2892-A2). IWC ale rozhodně pouze nepřejmenovalo Etu... U IWC Etu 2892-A2 silně přepracovali (byly měneny některé kritické kompnotenty), sami ji dekorovali a poté také přísně testovali. Já s tímto osobně problém nemám, nicméně se našla spousta lidí, kterým přesun od JLC k Etě nevoněl, což je samozřejmě pochopitelné. Třetí velkou změnou je přechod od tritia k Super-luminově. Ta je opět aplikována na 4 indexech jako u Mark XI (3,6,9,12) a hodinových + minutových ručkách. Mark XV mají šroubovací korunku s typickou rybičkou (rybička na korunce se používala od 50. let do začítku 21. století a byly jí označovány voděodolné hodinky. Mají ji také Mark XII). Patnáctky jsou voděodolné jsou do 60 m, opět stejně jako Mark XII.

Hodinky jsou prudce nositelné také díky své nízké výšce, která je pouhých 10,5 mm. Sluší jim to také na nato strapu.

Porovnání - 40 mm Stowy Flieger a 38 mm IWC Mark XV.

Dýnko je velmi podobné tomu na Mark XII. Sedí de facto vše.

Rok 2006 a představeny jsou Mark XVI. (První Marky po tom, co bylo IWC v roce 2000 koupeno skupinou Richemont)

Hned na první pohled vidíme velké změny na ciferníku. XVI přišly o číslice 6 a 9 + se výrazně změnil font číslic. Barva datového věnce zčernala a samotné datum je nyní bílé, což bylo dříve naopak. Trojúhelník na 12 už nad sebou nemá index a v neposlední řadě se změny dočkaly také ručky hodinek. Adoptovaly totiž ručky, které známe z řady Big Pilot. Ručky jsou co, mi na na XVI vadí nejvíc, osobně se mi klasické markovské ručky moc líbily a Big Pilotovské mě moc neberou, leč proti gustu žádný dišputát. Změn se dočkaly i nápisy na ciferníku, indexu u čísel. No podívejte se sami na fotce níže, kde vidíme XV a XVI.

Z této fotky to nelze poznat, ale pouzdro u Mark XVI povyrostlo o další 1 mm a nyní má již 39 mm bez korunky.

Řekl bych, že Mark XVI jsou na chronomagu rozhodně nejrozšířenější. Objevují se docela často v prodejní sekci a ceny se pohybují lehce nad 60 tisíc za full set (snad si to dobře pamatuju, ověřit si to teď bez sekce uzavřené prodeje nemůžu). Hodinky nyní pohání kalibr 30110. Což je opět, podobně jako u Mk XV, upravená Eta 2892-A2. Voděodolné jsou opět do 60 metrů, ale i korunka prošla změnou a není již typická rybičková, nýbrž se jedná o korunku s nápisem Probus Scafusia (latinská fráze/moto z roku 1903 – přeložit se dá asi jako: „dobré, solidní řemeslo z Schaffhausenu“). Tato korunka se poté objevuje i u modelů Mark XVII a Mark XVIII a je vždy šroubovací, což je pěkná vlastnost všech korunek u řady Mark již od modelu Mark XII z roku 1993. Foto korunky na Mark XVI níže.

Dýnko u modelu Mark XVI prošlo výraznou změnou. Nyní je přítomný nápis INTERNATIONAL WATCH CO. a FLIEGERUHR, dále samozřejmě sériové číslo. Obdobné dýnko nalezneme i na modelu Mark XVII.

Po 6 letech v roce 2012 přichází Mark XVII.

Velikost hodinek opět roste, tentokrát o 2 mm na 41 mm bez korunky. Ciferník zůstává podobný jako u Mark XVI, ale objevují se rozdíly. Prvním je sekce datumového ukazatele, kde nyní vidíme trojité datum. Ptáte se proč mají Mark XVII trojité datem? Důvodem je, že by to mělo připomínat výškoměr v kokpitu letadla. Asi chápu čeho se snažili dosáhnout, ale za mě to prostě vypadá blbě a ani červená šipečka tomu moc nepomáhá. Druhým velkým rozdílem na ciferníku jsou číslice, které jsou nyní mnohem tlustší. Porovnejte níže na fotce vedle Mark XV. Za mě jsou Mark XVII Jar Jar Binks Mark rodiny, i když někomu tenhle styl asi mohl sedět. Mně ale vadí, že už se téměř v ničem nepodobají Mark XI.

