Můj život s PHEV a další racionální diskuse o EL autech

[Josef01]

Já jsem o tom REXu kdysi přemýšlel, ale zavrhl jsem ho stejně, jako PHEV. Nyní je stav takový, že tyto auta jsou brána stejně jako PHEV, tedy chodí na standardní prohlídky emisí. Také je to jedna z věcí, která dělá u i3 největší problémy. Něco podobného dělala Mazda - MX-30 R-EV — varianta s elektromotorem a rotačním motorem (Wankel), tedy malá baterie a prodlužovač dojezdu, opět se na trhu neuchytilo.

Každou takovou změnu prožívá lidstvo těžce, stejně jako to byl nástup strojů do výroby, nebo to bude nástupem robotů v budoucnu (za pokladnou fakt nemusí stát imigrant, nebo doplňovat regály). Bohužel je to nevyhnutelné a co se týká EV, tak teprve za 15-20 let budou mít ty technologie, které jsou potřeba. To je prostě technický vývoj a Evropě, nakonec i světu nic jiného nezbývá. Ropa je předmětem válek a vydírání a to normální člověk nechce. Dnes už lidé chápou, že si mohou "palivo" vyrobit na zahradě a dnes už není na elektřinu snad jen propiska. Benzínovou pračku nebo myčku nádobí fakt nikdo nechce (tedy jeden se určitě najde  ).

[geometr]

Jen pro doplnění - co se týká ropy (AI):

Zajímavost: I když se svět snaží o přechod na elektromobilitu, poptávka po ropě v petrochemickém sektoru (plasty a chemikálie) stále roste a očekává se, že se v budoucnu stane hlavním tahounem těžby ropy.

- zdroj této informace?

Tato informace vychází z dlouhodobých analýz a predikcí nejvýznamnějších energetických autorit. Hlavním zdrojem je Mezinárodní energetická agentura (IEA), která tomuto tématu věnovala i rozsáhlou vlajkovou studii.

Zde jsou konkrétní zdroje a data:

1. Mezinárodní energetická agentura (IEA)

IEA ve své zprávě The Future of Petrochemicals uvádí, že petrochemie je nejrychleji rostoucím segmentem poptávky po ropě.

• Klíčová data: Petrochemický průmysl má do roku 2030 tvořit více než třetinu růstu světové poptávky po ropě a do roku 2050 téměř polovinu.

• Důvod: Zatímco v dopravě existují alternativy (elektřina, vodík), u plastů a chemikálií je náhrada ropy jako suroviny technologicky i ekonomicky mnohem náročnější.

2. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC)

OPEC ve svém pravidelném výhledu World Oil Outlook potvrzuje podobný trend.

• Predikce: Podle jejich analýz z roku 2024 a 2025 bude sektor petrochemie do roku 2050 vyžadovat o 4,7 milionu barelů denně více než dnes.

• Role rozvojových zemí: Růst je tažen především rostoucí střední třídou v Indii, Číně a dalších asijských zemích, kde stoupá spotřeba baleného zboží, elektroniky a textilu.

3. Energetické společnosti (BP, Shell)

Soukromé těžařské společnosti ve svých energetických výhledech (např. BP Energy Outlook 2024) rovněž počítají s tím, že:

• Poptávka po palivech v dopravě dosáhne vrcholu (tzv. "peak oil") pravděpodobně kolem roku 2030 díky elektromobilitě.

• Celková poptávka po ropě však díky neklesajícímu hladu po plastech, hnojivech a syntetických materiálech neklesne tak dramaticky, jak by se dalo očekávat pouze z pohledu dopravy.

Proč tomu tak je?

Ropa se v chemii nepoužívá jako palivo, ale jako materiál. Většina předmětů kolem nás (izolace budov, části větrných turbín, lehké komponenty aut, zdravotnické pomůcky) obsahuje deriváty ropy. Účinná recyklace plastů nebo jejich výroba z biomasy zatím nedosahuje takového měřítka, aby dokázala pokrýt globální nárůst spotřeby v rozvojovém světě.