Uvnitř Mark XVII, stejně jako v Mark XVI, opět tepe kalibr 30110 a hodinky mají opět voděodolnost 60 m.

Dýnko modelu Mark XVII.

Rok 2016 a na světlo světa se dostává aktuální model této řady – Mark XVIII.

IWC u tohoho modelu zmenšilo průměr pouzdra na 40 mm. Ke zmenšení velikosti hodinek dochází vůbec poprvé, do této doby se pouze zvětšovalo. Dále se u IWC rozhodli zbavit trojitého data a vrátili na ciferník číslovky 6 a 9. Došlo také k posunutí trojúhelníku na pozici 12 mírně dolů, tudíž je nad ním nyní místo pro index. Big Pilot ručky zůstávají, ale celkově mi Mark XVIII ciferníkem více připomínají starší generace Marků. Voděodolné jsou stále do 60 m. Hodinky po představení stále pohání kalibr 30110 (stejně jako XVI a XVII). Ale nyní se již XVIII dodávají s kalibrem 35111, což je upravená Sellita SW300-1.

IWC Mark XVIII IW327011 (30110 – upravená Eta 2892-A2) zde.

IWC Mark XVIII IW327015 (35111 – upravená Sellita SW300-1) zde.

Dýnko u tohoto modelu opět prochází velkou změnou. Skoro to vypadá, jako by IWC drželo design dýnka vždy po dvě generace – XII a XV, poté XVI a XVII. A u XVIII se holt dostáváme ke 3. verzi. Na dýnku vidíme letoun německé výroby Junkers Ju 52 Údajně se jednalo o nejběžnější letadlo pro civilní cestování ve 30 letech.

Objevuje se také model Mark XVIII “Tribute to Mark XI“.

Zde vidíme klasické Mark ručky a indexy s lehké krémovou „faux patinou“. Ta má připomínat patinované tritiové indexy Mark XI.

Verzí Marků XVIII je samozřejmě několik: verze s bílým cifrem, verzre Le Petit Prince a Spitfire… Toto se samozřejmě dělo i u starších řad, ale kdybych měl v článku pokrýt všechny verze, bylo by psaní článku tak na rok. Proto jsem se soustředil pouze na „základní“ a klasické modely této řady.

Doposud jsem nezmínil jednu důležitou konstrukční vlastnost, kterou mají všechny modely řady Mark počínaje Mark XI. Tou je vnitřní pouzdro z měkké oceli, to mají hodinky z důvodu odclonění případného magnetismu.

Na obrázku jsou vidět části vnitřního pouzdra z měkké oceli. Jsou to ty modré (včetně spodku ciferníku!). Strojek je tedy v tomto pouzdru uzavřen ze všech stran. Více informací zde, kde nějakej génius přeřízl Mark XV.

Co říct závěrem? Díky všem co dočetli až sem. Myslím, že nejlépe psaní tohoto článku shrnula Simona Stašová a já doufám, že už mě nikdy nenapadne něco takového sepisovat.

 

 

[Tomáš Elsnic]

Opravdu moc krásné počtení k nádherným hodinkám s krásnýma fotkama.Velká pochvala.Přečetl jsem jedním dechem.I když mě docela berou i Big Piloty.

[Tichus]

Většinou tyhle výlety do historie moc nečtu, ale tohle mě bavilo. Akorát vím, jak to u mě dopadá, když se začnu zajímat o historii nějakého modelu 

[Hasňa]

Tak za tohle je šest bludišťáků. Perfektní článek. Ty XV mají asi nejlepší face, ale byly by mi malé.

[Otto]

Skvělé

[Návštěvník dabelM]

Děkuji za super počtení 

[libor2002]

A to já si rád počtu něco z historie  ... včera Slim s Breitlema Co-Pilot ( zde ) a dneska Brownwld s IWCéčka. To teď pánové vypadá, že je v Brně nějaké zkouškové období a děláte dizertační práce. 
Mno, každopádně díky za podobné příspěvky/témata.

[martar]

Zatím jsem to jenom prolítnul a těším se na večer, až si to v klidu přečtu. Koncepce člànku je super. Dvě poznámky: lepší než "špinavý tucet" by možná bylo "tucet špinavců", v češtině se to pro milovníky vojenské historie (a filmů) přímo nabízí

A potřebuju vysvětlit druhou větu " Moje druhé rakoviny..."

Každopádně večer si to vychutnám!

Upraveno 15. srpna 2020 uživatelem martar

[Chosef76]

Moc díky za skvělý příspěvek. Jsem hrdým majitelem Mark XVI a tohle mě opravdu potěšilo. 

[walter10]

Dobře se to četlo!  

[warann]

Perfetni cteni. Kdyz jsem je mel, tak jsem mel taky ledacos nastudovano, ale takhle komplexne a do podrobna rozhodne ne. Uz jsem to rikal, ale jsem rad, ze skoncily u tebe. 

[Tomak]

Super čtení, jen by to chtělo víc řezů hodinkami 

[horal]

Děkuji, pěkně se to četlo.

[Radek124]

Díky za pěkné večerní čtení - snad jen s výhradou k termínu “pouzdro z měkké oceli k odclonění magnetismu”, který by slušelo přeložit jako “pouzdro z magneticky měkké oceli” (což ve fyzice neznamená mechanicky měkká, ale že materiál nejde zmagnetizovat trvale).

[tenge]

Parádní čtení, skoro mám chuť zase marky koupit

[brownwld]

před 6 hodinami, libor2002 napsal:

A to já si rád počtu něco z historie  ... včera Slim s Breitlema Co-Pilot ( zde ) a dneska Brownwld s IWCéčka. To teď pánové vypadá, že je v Brně nějaké zkouškové období a děláte dizertační práce. 
Mno, každopádně díky za podobné příspěvky/témata.

Zkouskove obdobi uz mam nastesti za sebou. Ale v tom zimnim jsem sepisoval porovnani bondovek, takze mas samozrejme pravdu, ze je to idealni doba pro vymysleni takovychto blbosti.

před 4 hodinami, martar napsal:

Zatím jsem to jenom prolítnul a těším se na večer, až si to v klidu přečtu. Koncepce člànku je super. Dvě poznámky: lepší než "špinavý tucet" by možná bylo "tucet špinavců", v češtině se to pro milovníky vojenské historie (a filmů) přímo nabízí

A potřebuju vysvětlit druhou větu " Moje druhé rakoviny..."

Každopádně večer si to vychutnám!

Vidis to, bohuzel jsem jako mladsi generace film Tucet Špinavců neznal. Ale predpokladam tedy, ze prezdivka Dirty Dozen vznikla prave podle tohoto filmu.

Rakoviny jsem napsal schvalne, jestli se nekdo chyti... Je to slovo ktere pouzivaji KKRD Boys ve svych vyplodech pro hodinky.

před 2 hodinami, warann napsal:

Perfetni cteni. Kdyz jsem je mel, tak jsem mel taky ledacos nastudovano, ale takhle komplexne a do podrobna rozhodne ne. Uz jsem to rikal, ale jsem rad, ze skoncily u tebe. 

To ja su taky rad. Tak pak nezapomen, ze mas jeste jedny hodinky co chci  

před 20 minutami, Radek124 napsal:

Díky za pěkné večerní čtení - snad jen s výhradou k termínu “pouzdro z měkké oceli k odclonění magnetismu”, který by slušelo přeložit jako “pouzdro z magneticky měkké oceli” (což ve fyzice neznamená mechanicky měkká, ale že materiál nejde zmagnetizovat trvale).

Mas recht! V anglictine to bylo „soft-iron inner case“.

_________________________________________

Jinak díky všem za pozitivní reakce

[MíraMíra]

Dobrá práce, kamaráde! Začínám věřit, že u tebe zůstanou.

[pepO77]

Vyborne a krasne spracovanie.

[Daemonultimate]

Paráda. Z vlastní zkušenosti vím, koik času a práce za tím stojí a já už na to nemám. O to víc takovou pipačku uznávám. Díky za pěkné toulky hodinářským časem.

[Micey]

Skvely, dik moc! Uplne me to pohladilo, takovej zavan starejch casu na chronomagu:)