[Kotlick]

před 2 hodinami, Josef01 napsal:

Já jsem o tom REXu kdysi přemýšlel, ale zavrhl jsem ho stejně, jako PHEV. Nyní je stav takový, že tyto auta jsou brána stejně jako PHEV, tedy chodí na standardní prohlídky emisí. Také je to jedna z věcí, která dělá u i3 největší problémy. Něco podobného dělala Mazda - MX-30 R-EV — varianta s elektromotorem a rotačním motorem (Wankel), tedy malá baterie a prodlužovač dojezdu, opět se na trhu neuchytilo.

Každou takovou změnu prožívá lidstvo těžce, stejně jako to byl nástup strojů do výroby, nebo to bude nástupem robotů v budoucnu (za pokladnou fakt nemusí stát imigrant, nebo doplňovat regály). Bohužel je to nevyhnutelné a co se týká EV, tak teprve za 15-20 let budou mít ty technologie, které jsou potřeba. To je prostě technický vývoj a Evropě, nakonec i světu nic jiného nezbývá. Ropa je předmětem válek a vydírání a to normální člověk nechce. Dnes už lidé chápou, že si mohou "palivo" vyrobit na zahradě a dnes už není na elektřinu snad jen propiska. Benzínovou pračku nebo myčku nádobí fakt nikdo nechce (tedy jeden se určitě najde  ).

Bohužel nejde o ropu jako takovou ale o energie a je jedno jestli to bude elektřina nebo ropa/plyn ale i třeba voda. Bude se bojovat o energie, vždy když je bude někdo chtít uzmout, nebo jich bude mít málo.

A jak píše @geometr, ropa není jen palivo do aut ale dalších X věcí, bez kterých se neobejdeme.

 

[wawrik]

před 3 minutami, Kotlick napsal:

... ropa není jen palivo do aut ale dalších X věcí, bez kterých se neobejdeme.

Presne tak. Preto nedáva veľký zmysel spáliť ju a vypustiť hore komínom.

[Kotlick]

před 14 minutami, wawrik napsal:

Presne tak. Preto nedáva veľký zmysel spáliť ju a vypustiť hore komínom.

Jan Kofroň: V multipolárním světě idealismus a slabost nemají místo. Dosavadní řád končí, přichází ekonomický a vojenský pragmatismus.

[Josef01]

Podle toho co jsem četl, tak ~85% ropy se spálí jako palivo (benzin, nafta, letecký petrolej, topné oleje, elektřina)Jen malá část (zhruba 12–15 %) jde na petrochemii jako celek (plasty, detergenty, barvy, léky apod.). Na dusíkatá hnojiva je potřeba plyn.

[geometr]

Ano a z toho cca 70 - 75% jde na dopravu.

[ATOM]

před 10 hodinami, Josef01 napsal:

Já jsem o tom REXu kdysi přemýšlel, ale zavrhl jsem ho stejně, jako PHEV. Nyní je stav takový, že tyto auta jsou brána stejně jako PHEV, tedy chodí na standardní prohlídky emisí. Také je to jedna z věcí, která dělá u i3 největší problémy. Něco podobného dělala Mazda - MX-30 R-EV — varianta s elektromotorem a rotačním motorem (Wankel), tedy malá baterie a prodlužovač dojezdu, opět se na trhu neuchytilo.

Každou takovou změnu prožívá lidstvo těžce, stejně jako to byl nástup strojů do výroby, nebo to bude nástupem robotů v budoucnu (za pokladnou fakt nemusí stát imigrant, nebo doplňovat regály). Bohužel je to nevyhnutelné a co se týká EV, tak teprve za 15-20 let budou mít ty technologie, které jsou potřeba. To je prostě technický vývoj a Evropě, nakonec i světu nic jiného nezbývá. Ropa je předmětem válek a vydírání a to normální člověk nechce. Dnes už lidé chápou, že si mohou "palivo" vyrobit na zahradě a dnes už není na elektřinu snad jen propiska. Benzínovou pračku nebo myčku nádobí fakt nikdo nechce (tedy jeden se určitě najde  ).

Jasne, ale u REX je pohon resen vyhradne elektromotorem. Spalovaci motor slouzi ciste na dobiti baterie a jak bylo receno, je to dobre uz kvuli tomu, ze si lidi pak budou moct vybrat, jak dobiji svoje EV a tim vzroste tlak na ty zlodeje co provozuji nabijecky.

[Josef01]

Mezi námi, nechtěl bych být provozovatel nabíječek, tedy pokud bych nebyl si ji schopen vyrobit za 150 tis. Kč. Ta návratnost 200kW nabíječky v ceně 700-900 tis. Kč (to je cena v EU) je prostě ekonomický nesmysl.

[geometr]

To by mohlo být zajímavé téma... srovnat pořizovací náklady (a návratnost) na benzinku a na nabíječku. Na benzinkách je třeba také další zázemí a služby, které provozuje (nejspíš?) ten samý vlastník/provozovatel (a kupuje si třeba tu technologii pro čerpání - stojany, nebo pronajímá od dodavatele PHM?) U nabíječek jsem si všiml, že bývají tak nějak samy (ani střechu nad sebou  ) nebo vedle zázemí, které provozuje někdo jiný (co si tak vybavim na první dobrou třeba u mekáče, takže ještě asi platí za místo vlastníkovi pozemku). Jen taková úvaha, naprosto do toho nevidím, ale jak píši, bylo by zajímavé tohle rozebrat s někým, kdo do toho vidí.

[kloubik]

Ted jsem nekde cetl ze MOL Fresh corner uz snad tvori temer polovinu zisku jejich cerpacek, takze delat nabijecky se zazemim by davalo smysl. 

[kuncák7]

Já bych naopak provozovatelem nabíječek být chtel- buď nevidíte nebo nechcete vidět, jak vysoké dotace, úlevy a pobídky mají. Nebo si myslíte, že PRE či ČEZ to dělá z lásky? Těžko. A mohl bys mi říct, kde jsi se dočetl, že pořizovací cena je 900 tis , prosím zdroj- adresne Josef01.

Upraveno 6. ledna uživatelem kuncák7

[Muffik]

Před hodinou, kuncák7 napsal:

Já bych naopak provozovatelem nabíječek být chtel- buď nevidíte nebo nechcete vidět, jak vysoké dotace, úlevy a pobídky mají. Nebo si myslíte, že PRE či ČEZ to dělá z lásky? Těžko. A mohl bys mi říct, kde jsi se dočetl, že pořizovací cena je 900 tis , prosím zdroj- adresne Josef01.

nejsem Josef01, ale ChatGPT:

Přehled přibližných cen (hardware pouze)

• 200 kW DC EV Charger – Floor-Mounted – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Fast EV Charging Station – ~ 372 000 Kč

• CCS2 200 kW DC Fast EV Charger – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Charging Station – ~ 295 000 Kč

• 200 kW Electric Vehicle DC Charging Station – ~ 310 000 Kč

• Professional Design 200 kW DC Charger – ~ 176 000 Kč

• High Power 200 kW EV Charger – ~ 205 000 Kč

• EV DC Charging Station 200 kW – ~ 154 000 Kč

Co tyto ceny znamenají

Jedná se zpravidla o evropské/čínské DC rychlonabíječky (public use) vhodné pro komerční provoz.
Tyto ceny jsou jen za zařízení – nezahrnují instalaci, pozemní práce, připojení k síti, revize, certifikace ani služby software-back-end. Cena kompletního projektu (včetně montáže a sítí) se může dostat do milionů Kč.pvpscs.com
Instalace veřejné ultrarychlé stanice (~200–350 kW) se podle odborných odhadů obecně pohybuje zhruba $70 000–$120 000+ (~1,5–3 mil. Kč) včetně infrastruktury.

[kuncák7]

před 7 minutami, Muffik napsal:

nejsem Josef01, ale ChatGPT:

Přehled přibližných cen (hardware pouze)

• 200 kW DC EV Charger – Floor-Mounted – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Fast EV Charging Station – ~ 372 000 Kč

• CCS2 200 kW DC Fast EV Charger – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Charging Station – ~ 295 000 Kč

• 200 kW Electric Vehicle DC Charging Station – ~ 310 000 Kč

• Professional Design 200 kW DC Charger – ~ 176 000 Kč

• High Power 200 kW EV Charger – ~ 205 000 Kč

• EV DC Charging Station 200 kW – ~ 154 000 Kč

Co tyto ceny znamenají

Jedná se zpravidla o evropské/čínské DC rychlonabíječky (public use) vhodné pro komerční provoz.
Tyto ceny jsou jen za zařízení – nezahrnují instalaci, pozemní práce, připojení k síti, revize, certifikace ani služby software-back-end. Cena kompletního projektu (včetně montáže a sítí) se může dostat do milionů Kč.pvpscs.com
Instalace veřejné ultrarychlé stanice (~200–350 kW) se podle odborných odhadů obecně pohybuje zhruba $70 000–$120 000+ (~1,5–3 mil. Kč) včetně infrastruktury.

Diky. Já hlavně narážel na ty jeho neustále fabulace a sražení rádoby vtipne ostatních pohonu v tomhle vlákně, což už mě pěkně s..e a vychvalováni toho jeho ( viz. Ceny servisu, pračky, myčky na benzín a podobně ). Docela slušné vlákno tím nici, což už se mu v minulosti jednou povedlo a pak se urazil a odmlčel, bohužel jen na chvíli. 

Co se týče těch cen, tak jak pisu- díky pobídkám a dotacím ty ceny nejsou ani zdaleka tak vysoké. Mluvím za Prahu.

[safi]

Koho máš na mysli? 

[kuncák7]

před 9 minutami, safi napsal:

Koho máš na mysli? 

Josef01.

Upraveno 6. ledna uživatelem kuncák7

[ATOM]

před 8 hodinami, Muffik napsal:

nejsem Josef01, ale ChatGPT:

Přehled přibližných cen (hardware pouze)

• 200 kW DC EV Charger – Floor-Mounted – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Fast EV Charging Station – ~ 372 000 Kč

• CCS2 200 kW DC Fast EV Charger – ~ 372 000 Kč

• 200 kW DC Charging Station – ~ 295 000 Kč

• 200 kW Electric Vehicle DC Charging Station – ~ 310 000 Kč

• Professional Design 200 kW DC Charger – ~ 176 000 Kč

• High Power 200 kW EV Charger – ~ 205 000 Kč

• EV DC Charging Station 200 kW – ~ 154 000 Kč

Co tyto ceny znamenají

Jedná se zpravidla o evropské/čínské DC rychlonabíječky (public use) vhodné pro komerční provoz.
Tyto ceny jsou jen za zařízení – nezahrnují instalaci, pozemní práce, připojení k síti, revize, certifikace ani služby software-back-end. Cena kompletního projektu (včetně montáže a sítí) se může dostat do milionů Kč.pvpscs.com
Instalace veřejné ultrarychlé stanice (~200–350 kW) se podle odborných odhadů obecně pohybuje zhruba $70 000–$120 000+ (~1,5–3 mil. Kč) včetně infrastruktury.

Na kazdou nabijeci stanici dostane provozovatel dotaci 80% z verejnych penez. A to srovnani v rozhovoru s mobilnimi operatory a jejich rabovanim se mi libi. Je to hodne trefne.

Upraveno 7. ledna uživatelem ATOM

[Josef01]

Je to pravda, že ČEZ staví nabíječky z dotací, jinak by to byla ekonomická sebevražda. Ceny jsem bral od evropských výrobců, čínské nabíječky nekupují. 

Compleo eTOWER 200 kW, prémiová německá DC stanice s CCS2 konektory, ~ 1 mil. Kč. bez DPH

Alpitronic Hypercharger 200kW, italský výrobce s dodávkami v EU a USA, cena cca 700 tis. bez DPH

ABB Terra 125 kW (dodává ČEZ), švýcarsko/švédský výrobce, cena ~ 1 mil Kč.

Většina výrobců ceny neuvádí, ale projektové ceny budou jiné. Další náklady jsou pozemek, instalace nabíječek, pozemní práce, přívod elektřiny, trafostanice, v budoucnu nějaký servis, helpdesk atd. I s dotací 80% na nabíječku bych to nechtěl provozovat. ČEZ samozřejmě vyrobí elektřinu za 0,50 Kč, tak to je trochu jinde. 

V současné době je průměr nabíjení na stanici ~ 40 kWh, samozřejmě budou skvělá místa i hrozná místa. Tedy denně při zisku 10 Kč/kWh, bych průměrně vydělal 400 Kč. Náklady budou úplně jinde a jenom přípojka 3x 200 kW musí stát majlant... Tedy musel bych provozovat stovku nabíječek, na lukrativních místech a utratit přinejmenším 50 milionů. 

Tesla je na tom výrazně lépe, těch nabíječek má ve srovnání s ostatními "pár" a jsou velmi často obsazené. Jejich ceny nabíjení jsou ale zase nižší, cca 8-10 Kč/kWh. Rovněž staví s EU dotacemi a cena jejich nabíječek je výrazně nižší.

Ja říkám, já bych to provozovat nechtěl ani s 80% dotací, to bych raději koupil za ty miliony akcie třech význačných technologických firem

[kuncák7]

Zkusím to znovu a asi lépe - přípojky jsou v rámci THMP ( Technologie hl.m.Prahy ) budovány zcela zdarma v rámci "podpory" a výměny sloupů VO. Totéž se děje s pozemky - komunikacemi, na kterých to stojí ( v ostatních případech, jako v případě ČEZu a PRE jsou další veřejné nabíječky budovány na pozemcích těchto organizací - většinou díky tomu, že jim i "někdo" postavil k těmto místům v minulosti komunikaci, vše veřejně přístupné ) a jsou zpravidla na místech trafostanic, takže tím odpadá další náklad. Zemní práce a přívod elektřiny vždy zcela odpadá. Za umístění mimo sloupy též není placen žádný poplatek ze záboru místa.

Momentálně je spíše otázka, že se takto upravují sloupy VO na lukrativních místech ( centrum, širší centrum ) a nehledí se na ostatní aspekty ( většina už takto upravených sloupů i míst je provedena bez jakékoliv koncepce, bez povolení a bez ohledu na potřeby ostatních účastníků provozu - pouze za účelem co nejrychlejšího zisku - to je na delší psaní ). U trafostanic je to trochu jiné - ty jsou postaveny v minulosti a jejich vytíženost a návratnost bude tudíž mnohem problematičtější, ale i to má např. PRE ošetřeno, viz. u jejich centrály mají mimo svých nabíjecích míst ( na soukromém parkovišti i před ním volně přístupné, další 4 vyhrazená místa pro nabíječky na volně přístupném místě ( a to se v okolí platí za zaparkování zlatem - fotbal, hokej, plavecký stadion a další ).

Nejsem proti tvorbě těchto míst a ve městě už vůbec ne, ale musí se to dít aspoň trochu s rozmyslem ( stále třeba jako úředník čekám na ta jednotná pravidla pro elektro na celém území Prahy ) do čehož spadá i toto. Nelze prostě jak je navrhováno - vybudovat v ulici Ruská ( pouze úsek od Francouzské po ulici Norskou 28 nabíjecích míst, když podle zjištění je zde v širokém okolí cca 9 zaregistrovaných vozidel ), nebo budovat v ulici Irkutská 4 nabíjecí místa a zcela pominout, že oba sloupy VO druhým místem zasahují do vjezdu do soukromé garáže a podobně ).

Proto ti oponuji a osobně bych prostě chtěl toto provozovat, i když momentálně uznávám, že pouze na území městských částí, kde nepřemýšlí a vycházej jim slepě vstříc za každou cenu.  

A jen dovětek mimo téma - Josefe, v dost věcech se shodnem a i v hospodě kdysi jsi byl fajn a rozumnej, ale někdy mě prostě s.r.š 

Upraveno 7. ledna uživatelem kuncák7

[Kotlick]

před 18 hodinami, Josef01 napsal:

Podle toho co jsem četl, tak ~85% ropy se spálí jako palivo (benzin, nafta, letecký petrolej, topné oleje, elektřina)Jen malá část (zhruba 12–15 %) jde na petrochemii jako celek (plasty, detergenty, barvy, léky apod.). Na dusíkatá hnojiva je potřeba plyn.

Těch 85% je možná pravda, nevím nehledal jsem, ale zpracování ropy je dost komplexní proces co si pamatuju z Covidu. Pokud vynecháš nějakou část výroby, tak nevyrobíš další. Byl to myslím kerosin pro letadla, která nelétala a v návaznosti na to chyběly další produkty pro chem průmysl. Např. nebyl polystyrén, protože je nějak navázán na výrobu kerosinu a dalších frakcí.

My si tady v Evropě můžeme kreslit co chceme, papír snese hodně, ale fyzika, chemie a trh ukazují pokřivenost evropských snů.

Bývalý CEO Stellantisu by už dneska na ty V8 HEMI nesahal....